Praha/Lipsko (Ekolist) - Vědci přinesli další důkaz o tom, že neandertálci ve vývojové řadě nepatří mezi naše přímé předchůdce. S našimi předky se podle všeho nikdy nekřížili.
Studie, o níž informuje srpnové vydání časopisu Cell, obsahuje kompletní popis takzvaného mitochondriálního genomu získaného z kosti neandertálce, která je stará 38 tisíc let.
A podle odborníků se mitochondrie neandertálce od mitochondrie dnešního člověka liší natolik, že úvahy o možném křížení obou druhů hominidů na konci doby ledové jsou jen velmi nepravděpodobné.
"Poprvé jsme sestavili sekvenci prastaré DNA, která je v zásadě bez chyby," vysvětlil Richard Green z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.
Kompletní gen neandertálce
Německý vědecký tým teď hodlá pokračovat v rekonstrukci kompletního genomu buněčného jádra neandertálce.
Čtěte také: Antarktida se kdysi podobala Sibiři. Než úplně zmrzla
Dosud se podařilo získat 35 téměř kompletních sad mitochondriálního genomu obsahujících 13 genů kódujících proteiny.
To umožňuje vyloučit z výzkumu rozdíly mezi genomy obou druhů, vzniklé poškozením degradované fosilní DNA neandertálce, a určit skutečné vývojové změny.
Ačkoliv je ověřeno, že neandertálci byli hominidy nejblíže příbuznými dnešnímu člověku, jejich přesný vztah byl dosud nejasný. A to právě kvůli sporům, zda se neandertálci s lidmi křížili, nebo ne.
Teď to ale vypadá, že poslední společný předek obou hominidů žil někdy před 800 až 520 tisíci lety.
Jeden ze získaných proteinů, známý jako COX-2, ukazuje, že po oddělení obou druhů docházelo v překvapujícím měřítku k substitucím aminokyselin. Vědci však zatím nevědí, co to přesně znamená.
Čtěte také: Za vymření pravěkých druhů mohl člověk, ne klima
Malá, izolovaná populace z Evropy
Výzkum nicméně naznačuje, že neandertálci patrně prodělali jen málo obecných vývojových změn, zato však řadu takových, které vedly k proměně stavebních bloků proteinových aminokyselin.
Jedno z možných vysvětlení poukazuje na malou populaci, která je obecně méně odolná vůči mutacím a dochází v ní k rychlejší proměně genomu.
"Většinou se tvrdí, že před 40 tisíci lety žilo v Evropě jenom několik tisíc neandertálců," říká spoluautor studie Johannes Krause.
Evropa je mnohem menší než Afrika, kde se vyvinul Homo sapiens sapiens. Neandertálci navíc čelili opakovanému zaledňování, které je izolovalo a současně zhoršovalo jejich životní podmínky.
Více z Ekolistu:
