Výstava Vlastním hlasem. Náprstkovo muzeum připomíná české bojovnice za emancipaci - Aktuálně.cz

Traktoristka, závodnice i feministický plamen. To jsou české bojovnice za emancipaci

5. 5. 2019 17:18

Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.

Podle Gelnarové byly české bojovnice za ženská práva srovnatelné s těmi zahraničními. "Vždycky musíme brát v úvahu konkrétní podmínky země, ve které žily. V českých zemích boj za volební právo žen přišel až později, na přelomu 19. a 20. století, zatímco třeba v Americe to bylo už v polovině 19. století, ale to souvisí s vývojem a politickými podmínkami v daných zemích. V Čechách získalo všeobecné a rovné volební právo na významu až na počátku 20. století," uvedla specialistka na genderovou historii z Národního muzea a Karlovy univerzity.

Podle ní ale proces ženské emancipace není ani dnes u konce, protože s každou dobou vyvstávají nové překážky, jež je třeba překonávat.

Výstava v Náprstkově muzeu trvá až do konce ledna roku 2020 a její součástí je řada doprovodných akcí.

Předchozí

8 9 10 11 12

Pokračovat

Foto: ČTK

Jiřina Šiklová

Socioložka a publicistka stála po revoluci u zrodu Centra Gender Studies, což byla knihovna, jež původně sídlila v jejím bytě. Během let se z ní stala jedna z největších neziskových organizací.

Jiřina Šiklová vystudovala historii a filozofii a stála u zrodu katedry sociologie na Karlově univerzitě. Třináct let byla členkou Komunistické strany Československa, roce 1969 však stranu opustila a byla nucena odejít z fakulty, živila se manuální prací a jako sociální pracovnice. Byla jednou ze signatářek Charty 77.

V současné době je členkou několika nadací a redakčních rad odborných časopisů. V roce 1999 od prezidenta Václava Havla obdržela medaili Za zásluhy I. stupně.

Předchozí

8 9 10 11 12

Pokračovat