Tim Peake dokončil v neděli tradiční 42kilometrový maraton, a to v improvizovaných podmínkách na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde panuje stav beztíže. Zatímco cca 320 kilometrů pod ním odstartoval 36. ročník londýnského závodu, Tim vyběhl na běžícím páse připoutaný lany na bungee jumping, aby byl schopen udržet se na trati. Svým výkonem se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Informoval o tom server Mashable.

44letý astronaut popřál před závodem svým 40 tisícům běžeckých kolegů na Zemi hodně štěstí a poté vyběhl na páse, z kterého sledoval digitální přenos londýnské trasy i s jásajícími davy fanoušků přes speciální aplikaci RunSocial iPad, která na ISS simulovala atmosféru závodu.

Se svým výsledným časem tři hodiny 35 minut a 21 sekund sice nemohl konkurovat keňskému vítězi Eliudovi Kipchogemu (2 hodiny 3 minuty a 4 sekundy), ale coby člověk ve vesmíru se zařadil na první místo, a to před Američanku Sunitu Williams. Ta v roce 2007 běžela z ISS Bostonský maraton. Tim Peake se tak se svým časem zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako nejrychlejší vesmírný běžec maratonu.

Peakovi, který se k ISS připojil před čtyřmi měsíci, fandilo ze Země spousta lidí. Samotného londýnského závodu se účastnili jeho přátelé a kolegové Libby Jackson a Jonny Scott z Evropské kosmické agentury. Ti vyběhli na trať v replikách vesmírných skafandrů.

Jonnys Scott pak byl do Guinnessovy knihy rekordů zapsán jako nejrychlejší běžec maratonu v astronautském skafandru.

Britského kosmonauta sledoval také tým lékařů, kteří monitorovali jeho fyziologický stav, aby se tak ujistili, že vše proběhne po zdravotní stránce v pořádku.

Na takové menší maratony jsou ale astronauti na ISS zvyklí. Povinně totiž musí každý člen posádky uběhnout na pásu dvě a půl hodiny, aby neztráceli svalovou hmotu, o kterou ve vesmíru ve stavu beztíže přicházejí. Jak ale uvedl maratonský běžec a bývalý pilot RAF, popruhy, který drží vesmírné běžce na pásu, jsou po necelých 40 minutách již velmi nepohodlné.

Podle amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku přijdou astronauti o cca 15 procent svalové hmoty a za jeden měsíc ve vesmíru ztratí jedno až dvě procenta kostní hmoty. Existují ale i výhody pobytu mimo Zemi. V kosmu se totiž svaly lépe a rychleji regenerují a hojí se zranění.