Byla sobota, deset minut po půl sedmé ráno, když se pod nohama obyvatel severní Francie zachvěla země. Výbuch uhelného prachu v dole Courrières nebyl jen nehodou, byl to rozsudek smrti pro 1099 horníků. Od ničivé důlní katastrofy ve francouzském městečku Courrières uplynulo 120 let. Tragédie vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi a nakonec vedla k legislativním změnám.
Hornickou historii poznamenala tragédie
Francouzské městečko Courrières leží v oblasti Pas-de-Calais poblíž většího a známějšího Lens. Právě v této lokalitě se nachází poměrně velké množství kamennouhelných dolů a Courrières není výjimkou. Těžit uhlí se tu začalo už kolem roku 1850 a se zlepšujícími se technologiemi byly výnosy každý rok vyšší a vyšší. V roce 1906 bylo v celém Pas-de-Calais již 85 uhelných šachet a každý den dávaly práci více než 70 tisícům horníků. Smutnou kapitolou je fakt, že více než šesti tisícům z nich bylo méně než 16 let.
Hornickou historii poznamenala tragédie
Francouzské městečko Courrières leží v oblasti Pas-de-Calais poblíž většího a známějšího Lens. Právě v této lokalitě se nachází poměrně velké množství kamennouhelných dolů a Courrières není výjimkou. Těžit uhlí se tu začalo už kolem roku 1850 a se zlepšujícími se technologiemi byly výnosy každý rok vyšší a vyšší. V roce 1906 bylo v celém Pas-de-Calais již 85 uhelných šachet a každý den dávaly práci více než 70 tisícům horníků. Smutnou kapitolou je fakt, že více než šesti tisícům z nich bylo méně než 16 let.
Pracovní sobota se změnila v peklo
Na ranní směnu 10. března roku 1906 přišlo 1800 horníků stejně jako obvykle po páté hodině ranní. Po šesté již sfárali pod zem a předpokládali, že půjde o stejnou pracovní sobotu, jakých zažili už desítky. Půl hodiny poté, co se pustili do práce, se ale celá šachta číslo 2, kde muži pracovali, silně otřásla explozí.
Tlaková vlna se prohnala všemi chodbami a od třetího patra níž byly následky absolutně ničivé. Veškeré vybavení výbuch zdemoloval natolik, že při pozdějším vyšetřování už nebylo možné zjistit, kde leží ohnisko exploze. Svědci na povrchu popsali, že z těžebních věží vyletěl černý kouř a „černý sníh“ pokryl okolní pole.
Předáci nedbali na varování
Později během vyšetřování vyšlo najevo, že o několik dní dříve předáci hlásili možný výskyt vzduchových kapes, plných nebezpečných plynů. Vedení ale na varování nedbalo, protože uzavření šachty by znamenalo ztráty a narušení plánu.
Zda explozi zavinil právě nebezpečný plyn, se ale nikdy zjistit nepodařilo. Další velmi pravděpodobnou příčinou je také vznícení uhelného prachu, ke kterým v té době docházelo relativně často.
Záchranáři se nemohli ke zraněným dostat
Městečko Courrières se na okamžik v naprostém šoku zastavilo. Záchranné práce vázly, francouzští inženýři neměli vybavení. Zde se odehrál historický moment: z německého Gelsenkirchenu dorazil sbor Westfalia pod vedením inženýra Meyera. Přivezli dýchací přístroje Guglielmo-Shamrock. Když Němci vystoupili z vlaku, dav ztichl. Byli to „nepřátelé“ z prusko-francouzské války, ale přišli zachraňovat životy. „V hloubce země neexistují hranice,“ prohlásil tehdy Meyer.
Poté co se jim podařilo dostat do podzemí, na ně ale čekal pohled jako z hororu. Jeden z nich podle dobových zdrojů popisoval, že to v šachtě vypadalo jako na bitevním poli. Jedním z nejděsivějších výjevů, kteří svědci popsali, byl pohled na nezletilého chlapce, choulícího se v kleci zničeného výtahu mezi částmi ohořelých těl. V očích měl hrůzu a rukama se snažil udržet pohromadě svou vlastní roztříštěnou lebku.
Zachránit se podařilo jen čtyři stovky horníků
K šachtě číslo 2 se seběhlo snad celé městečko. Dav čítal podle záznamů tisíce lidí, z nichž velká část patřila mezi příbuzné horníků. Všichni s napětím čekali, jestli právě jejich blízcí budou mezi zachráněnými, většina z nich se ale nedočkala. Zachránit se podařilo jen čtyři stovky lidí, které hlavní tlaková vlna minula a podařilo se jim včas uniknout. Ti ostatní neměli šanci přežít. Na počtech obětí se zdroje úplně neshodnou, jedná se ale o číslo kolem tisícovky. V případě 270 osob se vyšetřovatelům nepodařilo zjistit, co se s nimi stalo a nenašla se ani jejich těla.
Třetí den po neštěstí vedení společnosti nařídilo šachty uzavřít. Oficiální důvod: udušení požárů. Skutečný důvod: záchrana zbývajících ložisek uhlí před úplným vyhořením.
Skupinka horníků musela pod zemí čekat týdny
Dvacet dní po explozi se u ústí šachty číslo 2 stalo nemožné. Ze tmy se vypotácelo 13 postav. Byli to horníci, kteří přežili v izolované kapse. Vedl je osmnáctiletý Valéry Pruvost. Jejich vyprávění šokovalo svět: Přežili jen díky tomu, že jedli maso z mrtvého důlního koně, kterého našli v jedné z chodeb, a pili vlastní moč nebo vodu stékající po stěnách. „Každý den jsme slyšeli údery kladiv nad námi, a pak najednou ustaly,“ vzpomínal Pruvost na moment, kdy je nahoře odepsali. O čtyři dny později, 4. dubna, byl nalezen čtrnáctý přeživší – Auguste Berton. Strávil v podzemí neuvěřitelných 24 dní. Když ho vynesli na světlo, byl slepý a vážil sotva 40 kilogramů.
Vlna stávek a represe
Neštěstí takových rozměrů nezůstalo bez reakce veřejnosti. Kritiku vedení dolu sklízelo jak za údajnou nekompetenci, tak za nedostatečnou péči o pozůstalé obětí. Z protestů se nakonec stala stávka, která trvala 55 dní a účastnilo se jí na 60 tisíc horníků. Volali: „Chceme chleba a bezpečí, ne rakve!“ Ministr vnitra Georges Clemenceau, přezdívaný „Tygr“, poslal proti stávkujícím 20 tisíc vojáků. Francie byla na pokraji občanské války.
Zákonodárci už neměli kam couvnout
Zapojení armády ale jen posílilo hněv Francouzů. Do hornických odborů vstupovalo čím dál víc lidí a nepokoje se rozšířily po celé zemi. Parlament proto nemohl stížnosti protestujících nadále ignorovat a zákonodárci se rozhodli konat. Odsouhlasili tak zpřísnění bezpečnostních předpisů a větší ochranu odborů.
V červenci 1906, jen pár měsíců po neštěstí, schválil francouzský parlament zákon o povinném týdenním odpočinku. Do té doby horníci fárali sedm dní v týdnu. Volná neděle, kterou dnes považujeme za samozřejmost, byla vykoupena krví z Pas-de-Calais.
Zdroje: Reflex.cz, Le Petit Parisien
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Zloděj ukradl z baziliky lebku svaté Zdislavy, její hodnota je nevyčíslitelná
Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.
Zdecimovaná Sparta překonat Plzeň nedokázala. Slavia má znovu nabito na titul
Fotbalisté Sparty ve šlágru třetího z pěti kol nadstavbové části první ligy remizovali doma s Plzní bez branek. Letenští po kontumačním vítězství v sobotním nedohraném derby v Edenu sice na druhém místě tabulky snížili ztrátu na vedoucí Slavii na čtyři body, jejich pražský rival i tak může už ve středu po zápase s Jabloncem oslavit obhajobu titulu. Tým z Edenu získá jistotu v případě výhry.
Záhadná smrt v NBA. Clarke měl problémy s drogami, krátce na to v 29 letech zemřel
V 29 letech zemřel basketbalista Memphisu Brandon Clarke. Bez bližších podrobností to uvedly NBA i hráčova zastupující agentura. V posledních letech kanadského rodáka, který měl i americké občanství, pronásledovala zranění. V dubnu byl zadržen a následně propuštěn na kauci kvůli překročení rychlosti a držení zakázané látky.
Začal 79. ročník festivalu v Cannes, režisér Jackson dostal čestnou Zlatou palmu
Americká herečka Jane Fondová a její čínská kolegyně Kung Li v úterý večer zahájily 79. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Informovala o tom agentura AFP, podle níž bylo vrcholem ceremoniálu udělení čestné Zlaté palmy novozélandskému režisérovi Peteru Jacksonovi. Filmový festival bude ve městě na francouzské Riviéře pokračovat do 23. května, o hlavní cenu bude bojovat 21 filmů.
ŽIVĚ Konflikt s Íránem vychází Američany draho, inflace je na tříletém maximu
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z tempa 3,3 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř tři roky. Vyplývá to z úterní zprávy amerického ministerstva práce. Inflaci tlačí vzhůru výrazný nárůst cen pohonných hmot, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.