Reklama
Reklama

Nový klíč k šifře mistra Leonarda? Vědci možná našli da Vinciho DNA

Mezinárodní tým vědců se pustil do moderní honby za „šifrou mistra Leonarda“. Pomocí nákladných metod objevil stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu. Je možné, že genetická stopa patří samotnému renesančnímu géniovi. K rozluštění této biologické hádanky a jejímu definitivnímu potvrzení ale vědce čeká ještě dlouhá a nejistá cesta.

Pomocí nákladných metod objevil tým vědců stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu.
Pomocí nákladných metod objevil tým vědců stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu.Foto: Pexels
Reklama

V dubnu 2024 odebrali vědci mikroskopické vzorky z červené křídové kresby známé jako Svaté dítě, kterou odborníci na základě stylu často spojují právě s Leonardem da Vincim. Nyní v dosud neoficiální studii tvrdí, že DNA, kterou z těchto stop získali, mohla pocházet přímo od da Vinciho, který ji mohl na papíře zanechat před více než pěti sty lety.

„Papír je porézní. Nasává pot, kožní buňky, bakterie i DNA. Všechno v něm zůstává,“ vysvětlil spoluautor studie Norberto Gonzalez-Juarbe z Univerzity v Marylandu. Navíc zatímco slavná plátna, jako je Mona Lisa, byla během staletí opakovaně restaurována a čištěna, což prakticky znemožňuje dochování původní DNA, kresby a skici na papíře jsou podle vědců mnohem slibnějším materiálem.

Zdůrazňují však, že nejde o důkaz autorství a že výsledky je nutné brát s opatrností. Pokud by se ale genetické stopy podařilo jednoznačně spojit s renesančním mistrem, mohlo by to přinést nové poznatky nejen o autorství sporných děl, ale i o da Vinciho původu.

Důležitá stopa, nikoliv důkaz

Vědci pomocí velice šetrných technik odebrali drobné biologické vzorky z přední a zadní strany kresby. Analýzou pak odhalili směs bakteriální, rostlinné a živočišné DNA, ale také lidský genetický materiál. Zvláštní pozornost vědci věnovali fragmentům chromozomu Y, děděného po otcovské linii. Ty odpovídají genetické skupině běžné ve Středomoří, zejména v Toskánsku, odkud da Vinci pocházel.

Reklama
Reklama

Pro srovnání tým analyzoval i historické dopisy příbuzných rodiny da Vinciových z 15. století, kde se objevily podobné genetické markery. „Jde o důležitou stopu, nikoli však o důkaz,“ upozorňují autoři studie. DNA je silně fragmentovaná a může pocházet od více osob, které s dílem během staletí manipulovaly.

Žádný genetický referenční bod

Zdrženliví zůstávají i nezávislí odborníci. Bez spolehlivého genetického referenčního bodu podle nich nelze nález jednoznačně přiřadit samotnému Leonardu da Vincimu. Jeho hrob ve francouzském Amboise byl v minulosti několikrát otevřený či narušený a slavný umělec neměl žádné přímé potomky.

Projekt proto pokračuje dalším výzkumem, mimo jiné analýzou DNA žijících mužských potomků da Vinciho otcovské linie a lidských ostatků nalezených v toskánském Vinci. Vědci zároveň připomínají limity práce s povrchovou DNA a nutnost maximální opatrnosti při interpretaci výsledků. Přesto v genetickém výzkumu uměleckých děl vidí naději, například při ověřování pravosti sporných prací či ochraně kulturního dědictví.

Mohlo by vás zajímat:

Video: Tereza Engelová

Zdroje: Science

Reklama
Reklama
Reklama