


Mezinárodní tým vědců se pustil do moderní honby za „šifrou mistra Leonarda“. Pomocí nákladných metod objevil stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu. Je možné, že genetická stopa patří samotnému renesančnímu géniovi. K rozluštění této biologické hádanky a jejímu definitivnímu potvrzení ale vědce čeká ještě dlouhá a nejistá cesta.

V dubnu 2024 odebrali vědci mikroskopické vzorky z červené křídové kresby známé jako Svaté dítě, kterou odborníci na základě stylu často spojují právě s Leonardem da Vincim. Nyní v dosud neoficiální studii tvrdí, že DNA, kterou z těchto stop získali, mohla pocházet přímo od da Vinciho, který ji mohl na papíře zanechat před více než pěti sty lety.
„Papír je porézní. Nasává pot, kožní buňky, bakterie i DNA. Všechno v něm zůstává,“ vysvětlil spoluautor studie Norberto Gonzalez-Juarbe z Univerzity v Marylandu. Navíc zatímco slavná plátna, jako je Mona Lisa, byla během staletí opakovaně restaurována a čištěna, což prakticky znemožňuje dochování původní DNA, kresby a skici na papíře jsou podle vědců mnohem slibnějším materiálem.
Zdůrazňují však, že nejde o důkaz autorství a že výsledky je nutné brát s opatrností. Pokud by se ale genetické stopy podařilo jednoznačně spojit s renesančním mistrem, mohlo by to přinést nové poznatky nejen o autorství sporných děl, ale i o da Vinciho původu.
Vědci pomocí velice šetrných technik odebrali drobné biologické vzorky z přední a zadní strany kresby. Analýzou pak odhalili směs bakteriální, rostlinné a živočišné DNA, ale také lidský genetický materiál. Zvláštní pozornost vědci věnovali fragmentům chromozomu Y, děděného po otcovské linii. Ty odpovídají genetické skupině běžné ve Středomoří, zejména v Toskánsku, odkud da Vinci pocházel.
Pro srovnání tým analyzoval i historické dopisy příbuzných rodiny da Vinciových z 15. století, kde se objevily podobné genetické markery. „Jde o důležitou stopu, nikoli však o důkaz,“ upozorňují autoři studie. DNA je silně fragmentovaná a může pocházet od více osob, které s dílem během staletí manipulovaly.
Zdrženliví zůstávají i nezávislí odborníci. Bez spolehlivého genetického referenčního bodu podle nich nelze nález jednoznačně přiřadit samotnému Leonardu da Vincimu. Jeho hrob ve francouzském Amboise byl v minulosti několikrát otevřený či narušený a slavný umělec neměl žádné přímé potomky.
Projekt proto pokračuje dalším výzkumem, mimo jiné analýzou DNA žijících mužských potomků da Vinciho otcovské linie a lidských ostatků nalezených v toskánském Vinci. Vědci zároveň připomínají limity práce s povrchovou DNA a nutnost maximální opatrnosti při interpretaci výsledků. Přesto v genetickém výzkumu uměleckých děl vidí naději, například při ověřování pravosti sporných prací či ochraně kulturního dědictví.
Zdroje: Science









Svět aut se rychle mění. Zkušenosti lidí, kteří jim rozumějí, zůstávají klíčové.



Italský tenista Jannik Sinner obhájil wimbledonský titul. Světová jednička ve finále v All England Clubu porazila 6:7, 7:6, 6:3 a 6:4 trojku žebříčku Alexandera Zvereva z Německa.



Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom v neděli Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší, a zmínil, že na schůzky by neměl čas.



Íránská média informují, že „nepřítel“ v neděli zasáhl ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Portál Axios s odvoláním na americké činitele uvedl, že armáda USA udeřila proti raketovým, protivzdušným systémům i proti menším lodím íránských revolučních gard v úžině. Ta je podle Teheránu pro lodě uzavřená, Washington tvrdí opak. V noci na neděli Američané zasáhli na 140 íránských vojenských cílů.



Více než dvě stovky politických elit, podnikatelů, technologických šéfů, ale například i hereček a herců se právě chystají na několikadenní setkání nedaleko irského Dublinu. Na programu mají debaty o třetí světové válce, umělé inteligenci a dalších tématech týkajících se budoucnosti světa. O fungování této elitní skupiny se přitom veřejnost dozvěděla paradoxně díky základnímu selhání zabezpečení.