Mysleli, že brát vitaminy „pro jistotu“ nemůže uškodit. Odborníci ale mají jiný názor

Češi chtějí být zdravější a více než 60 procent z nich tvrdí, že o sebe aktivně pečuje. Přesto často sahají po doplňcích stravy bez jasného důvodu. „Vitaminy ale nejsou bonbony. Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu může dlouhodobě vyšší příjem vést k nerovnováze nebo nežádoucím účinkům,“ říká farmaceutka Pavla Horáková. Smysl podle ní mají tehdy, když víme, co tělu skutečně chybí.

Začátek roku bývá tradičně obdobím předsevzetí a snahy o „restart“. Podle Pavly Horákové, odbornice na chronická onemocnění, ale prevence nespočívá v naplněném košíku s vitaminy. „Smysluplná prevence začíná u režimu – tedy u spánku, pohybu, stravy a zvládání stresu. Doplňky mohou pomoci, ale neměly by nahrazovat základy,“ upozorňuje.

Z reprezentativního výzkumu Zdraví pod lupou vyplývá, že více než 60 procent Čechů o své zdraví aktivně pečuje. Zdravotní gramotnost a schopnost správně volit doplňky však zůstávají slabším místem. Mnoho lidí podle Horákové užívá přípravky „pro jistotu“ – při únavě, na podporu imunity nebo proto, že o nich slyšeli v reklamě.

„Největší problém je, že doplňky lidé berou bez jasného důvodu. Bez kontextu mohou být zbytečné, nebo dokonce kontraproduktivní,“ říká farmaceutka. Častým jevem je i kombinování několika přípravků najednou, aniž by si člověk uvědomil, že obsahují stejné látky.

Právě tady může sehrát důležitou roli lékárník. Nehodnotí jen název přípravku, ale ptá se na životní styl, stravování, užívané léky i případná chronická onemocnění. „Z praxe víme, že mnoho doplňků se užívá ve špatné formě, v nevhodné dávce nebo úplně zbytečně. Někdy je lepší řešit příčinu: úpravou stravy, spánku nebo vyšetřením u lékaře,“ doplňuje Horáková.

Klíčové je podle ní vědět, co organismu skutečně chybí. Základ představuje krevní obraz, který může odhalit chudokrevnost, zánět nebo celkové vyčerpání. Důležité je vyšetření železa, zejména hodnoty ferritinu, jenž ukazuje zásoby železa v těle. Právě jeho nízká hladina bývá častou příčinou únavy, slabosti či padání vlasů, a to zejména u žen. Smysl má také kontrola vitaminu B12 a kyseliny listové – především u lidí s únavou, poruchami koncentrace nebo u těch, kteří omezují živočišné produkty. A opomenout nelze ani vitamin D, jehož nedostatek je v zimních měsících velmi častý a ovlivňuje nejen imunitu, ale i svaly, kosti a regeneraci.

Užívání doplňků „naslepo“ však může mít i negativní dopady. „Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu může dlouhodobě vyšší příjem vést k nerovnováze nebo nežádoucím účinkům,“ upozorňuje Horáková. U železa navíc hrozí zažívací potíže a riziko, že člověk přehlédne skutečnou příčinu obtíží, například poruchu štítné žlázy nebo jiný zdravotní problém.

Falešný pocit, že pro své zdraví „něco děláme“, může podle ní oddalovat skutečné řešení. Doplňky stravy proto dávají smysl tehdy, když mají jasný cíl, odpovídající dávku a jsou zvoleny s ohledem na konkrétní zdravotní stav. „Pak mohou být velmi užitečné a bezpečné. Neměly by ale být zkratkou ani univerzálním řešením,“ uzavírá farmaceutka.