Zámek nad měsíční krajinou. Kastelánka ho zachránila před doly, přišla o rodný dům

Zámek nad měsíční krajinou. Kastelánka ho zachránila před doly, přišla o rodný dům
Na první roky strávené v malém domku na dvoře u rozlehlé barokní stavby vzpomíná Krejčová s nostalgií i smutkem. "Výhoda byla ta, že na zámek v tu dobu moc lidí nechodilo. Nebylo v něm nic k vidění. Zámek byl do 90. let terčem záměrné likvidace, nebyla v něm okna a celkově připomínal spíše ruinu. Práce tu bylo a stále je až nad hlavu. Pro moji dceru to byl ale první domov."
Hana Krejčová a sedm zaměstnanců, které jí dal památkový ústav k ruce, vybavili pokoje nábytkem a dobovými kulisami.
Zámek byl v majetku Lobkowiczů do druhé světové války. "Po Mnichově v roce 1938 byly lobkowiczké domény rozděleny. To, co se ocitlo v okupovaném území, bylo podřízeno správě tzv. "věrné ruky" s ředitelstvím v Bílině. Hned v prvních dnech okupace se usídlil na zámku štáb “Leibstandarte SS Adolf Hitler" v čele s Obersturmbannführerem Seppem Dittrichem," říká kastelánka. Za války byli na zámku váleční zajatci, kolem roku 1943 v něm nacisti zřídili vojenský tábor a fasádu přetřeli zelenou maskovací barvou.
Hana Krejčová tu zařídila i více osobní místnost, ve které lidi nechává nahlédnout do své zpovědi.
Foto: Jakub Plíhal
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
22. 5. 2021 14:10
Zámek Jezeří v okrese Most je v Česku raritou. Jako memento podkrušnohorských vesnic, které v 80. letech ustoupily uhlí, stojí na hraně dolů a zalesněné krajiny. Přes dvacet let ho spravuje kastelánka Hana Krejčová, která vyrostla v zaniklé vesnici Albrechtice. Díky ní si na zámku člověk připadá jako na návštěvě u někoho doma.

Hana Krejčová měla před maturitou, když buldozery srovnaly se zemí její rodný dům v Albrechticích. Z vesnice obklopené přírodou se i s rodinou přestěhovala na panelové sídliště v Mostu. "Chvíli jsme byli rádi, že máme umakartové jádro a největší výdobytky socialismu. Pak nám ale došlo, o co jsme přišli," vzpomíná Krejčová.

Jako zpěvačka odešla do Prahy, kde stála na prknech Vinohradského divadla v muzikále Bídníci. Něco ji ale stále táhlo zpátky. Koncem 80. let se zasloužila o to, že zámek Jezeří nepodlehl demolici, a v 90. letech se přestěhovala na jeho dvůr, aby spravovala to, co z něj zbylo.

Reportáž vznikla ve spolupráci s audiovizuálním projektem Monument/um, který upozorňuje na ohrožené a méně známé památky. Tvářemi projektu jsou muzikantka a zpěvačka Lenka Dusilová a vizuální umělec Aeldryn.

Každé představení finančně přispívá lidem, kteří usilují o záchranu sakrálních, světských i industriálních staveb převážně v pohraničních regionech. Minulý rok se vybralo téměř čtvrt milionu korun. Druhý ročník proběhne letos v létě.

Podívejte se, jak se zámek i jeho okolí postupně mění a jaká je jeho budoucnost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy