Čas od času se v médiích objeví varující statistiky, kolik žije v českých a dalších evropských městech potkanů. Ty střízlivější odhady hovoří o tom, že na jednoho člověka připadají například v Praze dva potkani, jiné odhady dokonce říkají, že je zde potkanů čtyřikrát více než Pražanů.
Přesná čísla neexistují, jak většinou podotýkají mluvčí vodovodů a kanalizací. Nejde spočítat ani to, kolik potkanů se pod ulicemi a v ulicích prohání, ani kolik jich deratizace zlikvidovala.
Ačkoliv žijeme v době technických vymožeností a moderních elektronických řešení, v oboru deratizace lidé nepokročili desítky let, stále sypou potkanům jedy a nemají přehled o tom, jak úspěšní byli.
Jed navíc může mít málo účinné řešení – na některé látky již potkani získali odolnost, krom toho zamořuje okolí a hubí nejen hlodavce, ale i třeba domácí mazlíčky.
Tuto deratizační zaostalost se rozhodla zásadně změnit dánská firma a vymyslela inteligentní kanalizační past, která komunikuje s majitelem na dálku, informuje majitele o počtu usmrcených potkanů a v neposlední řadě splňuje i nejpřísnější etické normy, smrt totiž nastává prakticky okamžitě.
Jak líčí německý server Focus, past již s úspěchem testovali například v Berlíně a pochytali tisíce potkanů. Na testovací provoz se chystají i další německá města.
Vynález mě uchvátil. Je spolehlivý a etický
„Vynález mě uchvátil, přišel mi naprosto revoluční. Tenhle obor byl nesmírně zanedbán. Kdybych to měl říct obrazně, pohyboval se na úrovni tiskaře, jenž ručně vytváří sazbu pro tisk. Dánské řešení, to je konečně počítač s tiskárnou,“ říká Vedran Tvrtkovič, restauratér, jenž do České republiky přišel v roce 1993 z válkou zmítaného Sarajeva. Kromě provozování restaurace na pražském Žižkově se stal ještě i výhradním partnerem dánské „pastičkářské“ firmy pro Českou republiku.
Jedním z důvodů jeho zájmu o likvidaci hlodavců je i jeho zážitek z velkých pražských povodní v roce 2002, kdy voda vyplavila potkany z potrubí a na ulicích se to jimi jen hemžilo.
„Past se dává do přípojek, čili přímo do ohniska problému. Tam to potkani milují. V dnešní konzumní době je bohatě krmíme obrovským množstvím jídla, které házíme do záchodů. Navíc i v zimě tam mají příjemnou teplotu. Velké stoky používají k dopravě,“ líčí.
Když hovoří o výhodách inteligentní pasti, zmiňuje i „dodržování etiky“ a „respektování práv zvířat“, což zní, bavíme-li se o jejich usmrcování, možná trochu absurdně.
„Zařízení splňuje nové, přísnější, etické normy Evropské unie z roku 2013, smrt nastává prakticky okamžitě, na rozdíl od těch starých způsobů,“ říká.
O chycení informuje past e-mailem či esemeskou
Past funguje pomocí čidel pohybu a tepla. Když se zde objeví potkan, registrují pohyb a změnu teploty, v tu chvíli vystřelí čtrnáct hrotů a zvíře zlikvidují. Obrázky mechanismu trochu připomínají legendární počítačovou hru Prince of Persia, kde hlavní hrdina kromě nepřátel a zaklepávacích mříží čelil rovněž hrotům vystřelujícím ze země. Hroty se znovu vrátí zpět, zabitého potkana spláchne kanalizace a rozloží se zde.
„Přístroje komunikují s majitelem, dostává zprávy o chycení, o zvednutí hladiny vody, o slabých bateriích e-mailem či esemeskami. Je to zkrátka přizpůsobeno dnešní moderní době a současným požadavkům,“ popisuje Vedran Tvrtkovič.
Podle něj je dnešní doba potkanům nakloněna – při konzumním způsobu života člověk hází do odpadu či do záchodu stále více jídla. Navíc zimy jsou stále mírnější, a hlodavci tudíž během nich neuhynou.
Jedná se o celoevropský problém, přemnožení potkanů řeší většina evropských metropolí.
Německý list Die Welt například popisuje kritickou situaci v Římě, kde přemnožení potkani již vylezli z kanalizací a promenují se po slavných Španělských schodech a hledají zbytky jídel po turistech či houfně obcházejí zdejší restaurace. Jejich přemnožení napomáhají i příkopy s antickými vykopávkami, které jsou jejich přirozeným prostředím, či pozdě vyvážené odpadky.
„Dříve potkany požíraly v Římě proslulé toulavé kočky. Jenže dneska už jich je pár a jsou tlusté, neboť je turisté překrmují, takže v lovu nemají moc šancí. Jejich roli se snaží převzít rackové, ale ti zase nejsou tak fyzicky disponovaní,“ uzavírá Die Welt.
