"Máme všechno, co naši rodiče považovali mnohdy za luxus: volnost, technologie, možnost volby. Jenže právě ta přemíra možností nás občas dokáže pěkně rozhodit a vyčerpat. Žijeme ve světě, který nás neustále nutí rozhodovat se, porovnávat a dokazovat něco sobě i ostatním. Každý den na nás padá tisíc malých rozhodnutí a tlaků, a mozek to prostě nestíhá," říká psycholožka Šujanová.
Psychická únava se podle ní neprojevuje jen slzami, ale i tím, že přestaneme cítit vůbec něco - všechno se nám slije do jednoho: práce, telefon, povinnosti. Jsme přehlcení a paradoxně uvnitř prázdní a odpojení od sebe samého.
Psychická zátěž se projevuje i tělem
Dlouhodobý stres, úzkosti či vyhoření se neodehrávají jen v hlavě.
"Na tělu je možné při neřešení dlouhodobého stresu pozorovat i různé psychosomatické signály. Často to bývají například migrény, nevolnosti před prací, po práci, křeče, někomu těžknou nohy, někomu brní ruce. Nemusí to být vždy psychického původu, ale některé tyto symptomy se objevují i u psychického přetížení," vysvětluje psycholožka.
Dlouhodobý stres může podle ní zhoršit i jiné onemocnění, například autoimunitní nemoci. "Klasickým příkladem zejména u dětí, které žijí v nějakém vystresovaném prostředí, je atopický ekzém, který se může zhoršovat."
Problém přetížení není jen individuální - je celospolečenský.
"Už nám to ani nepřijde - ale ráno přijdeme do přecpaného metra, vrazíme do deseti lidí, bereme to už jako nějakou normu… Otevřeme sociální média a nastává tlak, který se dá přirovnat ke tlaku, jako když se mačkáme v přeplněném autobusu; vidíme kamarádku, která se zasnoubila, kamaráda, který dostavěl dům, a já pořád nic," říká psycholožka Šujanová.
Proč je dobré nečekat na krizi
"Není v pořádku být v chronickém stresu a pak nárazově řešit nastalou krizi a pak být zase dlouho v chronickém stresu a zase řešit nárazově nastalou krizi s terapeutem. Je to začarovaný kruh. Je dobré pracovat na dlouhodobém řešení - jak to v životě udělat a uzpůsobit si to tak, abych život žil tak, jak chci já," radí psycholožka.
První krok nemusí být složitý. "Je běžné, že nově příchozí mi na úvod terapie řekne: "Já vlastně vůbec nevím, s čím sem jdu." To není vůbec problém. Terapeut je na to školený, budete si povídat a přirozeně vás provede různými otázkami a pomůže se zorientovat," vysvětluje Šujanová.
Terapeutické sezení mohou být preventivní cestou - podobně, jako chodíme na pravidelné prohlídky k praktikovi, zubaři nebo gynekologovi.
Meddi Online terapie s Meddi app: flexibilní možnost pro každého
Podle psycholožky Šujanové není odpověď, zda je online terapie stejně účinná jako osobní, vždy jednoznačná.
"Já sama nevnímám moc velký rozdíl, jestli terapie probíhá online nebo offline. Někdy může být lepší člověka vidět celého - sledovat řeč těla. Ale online terapie, například přes Meddi app, je skvělá pro lidi, kteří nemají čas nebo se bojí natolik, že by jinak na terapii ani nešli. Online může pomoci i s prvotním ostychem."
Skutečný potenciál online terapie podle ní spočívá i v praktické přístupnosti: nemáte nutnost nikam dojíždět a sezení lze naplánovat flexibilně. Navíc je možné čerpat příspěvek od zdravotní pojišťovny, což terapii výrazně zlevňuje a činí dostupnější pro širší spektrum lidí.
Zkušenosti pacientů mluví za sebe. Tomáš říká, že online terapie mu pomohla víc, než čekal, a Andrea dodává, že jí vyhovuje mít sezení z domova, cítí se otevřeněji a vidí konkrétní pokroky.
Podle psycholožky Šujanové je také zásadní, že právě platforma Meddi app umožňuje kontakt s terapeutem relativně rychle. "Mnoho lidí přemýšlí o terapii měsíce, ale jakmile zjistí, že nejbližší termín je za šest týdnů, vzdají to. Pomoc, která je dostupná hned, může zachránit člověka, který by jinak už zítra rezignoval," říká Šujanová.
Duševní hygiena a každodenní péče
Kromě terapie existují i malé kroky, které pomáhají udržet psychiku v rovnováze: pravidelný spánek, kvalitní strava, udržování vztahů, čas pro sebe a své koníčky, pohyb či procházky.
"Musíme se vždy dívat na základní věci - byť to může znít otřepaně - dostatek spánku a pravidelný spánkový režim, jestli dost jíme a pijeme, jestli máme kvalitní vztahy s okolím, kolik máme času na sebe, své potřeby a koníčky," shrnuje Šujanová.
Kultura "drž se" a vyhledávání pomoci
Společnost často podporuje myšlenku, že je třeba zvládat všechno sám. Psycholožka Šujanová vysvětluje: "Zvládnout všechno sám není známka síly, ale odpojení. Opravdová síla je umět říct: ‚Takhle už to nezvládám.‘ V tu chvíli se přestáváme schovávat."
Mladší generace tuto otevřenost přijímá. "Dnešní dvacátníci mají mnohem menší ostych jít na terapii. Často říkají: "Nechci čekat, až se zhroutím." To je skvělé," konstatuje Šujanová.
Psychická péče není rychlá oprava, ale delší proces, který vyžaduje čas a pozornost. Online terapie, s možností čerpat příspěvek od zdravotní pojišťovny, může být dostupnou cestou, jak udělat první krok. Důležité je nebát se hledat pomoc včas a zároveň věnovat pozornost každodenní péči o sebe.
Když už nemůžu dál — a nechci čekat
Dlouhé čekací lhůty jsou jeden z největších důvodů, proč lidé terapii odkládají. Proto je dobré vyzkoušet službu Meddi app:
- Spojení s psychologem může proběhnout do 60 minut
- Na online konzultace lze čerpat příspěvek od zdravotní pojišťovny
- Klient si může vybrat terapeuta i termín, který mu sedí
- Není nutné cestovat ani sedět v čekárně
Meddi nenahrazuje služby krizových center ani klinik první psychické pomoci.
Více na www.meddi.com
