Akademie designu České republiky ve čtvrtek zveřejnila jména finalistů 19. ročníku cen Czech Grand Design. Jejich tvorbu od tohoto pátku do 10. března představuje interaktivní výstava Space of Desire, kterou v pražské Kunsthalle připravilo umělecké duo dvou fotografek zvané Shotby.us.
K nejočekávanějším výstavám roku v Kunsthalle na pražském Klárově by měl patřit projekt A nic nás nerozdělí. Představí celoživotní umělecké partnerství norské autorky Anny-Evy Bergman s německým tvůrcem Hansem Hartungem. Galerie dá prostor i finalistům cen Czech Grand Design, dvojici Kristyna a Marek Mildeovi či konceptualistovi Romanu Ondakovi. Výstavní plán představili pořadatelé tento týden.
Tvorbu umělkyně Čiharu Šijoty, která proslula rozsáhlými instalacemi z vlněné příze a mimo jiné reprezentovala Japonsko na prestižním Benátském bienále, představuje nová výstava v pražské Kunsthalle. Potrvá do 28. dubna příštího roku a obsahuje i exponáty vytvořené přímo pro českou metropoli.
Své první samostatné výstavy se Lucia Moholy začátkem 80. let minulého století dočkala jen díky dlouhověkosti. Fotografka, kritička a teoretička fotografie, která žila v letech 1894 až 1989, přitom pomohla vytvořit obraz slavné německé školy Bauhaus.
Ve vztazích existují věci, které neumíme říct nebo na to nemáme odvahu. A pokud ano, věty se začnou drolit do nesmyslných útržků, jež ani trochu neodpovídají představě v naší hlavě. Hranice partnerské komunikace prozkoumává umělkyně Ester Geislerová v instalaci, kterou do 13. září vystavuje pražská Kunsthalle. “Nejdůležitější ve vztahu je znát sám sebe,” říká.
V širokém rozpětí od slavných tvůrců Tristana Tzary, Brassaïe či Constantina Brâncușiho ze začátku 20. století po současníka Dana Perjovschiho představuje rumunské umění nová výstava, kterou otevřela Kunsthalle Praha. Potrvá do 11. září a zahrnuje malby, sochy, videa i objekty ze dřeva či látek.
Je omyl myslet si, že bohémství, tedy sklon bezhlavě si užívat života a tvořivě objevovat jeho krásy, má něco společného s češstvím. To jen Francouzi před 150 lety usoudili, že kočovní Romové pocházejí ze střední Evropy, z území latinsky nazývaného Bohemia. Podle nich pojmenovali pařížské umělce, kteří zavrhli vše konvenční, přes den snášeli chudobu a večer se opíjeli v kavárnách.
Nová škola pro studenty pražské UMPRUM i rekonstrukce ostravského kulturního domu Poklad. Přes 30 staveb se dostalo do úzkého výběru 23. ročenky, která mapuje to nejzajímavější z tuzemské architektury za uplynulé dva roky. Jejím autorem je Ondřej Chybík, otec ikonického vinařství Lahofer nebo rekonstrukce autobusového nádraží v Brně. Při sestavování publikace hleděl hlavně na veřejné investice.
Různé podoby bohémství ve druhé polovině 20. století ukazuje nová výstava pražské Kunsthalle. Připravil ji hostující kurátor Russell Ferguson z Los Angeles. Pod názvem Bohemia: Příběh fenoménu 1950-2000 propojuje díla 39 umělců včetně známé malířky Alice Neel nebo fotografů Wolfganga Tillmanse, Nan Goldin a Libuše Jarcovjákové.
Estetiku dětských kreseb a to, jak svět vnímají nejmenší, konfrontuje umělkyně Markéta Magidová se zakořeněnými předsudky a stereotypy dospělých. Její díla se zabývají genderovými normami, jinakostí, podle ní zastaralým vzdělávacím systémem nebo vztahem mezi mýty a skutečností.
V malém pražském parku Holubička vytvořil výtvarník Krištof Kintera betonové zmenšeniny brutalistních staveb. Volně přístupné miniatury obdivují turisté i místní, děti je využívají jako fontány nebo prolézačky. Umělec všechny modely záměrně poškodil, chce tím dát najevo křehkost architektury. Největší Žižkovská věž má pět metrů. V noci objekty svítí.
Hlavní cenu soutěže Grand Prix Architektů - Národní ceny za architekturu pro rok 2022 získal projekt pražské Kunsthalle. Přestavba bývalé trafostanice na místo pro výstavy a další kulturní projekty je dílem autorů Jana Schindlera, Ludvíka Seka a Zuzany Drahotové ze společnosti Schindler Seko Architekti.
Svou první výstavu v Česku pojal německý výtvarník Gregor Hildebrandt zároveň jako dosud největší, kterou kdekoliv připravil. Jmenuje se A Blink of an Eye and the Years are Behind Us, volně přeloženo Jednou mrkneš a uplynou roky. K vidění je v Kunsthalle Praha do 13. února příštího roku.
Představením sbírky galeristy Karla Babíčka tento čtvrtek nová pražská galerie Kunsthalle Praha zahájila cyklus jménem Cesty sběratelství. Výstava nazvaná Půlnoc umění potrvá do 30. září. Divákům chce na příkladech domácích i zahraničních soukromých kolekcí ukázat rozmanité přístupy ke sběratelství.
Milan Knížák nedávno oslavil dvaaosmdesáté narozeniny a jeho dílo momentálně připomíná výstava Ostrov Knížák v pražském Kampusu Hybernská. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, že je problematické vracet zcizené africké umění do zemí původu, a vysvětluje, proč považuje informování o válce na Ukrajině za nefér hru.
Nápis kunsthalle přehnutý přes roh Zengerovy transformační stanice na pražském Klárově se kovově leskne, dosvědčuje proměnu místa. Podobně jako diagonální lávka přilepená k průčelí nebo čerstvě natřený přechod pro chodce přes širokou silnici s tramvajovým provozem, jejž tato budova kdysi poháněla.
Rohová budova na pražském Klárově, kousek od zastávky metra Malostranská, má fasádu výstavního paláce. Od dokončení v roce 1932 přitom sloužila jako trafostanice. Po šestileté přestavbě se z ní teď stala galerie moderního a současného umění. Pod názvem Kunsthalle Praha se pro veřejnost symbolicky otevře 22. února 2022.
Nově vznikající budova a umělecká instituce Kunsthalle Praha získala kolekci Marie a Milana Knížákových zaměřenou na mezinárodní hnutí Fluxus. To vzniklo počátkem 60. let minulého století a dnes jedenaosmdesátiletý Knížák, porevoluční ředitel pražské Národní galerie, byl tehdy jeho členem.
Dvě organizace, Kunsthalle Praha a Post Bellum, už několik let natáčejí rozhovory s umělci, kteří tvořili v totalitním Československu. Ve sbírce Paměti národa se sešlo na šest desítek příběhů. Nyní z nich vznikl dokumentární cyklus nazvaný Umění v izolaci.
