Je nějaká látka v těle, o které se dá obecně říci, že veganům chybí a těžko se nahrazuje?
Určitě jsou látky, které jim budou chybět, pokud je nebudou nahrazovat nějakými suplementy. Určitě by jim chyběl vitamín B12, o kterém se dlouho myslelo, že existuje v nějaké rostlinné podobě. Dnes je shoda mezi lékařskými a výživovými organizacemi v tom, že B12 z rostlinného zdroje není a vegani ho musí buď nahrazovat, nebo jíst živočišné potraviny, které ho obsahují. Všechny nedostatky lze ale nahradit suplementy.
Je podle vás veganství spojitelné s vrcholovým sportem?
Je to možné, příkladem může být mistr světa v thajském boxu Jan Müller, což je vrcholový sportovec a zarytý vegan. Veganství samo o sobě není na překážku, záleží pouze na daném člověku, jestli je pro něj taková strava ideální a jestli s ní danou fyzickou zátěž zvládne.
Maria Strydomová zemřela na následky výškové nemoci. U té se zmiňuje, že se její riziko zvyšuje s nedostatkem cukru. Je to věc, která vegany trápí?
Samotná náchylnost k výškové nemoci je dána spíše geneticky než z nedostatku cukru. Nedostatek cukru je spojen spíše s únavou, která může při nemoci hrát důležitý faktor.
Obecně by ale nedostatek cukru vegany trápit neměl, jestliže mají správně sestavený jídelníček. Jsou vegani, kteří mohou mít cukru až nadbytek, protože jedí velké množství ovoce a obilovin, odkud sacharidy čerpají.
Samozřejmě existují výživové směry, které omezují sacharidy. Nejedná se však o veganské směry jako spíše o nějaké módní vlny. Ono to samo o sobě není špatné, protože většině z nás by prospělo omezení sacharidů, ale u takovýchto vrcholových sportů je třeba to hlídat.
Únava je u veganů často zmiňované téma. Dá se říci, že jsou obecně slabší?
Pokud nemají dobře sestavený jídelníček, tak ať dělají, co dělají, je ve veganské stravě větší šance, že bude nízkokaloričtější a člověk po ní bude mít méně energie. Taková strava obsahuje větší množství méně kalorických potravin, navíc v ní může být nižší množství tuků. Obrovsky záleží na tom, jestli přijímají v dostatečném množství alespoň ty rostlinné tuky. Ve veganské stravě je velké množství vlákniny, která sice zvyšuje objem, ale snižuje energetický příjem potravy. Je tedy možné a pravděpodobné, že mohou být vegani při nedostatečné pestrosti potravin slabší.
PharmDr. Margit Slimáková
Je specialistka na zdravotní prevenci a výživu. Vystudovala farmacii a dietologii, využívá osvědčené poznatky ze všech oblastí medicíny. Věnuje se poradenství a osvětě, publikační i přednáškové činnosti.
Případ horolezkyně využilo mnoho "bojovníků proti veganství" jako důkaz, že jsou slabí. Objevovaly se často i komentáře hraničící s hyenismem. Proč mají lidé často až militantní postoj k veganství?
Tento negativní postoj není v Česku jen vůči veganům, ale vůči všem životním alternativám. Mám pocit, že jsme hodně roků byli jednolitá společnost a v podstatě jsme všichni žili v domnění, že je to tak nejlíp. Tito lidé, co se začali jakkoliv odlišovat, což nemusí být jen jiný výživový směr, ale třeba jen obecně jiný životní styl, nám začali ohrožovat pravdu té většiny. Ta si myslela, že to dělá nejlépe, a když vidí, že to dělá někdo jinak a může mu to třeba i prospívat, tak to ohrožuje její jistoty a některé lidi to vede k těmto útokům.
Co tedy může smutný příběh Marie Strydomové ukázat?
Lidé by měli podobné případy vždy dávat do souvislostí. Naprostá většina lidí, co je chronicky nemocných a umírá, tak je to z následků té běžné stravy, kterou většina jí. Vegani neumírají ve větší míře na běžné nemoci. Téměř s jistotou bych řekla, že kdybychom srovnali sportovce vegany s "běžnými" sportovci, tak nejsou vegani ve statisticky větším ohrožení kvůli nějakému nedostatku.
Případ horolezkyně byla nešťastná událost, ale nemyslím si, že by za tím stálo její veganství.
