Analýza, o které píše i zpravodajský web stanice CNN, shrnuje dosavadní výzkum provedený na lidech a na zvířatech. Její autor Mark Mattson, profesor neurovědy na americké Johns Hopkins University, rozlišuje dva typy přerušovaného půstu.
Při prvním z nich člověk může jíst jen v omezené denní době o rozsahu šest až osm hodin a ve zbývajících 16 až 18 hodinách se jídla nesmí dotknout. Při druhém typu může člověk v pěti dnech týdnu jíst kdykoli a ve dvou dnech naopak vůbec.
"Pravidelné držení půstu může zlepšit fungování metabolismu, protože díky němu naše buňky vědí, kdy si kalorie ukládat do zásoby a kdy je naopak přeměňovat v energii," uvedl pro CNN Mattson. Ten z dosavadního výzkumu vyvodil, že lidé, kteří budou držet přerušovaný půst, mohou žít déle, předejít problémům se srdcem, ale i zlepšit své kognitivní funkce.
Ve svém článku upozornil například na zkušenost obyvatel japonského ostrova Okinawa, kteří jsou známí jak vysokou průměrnou délkou dožití, tak tím, že tolik nebojují s obezitou. Mattson zjistil, že tyto faktory mohou souviset s tím, že místní obyvatelé drží právě přerušovaný půst.
Mattson ovšem vyzdvihl i studii z roku 2018, která ukázala, že přerušovaný půst může pomoct diabetikům stabilizovat hladinu cukru v krvi. Když totiž trojice pacientů s cukrovkou typu 2 po nasazení diety zhubla, dokázala fungovat, aniž by nadále brala inzulin.
Přerušovaný půst může podle Mattsona přinášet příznivé dopady i lidské psychice a myšlení. Jeden z výzkumů, na něž se neurovědec odvolává, totiž napověděl, že přechod na zmíněný typ diety může omezovat citlivost vůči stresu a zvyšovat neuroplasticitu mozku, tedy jeho schopnost se v průběhu života vyvíjet. Starší lidé, kteří na dietu přešli, totiž vykazovali lepší výsledky v oblastech verbální paměti než ti, co přerušovaný půst nepodstoupili.
Mattson připouští, že vliv přerušovaného půstu na lidské zdraví musí být ještě podrobněji probádán a dosavadní pozitivní výsledky zatím nelze zobecňovat. Jíst jen v omezených časových úsecích může být současně praxe, u které je obtížné vydržet, protože euroamerická civilizace je zvyklá na tři jídla denně a lidé se tak při ní budou zprvu cítit hladoví, podráždění a nesoustředění.
Mattson na druhou stranu zdůrazňuje, že nepříjemné pocity z nedostatku jídla posléze odezní. "Je úplně normální, když vám po nasazení přerušovaného půstu nejdřív nebude dobře, ale stačí dva týdny až měsíc a vaše tělo i mozek si na nové vzorce stravování zvyknou," doplnil.
