Během vánočních svátků má mnoho lidí tendenci přibrat pár kilo navíc. Jaké jsou nejčastější chyby, které v tomto období děláme?
Je pravda, že období Vánoc bývá z hlediska přibírání na váze rizikovější. V domácnostech se často sejde velké množství cukroví, které je "potřeba" sníst. Plnohodnotná a vyvážená jídla tedy lidé nahrazují talířem plným sladkostí. Ty ale člověka nezasytí na moc dlouho. Narůstá tak šance, že kila půjdou nahoru.
Měli bychom se tedy cukroví úplně vyhýbat?
Podle mě to rozhodně není cesta. Přehnaná kontrola a případný strach z cukroví může vést akorát k nějaké poruše příjmu potravy. A to je ve výsledku mnohem větší problém než pár kilo navíc. Cukroví bych si tedy i letošní Vánoce do sytosti užil, ale nenahrazoval bych jím celá jídla. Naopak bych ho vnímal spíš jako dezert. Dát si pár kousků po plnohodnotném a vyváženém jídle, které mě samo o sobě zasytí a já tak už nemám tendenci takzvaně "vypucovat celý talíř".
Na Instagramu teď vídám různé fitness varianty cukroví. Co říkáte na ně?
Nejsem jejich příznivcem. Přehnaná touha po fitness variantě cukroví může být opět zárodkem poruch příjmu potravy. Navíc lidé u tohoto druhu cukroví mohou nabýt dojmu, že ho můžou sníst kvanta a nepřiberou, protože je přece zdravé. Neznamená to ale automaticky, že fitness cukroví bude mít málo kalorií. Ba naopak, na svém instagramovém účtu ukazuji, že různé fitness varianty mohou být ve výsledku kaloričtější než nějaké tradiční kousky, jako jsou třeba vanilkové rohlíčky nebo vosí úly.
Jak je to možné, že je fitness cukroví kaloričtější?
Velmi často se do něj dávají datle, které jsou plné cukru. Dále se používá velké množství ořechů, jež jsou zase plné tuku. Jeden gram tuku má devět kalorií a jeden gram sacharidu má čtyři kalorie. Pokud tedy někdo při výrobě cukroví vynechá mouku, která má čtyři kalorie na jeden gram, ale použije místo ní nadmíru ořechů, výsledkem bude cukroví s vyšší kalorickou hodnotou.
A co vánočka? Také ji máme považovat za dezert? Hodně lidí ji během svátků snídá…
Bral bych ji jako pouhou polovinu jídla, ke kterému ještě musím přidat nějakou bílkovinu, případně vlákninu. Pokud totiž sním vánočku samotnou, tak mě na moc dlouho nezasytí. Pokud si však k vánočce přidám například kefír nebo jogurt a do něj ještě přihodím vlákninu v podobě ovoce, tak je to najednou plnohodnotné jídlo, po kterém nebudu mít brzy hlad.
Co říkáte například na půst na Štědrý den? Doporučujete ho?
Není to nic, co bych svým klientům doporučoval. Štědrý den je stále pouze jeden den v roce a ve výsledku na něm vůbec nezáleží. Důležité je to, jak se stravujete v průběhu celého roku. Avšak pokud má někdo půst jako tradici a vyhovuje mu, tak já mu to určitě vymlouvat nebudu. Navíc si nemyslím, že by byl nějak nebezpečný.
Na co bychom si během svátků ohledně potravy měli dávat pozor?
Určitě třeba na plísně. Může se například stát, že někdo bude chtít dětem přilepšit a koupí nějakou 100 % marmeládu bez cukru a namaže jí třeba linecké cukroví. Jenomže cukr v marmeládě funguje jako konzervant a může se pak stát, že cukroví po pár dnech začne plesnivět a budeme ho muset vyhodit.
Týká se to ještě nějakých jiných ingrediencí?
Důležité je správné skladování cukroví s máslovými náplněmi. Když vyskládáme na talířek například ořechy plněné máslovým krémem a necháme je celý den mimo lednici někde na stole a večer jen doplníme talíř dalším cukrovím, tak se může stát, že je oříšek s máslovým krémem mimo lednici i několik dní a tím se opět zvýší riziko vzniku plísní.
Co dalšího je vám během Vánoc trnem v oku?
Často mě jímá hrůza, když vidím, že někdo udělal opravdu velké množství bramborového salátu s myšlenkou, že mu alespoň zbude i na silvestrovské chlebíčky. To je opravdu velmi rizikové chování, které může vést k nepříjemným střevním potížím.
Vánoce bychom tedy měli přežít, ale hlavně si je také užít?
Rozhodně. Vánoční svátky jsou o důležitějších věcech, než je jídlo. Pointou ve výsledku je, že stejně vůbec není důležité to, jak budete jíst během svátků, ale to, jaký stravovací režim si nastavíte na následující rok.
Mgr. David Erban
- Nutriční terapeut s titulem magistra z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Tento obor se zaměřoval především na medicínský přístup k lidské výživě
- Zároveň studuje i magisterský obor Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě v Praze, který se zase zabývá výživou z technologického a chemického hlediska
- Kombinace zdánlivě podobných oborů mi dodává ucelený přehled o výživě člověka. Poznatky z oboru předává na svém instagramovém profilu s názvem ten_nutricni
