Pravidelný půst může vést k dlouhověkosti, stačí 18 hodin nejíst, naznačují výzkumy

Magazín Magazín
7. 1. 2020 9:30
Takzvaný přerušovaný půst, při němž se člověk v konkrétních hodinách či dnech úplně zdrží jídla a v jiných se omezovat nemusí, může pomáhat s vysokým tlakem i obezitou a vést k dlouhověkosti. Vyplývá to z metastudie, která právě vyšla v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Analýza, o které píše i zpravodajský web stanice CNN, shrnuje dosavadní výzkum provedený na lidech a na zvířatech. Její autor Mark Mattson, profesor neurovědy na americké Johns Hopkins University, rozlišuje dva typy přerušovaného půstu.

Při prvním z nich člověk může jíst jen v omezené denní době o rozsahu šest až osm hodin a ve zbývajících 16 až 18 hodinách se jídla nesmí dotknout. Při druhém typu může člověk v pěti dnech týdnu jíst kdykoli a ve dvou dnech naopak vůbec.

"Pravidelné držení půstu může zlepšit fungování metabolismu, protože díky němu naše buňky vědí, kdy si kalorie ukládat do zásoby a kdy je naopak přeměňovat v energii," uvedl pro CNN Mattson. Ten z dosavadního výzkumu vyvodil, že lidé, kteří budou držet přerušovaný půst, mohou žít déle, předejít problémům se srdcem, ale i zlepšit své kognitivní funkce. 

Ve svém článku upozornil například na zkušenost obyvatel japonského ostrova Okinawa, kteří jsou známí jak vysokou průměrnou délkou dožití, tak tím, že tolik nebojují s obezitou. Mattson zjistil, že tyto faktory mohou souviset s tím, že místní obyvatelé drží právě přerušovaný půst.

Mattson ovšem vyzdvihl i studii z roku 2018, která ukázala, že přerušovaný půst může pomoct diabetikům stabilizovat hladinu cukru v krvi. Když totiž trojice pacientů s cukrovkou typu 2 po nasazení diety zhubla, dokázala fungovat, aniž by nadále brala inzulin.

Přerušovaný půst může podle Mattsona přinášet příznivé dopady i lidské psychice a myšlení. Jeden z výzkumů, na něž se neurovědec odvolává, totiž napověděl, že přechod na zmíněný typ diety může omezovat citlivost vůči stresu a zvyšovat neuroplasticitu mozku, tedy jeho schopnost se v průběhu života vyvíjet. Starší lidé, kteří na dietu přešli, totiž vykazovali lepší výsledky v oblastech verbální paměti než ti, co přerušovaný půst nepodstoupili.

Mattson připouští, že vliv přerušovaného půstu na lidské zdraví musí být ještě podrobněji probádán a dosavadní pozitivní výsledky zatím nelze zobecňovat. Jíst jen v omezených časových úsecích může být současně praxe, u které je obtížné vydržet, protože euroamerická civilizace je zvyklá na tři jídla denně a lidé se tak při ní budou zprvu cítit hladoví, podráždění a nesoustředění.

Mattson na druhou stranu zdůrazňuje, že nepříjemné pocity z nedostatku jídla posléze odezní. "Je úplně normální, když vám po nasazení přerušovaného půstu nejdřív nebude dobře, ale stačí dva týdny až měsíc a vaše tělo i mozek si na nové vzorce stravování zvyknou," doplnil.

Video: Jarní detox může tělu ublížit

Naše tělo se nepotřebuje detoxikovat šťávou z celeru nebo kokosovou vodou, přirozeně se detoxikuje 24 hodin denně, upozorňuje Miloslav Šindelář. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Humanitární pomoc bude podle o OSN potřebovat v příštím roce o čtvrtinu více lidí

Příští rok bude humanitární pomoc ve světě potřebovat na 339 milionů lidí v sedmi desítkách zemí. Vyplývá to ze zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN. Podle jeho odhadu bude na tuto pomoc potřeba asi 51,5 miliardy dolarů (asi 1,2 bilionu korun), což je o 25 procent více ve srovnání s potřebou pomoci z počátku letošního roku. Důvodem nárůstu jsou ruská invaze na Ukrajinu či záplavy a sucho v řadě zemí zhoršené klimatickými změnami.

"Je to šokující a tragické číslo. Smrtící sucha a záplavy způsobují zmatek v oblastech od Pákistánu po Africký roh a válka na Ukrajině proměnila část Evropy v bitevní pole," uvedl šéf úřadu při OSN Martin Griffiths. Dodal, že ve světě je nyní vysídleno sto milionů lidí, což je dosud nejvíce. Připomněl také pandemii koronaviru, která postihla výrazně nejchudší země.

Úřad OSN odhadl, že nejméně 222 milionů lidí v 53 zemích bude ke konci letošního roku čelit akutní potravinové nedostatečnosti a 45 milionům lidí ve 37 zemích hrozí hladovění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy