Foto: Český tramping slaví sto let. Zažil romantiku osad i pronásledování od StB

Foto: Český tramping slaví sto let. Zažil romantiku osad i pronásledování od StB
Tady to všechno v roce 1918 začalo. První trampská osada - Ztracená naděje ve Svatojánských proudech. Toto místo už dávno neexistuje, ve 40. letech bylo zaplaveno Štěchovickou přehradní nádrží. Její název "Ztracenka" je tak trochu symbolický...
První předzvěsti trampingu vidíme již před 1. světovou válkou - stále oblíbenější zábavou byly skauting, Sokol, turistika a toulky přírodou. První trampové většinou začínali ve Skautu, ale cítili se příliš svázaní jeho pravidly. Jejich ideálem byla svoboda Divokého západu.
Část společnosti první republiky nebyla z trampů nadšená. Někteří se na ně dívali skrz prsty kvůli "nevázaným mravům" či zahálce. Vadili i některým skautům, kterým dělali "špatnou reklamu". Laická veřejnost si je totiž často pletla a trampové se přitom ne vždy chovali jako "vzor ctnosti". Toto je parodická odpověď trampů na předsudky společnosti.
K oblíbeným činnostem na trampských osadách patřilo řezbářství. Výstava Století trampingu nabízí i tento slavný totem, který vyřezal Frank Němec - jeden ze zakladatelů osady Ztracená naděje a jeden z prvních českých trampů, kterého známe jménem.
Foto: Etnografické oddělení Národního muzea
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 8. 7. 2018 11:34
Byli mladí, obdivovali svobodu Divokého západu, skauting jim byl příliš těsný. Vyráželi do přírody, stavěli sruby, zakládali osady, zpívali písně, sportovali. Začali si říkat trampové. Počátek československého trampingu bývá spojován se založením první klasické trampské osady Ztracená naděje ve Svatojánských proudech v roce 1918. Tramping se postupně stal jednou z nejvýznamnějších subkultur u nás. Zrodil se fenomén, jenž ovlivnil životy desítek tisíc lidí a který nyní představuje výstava Století trampingu. Od začátku července 2018 až do konce března 2020 ji můžete vidět v Národopisném muzeu v pražském Letohrádku Kinských.
 

Právě se děje

před 14 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 14 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy