Terakotová armáda patří mezi největší objevy dvacátého století. Podle dobových kronik a pověstí hlinění vojáci hlídají velmi cenný poklad, nacházející se údajně v hrobce čínského císaře. Do mauzolea ale dodnes nikdo nevstoupil. Důvodem nejsou legendární pasti, o kterých se zmiňují starověcí historici, ale strach z poničení cenností. Přesto je ale možná na pověstech něco pravdy.
Terakotoví vojáci vypadají téměř jako živí
Slavnou terakotovou armádu někteří odborníci označují jako „osmý div světa“. A není divu, podobný soubor soch, které by byly natolik propracované a bylo jich takové množství, nejspíš nikde jinde na světě nenajdeme.
Hliněných válečníků je kolem sedmi tisíc. Žádní dva z nich přitom nejsou stejní - liší se jejich tváře, vybavení i celá řada dalších detailů. Na některých sochách jsou dokonce patrné i ty nejdrobnější rýhy v dlaních a jejich vousy by se téměř daly spočítat.
Stačilo přitom málo a nikdo by se o tak vzácné památce nedozvěděl. O jejím nalezení totiž rozhodla úplná náhoda.
Terakotoví vojáci vypadají téměř jako živí
Slavnou terakotovou armádu někteří odborníci označují jako „osmý div světa“. A není divu, podobný soubor soch, které by byly natolik propracované a bylo jich takové množství, nejspíš nikde jinde na světě nenajdeme.
Hliněných válečníků je kolem sedmi tisíc. Žádní dva z nich přitom nejsou stejní - liší se jejich tváře, vybavení i celá řada dalších detailů. Na některých sochách jsou dokonce patrné i ty nejdrobnější rýhy v dlaních a jejich vousy by se téměř daly spočítat.
Stačilo přitom málo a nikdo by se o tak vzácné památce nedozvěděl. O jejím nalezení totiž rozhodla úplná náhoda.
Studna vydala hliněné hlavy
Čínskému archeologovi Čao Kchang-minovi zazvonil v dubnu roku 1974 telefon. Když hovor přijímal, nejspíš vůbec netušil, že ho čeká jeden z nejvýznamnějších objevů v dějinách.
Na druhé straně sluchátka byl člověk, který mu oznámil, že skupinka vesnických farmářů narazila během kopání studny na hliněné lidské hlavy a další části v tu dobu nespecifikovaných soch. Pro jistotu tak zavolali úřady.
Lokalita, ve které k objevu došlo, se nacházela jen nedaleko mauzolea prvního čínského císaře Čchin Š’-chuang-tiho, a tak Kachang-min doufal, že až se na místo vypraví, najde něco zajímavého. Nemýlil se. Skutečnost ale nakonec zcela předčila jeho očekávání.
Dospívající císař toužil po nesmrtelnosti
Když archeologové konečně dostali povolení k odkrytí celého podzemního komplexu, kde hlinění válečníci stovky let nerušeně odpočívali, ke svému překvapení našli tisíce soch. První z nich si nechal tehdy teprve třináctiletý císař Čchin Š’-chuang-ti vyrobit v roce 246 před naším letopočtem jen krátce poté, co usedl na trůn.
I přes své mládí byl totiž mladý panovník velmi hrdý a zakládal si na své velkolepé pověsti. Protože toužil po určité formě nesmrtelnosti, rozhodl se, že jeho hrobka musí být skutečně opulentní. Tisíce hliněných vojáků mělo jediný účel - strážit místo jeho posledního odpočinku.
Na nevítané návštěvníky mají číhat pasti
Hlinění vojáci jsou rozmístěni ve třech velkých podzemních sálech. Samotná hrobka, která je umístěna v uměle navršeném kopci, s nimi ale přímo propojena není. Nachází se přibližně o kilometr dál a od hliněné armády ji dělí několik zdí, budov a menších hrobů.
Do vnitřních prostor hrobky ale od císařova pohřbu lidská noha nevkročila a pokud by se k tomu někdo odvážil, mohlo by ho podle dobových pramenů čekat nebezpečné dobrodružství.
Například kronika Knihy vrchních císařů, kterou dávný historik S’-ma Čchien dokončil sto let po dokončení mauzolea, totiž uvádí, že na nevítané návštěvníky v hrobce čekají důmyslné pasti, kterých by se možná zalekl i Indiana Jones. Jít má například o automatické samostříly, propadliště a dokonce i příkopy plné rtuti, protože její koncentrace v půdě nad hrobkou je i po 2000 letech 280krát vyšší než v okolí.
Vědci do hrobky nechvátají
Dokonce ani dnešní vědci do císařova mauzolea dosud nevstoupili, ani se ho žádným jiným způsobem nepokusili otevřít. Důvodem ale není to, že by se skutečně obávali legendárních pastí, ale něco mnohem přízemnějšího. Čínská vláda se totiž obává, že by při pokusu o otevření hrobky mohlo dojít k jejímu poškození, a tak k němu nevydala příslušné povolení.
Archeologové s postojem vlády souhlasí
Čínští archeologové proti zákazu vstupu do hrobky nic nenamítají. Jako jedno z vysvětlení uvádí například barvy, kterými byly původně pomalovaní hlinění vojáci. Při odkrytí totiž při kontaktu se vzduchem velká část nátěrů podlehla zkáze. Pokud by se tak u hrobu císaře nacházela vzácná výzdoba, mohl by ji potkat podobný osud.
Poklad cennější, než jmění faraonů
Odborníci ale i přesto doufají, že se v budoucnu podaří vyvinout natolik pokročilé technologie, které by umožnily do mauzolea bezpečně nahlédnout. Podle zmíněného kronikáře S’-ma Čchiena se totiž uvnitř nachází velké množství cenností ze všech koutů světa.
Podle některých spekulací by dokonce mohl být pohřební poklad tak obrovský a cenný, že v porovnání s ním vychází egyptský faraon Tutanchamon se svou pohřební výbavou jako chudý příbuzný. Stále jde ale pouze o domněnky - není totiž vůbec jisté, nakolik je tisíce let mrtvý historik důvěryhodný zdroj.
Rtuť se v komplexu skutečně našla
Přestože zní S’-ma Čchienovy zápisy v řadě ohledů spíše jako pohádka, než popis historicky přesné reality, v jedné věci se tento odborník možná mýlil méně, než vědci čekali. Během výzkumu tří sálů s terakotovou armádou zde totiž odborníci skutečně naměřili vyšší koncentraci rtuti. Je tak možné, že se v hrobce skutečně nachází. Zda jí ale jsou plné příkopy, se nejspíš ještě nějakou dobu nikdo nedozví.
Zdroje: Sciencedirect.com, Nature.com, Stoplusjednicka.cz
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Peking vzkázal, že je v odporu proti nezávislosti Tchaj-wanu pevný jako skála
Čína je odhodlaná postavit se proti nezávislosti Tchaj-wanu a její schopnost rozdrtit to, co nazývá tchajwanským separatismem, je nezlomná. Několik hodin před příletem amerického prezidenta Donalda Trumpa na návštěvu Pekingu to uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.
Lidé vypili nejméně vína za posledních 60 let, můžou za to Trumpova cla
Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno.
Trump zveřejnil příspěvek, v němž označil Venezuelu za 51. stát USA
Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je Venezuela znázorněná jako 51. americký stát. Stalo se to jen krátce poté, co dal najevo, že by z Venezuely americký stát rád udělal.
ŽIVĚ Trump jde proti Moskvě, USA nepodpoří ruské ovládnutí celého Donbasu
Mezi Spojenými státy a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl novinářům ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt. Americký prezident také řekl, že udělá všechno pro to, aby válka na Ukrajině skončila.
Do finále Eurovize se probojoval Izrael, několik zemí kvůli němu soutěž bojkotuje
Do finále 70. ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize se kvalifikoval Izrael a dalších devět zemí. Kvůli účasti Izraele soutěž bojkotovaly Španělsko, Nizozemsko, Irsko, Island a Slovinsko na protest proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy v reakci na teroristické útoky hnutí Hamás ze 7. října 2023.