Záběry jako z jiné planety. 38 leteckých fotek svérázné krásy severočeských dolů

Pohledy na dno drsných a špinavých důlních jam, kde se rodí 43 procent české elektřiny.
Výsypka nedaleko od Chomutova (ukládá se tam zemina, která neobsahuje uhlí).
Pohled do velkolomu ČSA.
Odkalovací nádrž Venuše u Mostu.
Dno Lomu Vršany u Mostu.
Foto: Tomáš Vocelka
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
Aktualizováno 23. 7. 2019 10:10
Je to zvláštní druh krásy, která se rodí z prachu, špíny a rozryté země. Lze ji najít třeba na dně severočeských hnědouhelných dolů. Z letadla jsme tam nafotili gigantické jámy, ve kterých se rodí velká část české elektřiny. Snímky občas připomínají výjevy z jiných planet.

Pokud se někdy uskuteční plány na rekultivaci, bude to jednou krajina mnoha velkých jezer, pod jejichž hladinami milosrdně zmizí obrovské a hluboké důlní jámy. Dnes to tak ale není - a ani nemůže být. Ve špinavých a zaprášených povrchových dolech na severu Čech se totiž v přeneseném smyslu slova rodí velká část české elektřiny, a navíc zaměstnávají tisíce lidí.

Magazín Flying Revue

Flying Revue - logo
  • Flying Revue je nejčtenější letecký časopis v Česku a na Slovensku.
  • Portál FlyingRevue.cz denně přináší aktuality ze světa všeobecného i dopravního letectví.
  • Naleznete zde také reportáže, videa a fotografie z unikátních leteckých expedic do všech koutů světa.
  • Aktuálně.cz a Flying Revue společně připravují fotogalerie zachycující krásná místa české krajiny.

Podle informací, které zveřejnila letos v květnu ČTK, se loni nejvíce elektřiny vyrobilo právě z hnědého uhlí (bylo to 43 procent). Na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech).

V rámci spolupráce s magazínem Flying Revue jsme se vydali nafotografovat právě ta místa, kde se těží hnědé uhlí a kam se člověk obvykle nemá příliš mnoho šancí podívat.

Expedičním letadlem Dynamic WT-9 jsme společně s pilotem Jiřím Prušou vyrazili nad rozrytá dna povrchových dolů, obrovská rypadla a odkalovací jezírka. Ale fotografovali jsme i nad lokalitami, které už mají období těžby za sebou a změnily se (nebo se právě mění) v jezera a rekreační zóny. Právě ty ukazují, že severočeská důlní krajina není ztracena a že má ještě šanci znovu ožít.

I na takových místech je ukryta svérázná krása

Jaký je pohled z letadla na důlní jámy mezi Bílinou, Mostem a Chomutovem? Ohromující. Z výšky si člověk snáze uvědomí gigantické rozměry povrchových dolů. První dojem je spíše skličující - uhelný prach, špína a gigantické těžební stroje připomínají atmosféru Ocelového města z Verneových románů. 

Při předchozích fotovýpravách nad českou krajinou a především nad českými řekami jsme s Jiřím Prušou většinou dokumentovali jejich krásu. A svéráznou krásu jsme nakonec našli i na dně severočeských dolů a v jejich bezprostředním okolí.

Zajímavé pohledy nabízí třeba hladina odkalovacího jezírka Venuše nedaleko od Mostu. Obrazce na hladině tam z výšky připomínají snímky Země, pořizované z vesmíru. Geometrická krása je typická také pro takzvané výsypky, kde se ukládá vytěžená zemina, která neobsahuje uhlí.

A i když je na zničenou krajinu smutný pohled, rekultivovaná jezera Matylda nebo Most, která vznikla zaplavením vytěžených dolů ukazují, že je tady stále naděje. Třeba to tady bude jednou skutečně krajina krásných podkrušnohorských jezer.

Na rozhovor s pilotem Jiřím Prušou v DVTV se můžete podívat zde:

Každý den prožívám, nejvíc mě dokáže překvapit počasí, líčí pilot Jiří Pruša, který ze sportovního letadla fotí velkoměsta i unikátní místa planety. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 44 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy