Pravidelný půst může vést k dlouhověkosti, stačí 18 hodin nejíst, naznačují výzkumy

Magazín Magazín
7. 1. 2020 9:30
Takzvaný přerušovaný půst, při němž se člověk v konkrétních hodinách či dnech úplně zdrží jídla a v jiných se omezovat nemusí, může pomáhat s vysokým tlakem i obezitou a vést k dlouhověkosti. Vyplývá to z metastudie, která právě vyšla v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Analýza, o které píše i zpravodajský web stanice CNN, shrnuje dosavadní výzkum provedený na lidech a na zvířatech. Její autor Mark Mattson, profesor neurovědy na americké Johns Hopkins University, rozlišuje dva typy přerušovaného půstu.

Při prvním z nich člověk může jíst jen v omezené denní době o rozsahu šest až osm hodin a ve zbývajících 16 až 18 hodinách se jídla nesmí dotknout. Při druhém typu může člověk v pěti dnech týdnu jíst kdykoli a ve dvou dnech naopak vůbec.

"Pravidelné držení půstu může zlepšit fungování metabolismu, protože díky němu naše buňky vědí, kdy si kalorie ukládat do zásoby a kdy je naopak přeměňovat v energii," uvedl pro CNN Mattson. Ten z dosavadního výzkumu vyvodil, že lidé, kteří budou držet přerušovaný půst, mohou žít déle, předejít problémům se srdcem, ale i zlepšit své kognitivní funkce. 

Ve svém článku upozornil například na zkušenost obyvatel japonského ostrova Okinawa, kteří jsou známí jak vysokou průměrnou délkou dožití, tak tím, že tolik nebojují s obezitou. Mattson zjistil, že tyto faktory mohou souviset s tím, že místní obyvatelé drží právě přerušovaný půst.

Mattson ovšem vyzdvihl i studii z roku 2018, která ukázala, že přerušovaný půst může pomoct diabetikům stabilizovat hladinu cukru v krvi. Když totiž trojice pacientů s cukrovkou typu 2 po nasazení diety zhubla, dokázala fungovat, aniž by nadále brala inzulin.

Přerušovaný půst může podle Mattsona přinášet příznivé dopady i lidské psychice a myšlení. Jeden z výzkumů, na něž se neurovědec odvolává, totiž napověděl, že přechod na zmíněný typ diety může omezovat citlivost vůči stresu a zvyšovat neuroplasticitu mozku, tedy jeho schopnost se v průběhu života vyvíjet. Starší lidé, kteří na dietu přešli, totiž vykazovali lepší výsledky v oblastech verbální paměti než ti, co přerušovaný půst nepodstoupili.

Mattson připouští, že vliv přerušovaného půstu na lidské zdraví musí být ještě podrobněji probádán a dosavadní pozitivní výsledky zatím nelze zobecňovat. Jíst jen v omezených časových úsecích může být současně praxe, u které je obtížné vydržet, protože euroamerická civilizace je zvyklá na tři jídla denně a lidé se tak při ní budou zprvu cítit hladoví, podráždění a nesoustředění.

Mattson na druhou stranu zdůrazňuje, že nepříjemné pocity z nedostatku jídla posléze odezní. "Je úplně normální, když vám po nasazení přerušovaného půstu nejdřív nebude dobře, ale stačí dva týdny až měsíc a vaše tělo i mozek si na nové vzorce stravování zvyknou," doplnil.

Video: Jarní detox může tělu ublížit

Naše tělo se nepotřebuje detoxikovat šťávou z celeru nebo kokosovou vodou, přirozeně se detoxikuje 24 hodin denně, upozorňuje Miloslav Šindelář. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Colorado hlásí druhý případ hokejisty nakaženého koronavirem

V kádru hokejistů Colorada Avalanche se objevil druhý případ hráče nakaženého novým typem koronaviru. Klub jméno nezveřejnil, pouze oznámil, že hráč je v domácí izolaci. V NHL se ví dohromady o čtyřech případech, další dva pocházejí z týmu Ottawy.

Klub z Denveru v prohlášení uvedl, že všichni, kdo přišli s hráčem do blízkého kontaktu, byli informováni a zůstávají v karanténě, kterou dříve nařídilo vedení ligy. Žádný další hokejista ani člen realizačního týmu podle klubu nevykazuje příznaky nemoci COVID-19.

Ve čtvrtek vedení Colorada, v němž působí i brankář Pavel Francouz a útočník Martin Kaut, oznámilo první případ nákazy. Nejmenovaný hráč se podle klubu už zcela zotavil.

NHL je přerušená od 12. března, do konce základní části v té době zbývaly zhruba tři týdny. Nyní jsou v karanténě všichni hráči NHL zatím do 6. dubna. Ve Spojených státech amerických počet nakažených koronavirem už přesáhl 100.000 a jsou nejvíce zasaženou zemí na světě.

Další zprávy