Praha není jenom most a Hrad. Průvodce láká na pomník sebevrahů, sídliště i graffiti

Dálky Jiřího Nováka
"Praha je sice v evropském kontextu poměrně malé město, uměním je ale doslova napěchovaná. Množství galerií je srovnatelné s podstatně většími evropskými metropolemi," přibližuje historička umění a jedna z autorek Kurátora Valérie Dvořáková. Unikátnost hlavního města podle ní tkví v tom, že se v něm setkává architektura všech stylů. Jedním z míst, kam by se podle průvodce měli lidé vydat, je například kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně.
Nejznámější ukázkou pražské secese je bezpochyby Obecní dům. Autoři Kurátora ale nabízí alternativu bez davu turistů v podobě Slavíčkovy ulice v Praze 6, kde stojí například vila sochaře Stanislava Suchardy s bohatě zdobenou fasádou.
Česko je také světově unikátní tím, že promítlo principy kubismu i do architektury. Turisticky neznámější je jistě dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu. Ve stejném stylu je ale vystavěna i méně známá Kovařovicova vila nedaleko Vyšehradu.
Valná většina turistů každoročně míří k pražskému orloji na Staroměstské náměstí. Největší hodiny v Česku s průměrem 7,5 metru, sice bez apoštolů, ale se skleněnými ciferníky, jsou ale na kostele Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Foto: Kurátor / Teodorik Menšl
Petra Jansová Petra Jansová
15. 11. 2018 11:44
Kurátor je nový průvodce uměním v Praze, který se vyhýbá turisticky známým památkám, předraženým restauracím nebo nekvalitním křišťálovým lustrům. Trojice historiků umění místo Karlova mostu nebo Pražského hradu vybízí k prohlídce čtvrti Baba nebo pomníku sebevrahů pod Nuselským mostem.

Kurátor podle autorů Valérie Dvořákové, Jána Gajduška a Štěpánky Veselské provede čtenáře pražskými galeriemi, architekturou, pomníky a sochami, street artem, uměním v metru i bary, kavárnami a obchody se suvenýry.

"Kurátor zprostředkuje umění v Praze mimopražským návštěvníkům, zároveň ale potěší i místní. V Kurátorovi totiž určitě najdou nějakou galerii, stavbu nebo sochu ve veřejném prostoru, kolem kterých denně chodili bez povšimnutí," vysvětluje Dvořáková.

Průvodce vyšel i v angličtině a cílí především na turisty, kteří nehledají notoricky známá místa, ale chtějí proniknout do skutečného života města, které navštíví.  

"Praha je sice v evropském kontextu poměrně malé město, je ale uměním doslova napěchovaná. Množství galerií je srovnatelné s podstatně většími evropskými metropolemi, a navíc se tu setkává architektura napříč stoletími," vypočítává vystudovaná historička umění jedinečnosti Prahy. 

Ve stínu turisticky oblíbených památek se podle ní schovává plno zajímavých staveb a uměleckých děl. "Kromě toho nás na Praze baví i téměř zapomenutá zákoutí," dodává.  

Jednu kapitolu Kurátora věnovali autoři i tipům na mimopražské výlety za uměním. Vybrali 10 objektů v 10 městech, jako je například vila Tugendhat v Brně, areál Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě, Santiniho kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, českou uměleckou instituci 8smička v Humpolci nebo novodobou architekturu v Litomyšli.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy