Navzdory totalitě jsem měl záchvaty štěstí z tvorby, vzpomíná na izolaci Skála

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
23. 2. 2021 11:40
Dvě organizace, Kunsthalle Praha a Post Bellum, už několik let natáčejí rozhovory s umělci, kteří tvořili v totalitním Československu. Ve sbírce Paměti národa se sešlo na šest desítek příběhů. Nyní z nich vznikl dokumentární cyklus nazvaný Umění v izolaci.

Vystupují v něm například František Skála, Stanislav Kolíbal, Inge Kosková, Jiří Kovanda, Kurt Gebauer nebo Tomáš Císařovský. Seriál šestiminutových portrétů sleduje, jak umělci překonávali omezení nesvobodné doby. V jejich pocitech a vzpomínkách filmaři nacházejí paralely k aktuální situaci okleštěné protiepidemickými opatřeními.

"Geopolitický kontext je jiný, ta situace se v mnoha ohledech nedá porovnat, to je jasné, ale naše paměť se aktivuje, když jsou některé parametry, jako je omezení pohybu, podobné. Některé odpovědi na současné otázky lze hledat a najít právě v minulosti," říká Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha a iniciátorka projektu Umění v izolaci.

Podle ní teď umělci, podobně jako za totality, také často nemají možnost tvořit v plné míře. Nemohou vystavovat, někteří se nedostanou do ateliéru nebo k materiálu. Jiní byli zvyklí pracovat v komplexnějším měřítku a cestovat po světě.

Srovnání dneška s totalitou, které z rozhovorů - některých natočených ještě před epidemií - vyplynulo zcela nezáměrně, má své limity. Uvědomuje si to i režisér dokumentů Viktor Portel. "Myslím, že je důležité analogii nepřeceňovat. Když se dělá jednoduše, tak je hloupá, ale když do toho jde člověk hlouběji, nějaké odpovědi najde."

První z cyklu videí, které Kunsthalle Praha i Post Bellum uveřejnily na svých stránkách, patří sochaři a performerovi Františku Skálovi. V 80. letech minulého století měl výčitky, že studuje na režimní UMPRUM a často s přáteli diskutoval o emigraci. Zároveň měl ambici stát se ilustrátorem, i když to znamenalo, že na volnou tvorbu skoro nebude mít čas.

Potom ale zakusil pocit obrovské svobody, který mu přinesla volná umělecká práce, vymýšlení a výroba hravých soch či nesmyslných instalací z neobvyklých přírodních materiálů nebo nálezů z vetešnictví, jež jsou pro Skálu dodnes typické. "Měl jsem u toho úplné záchvaty štěstí," vzpomíná autor, který najednou nabyl pocitu, že žádná železná opona neexistuje. Pochopil, že tvořivost vychází z něj a že to je něco, co mu nikdo vzít nemůže.

První z cyklu videí patří sochaři a performerovi Františku Skálovi. | Video: Paměť národa

O generaci starší malíř a sochař Stanislav Kolíbal byl při politických prověrkách na UMPRUM málem vyhozen, protože ač pocházel z chudých poměrů, odmítl se stát komunistou. "Řekli mi, že jsem zrádcem dělnické třídy," vzpomíná mezinárodně uznávaný výtvarník, který za normalizace nesměl vystavovat.

Shodou náhod se však jeho práce dostaly do Itálie, kde navázal kontakty a našel dlouhodobé podporovatele. "Překážky nemusejí být takovou hrozbou, jakou se můžou zdát," říká pětadevadesátiletý Kolíbal.

Inge Kosková, 80. léta.
Inge Kosková, 80. léta. | Foto: archiv Paměť národa

"Realismus nebyl špatnej, ale člověk potřeboval toho vidět víc," říká třetí z portrétovaných, kreslířka Inge Kosková. Její práce nejsou příliš známé, Kosková působila především jako pedagožka výtvarného umění a své experimentální kresby na pomezí figury a abstrakce tvořila jen pro sebe. Vzpomíná na nesvobodu a policejní špehování, kterým si byla s přáteli z okruhu neoficiálních umělců jistá při každé nevinné akci.

Tísnivé atmosféře prý čelili soudržností. Úzkostné pocity pak Kosková promítala do svých kreseb. Zobrazovala lidi namačkané do kouta nebo běžící postavy. "Později byla lidská figura málo pro mou vnitřní svobodu, už jsem jenom řadila čáry pro své krajiny," usmívá se umělkyně ve třetím z chystaných filmů cyklu Umění v izolaci.

Portréty budou postupně zveřejňovány na sociálních sítích Kunsthalle Praha a Post Bellum, každý měsíc jeden až dva snímky, celkem je jich plánováno 15. "Při výběru umělců je pro nás důležitá různorodost: různé umělecké přístupy, různá média," vysvětluje iniciátorka dokumentů Christelle Havranek.

"Od začátku nás zajímaly dvě věci: jak umělci prošli obdobím nesvobody a jak se potýkali se svou tvůrčí ambicí, která jde často prostředí navzdory," dodává režisér Portel.

I když z velkého množství natočeného materiálu, který je snadno přístupný v databázi Paměti národa, by bylo možné vybrat ještě další umělce, autoři cyklu o rozšíření neuvažují. Naopak doufají, že tematika umění v izolaci už dlouho aktuální nezůstane.

 

Právě se děje

před 1 minutou

James v 1300. startu v NBA dovedl Lakers k výhře nad Golden State

LeBron James odehrál 1300. zápas v základní části NBA a jubileum oslavil přesvědčivým vítězstvím Los Angeles Lakers 117:91 nad Golden State. Stále bez zraněného Anthonyho Davise domácí rozhodli už během první půle, úvodní čtvrtinu vyhráli o dvacet bodů a v poločase vedli 73:44. K triumfu si Lakers pomohli 60 doskoky proti 35 soupeřovým. James za 24 a půl minuty hry dal 19 bodů a byl nejlepším střelcem zápasu.

Výsledky NBA:

Boston - Washington 111:110, Detroit - New York 90:109, Houston - Memphis 84:133, LA Lakers - Golden State 117:91, Miami - Atlanta 109:99, Milwaukee - LA Clippers 105:100, Minnesota - Phoenix 99:118, Sacramento - Charlotte 126:127.

Utkání Toronto - Chicago bylo odloženo.

před 25 minutami

AstraZeneca prodala svůj podíl ve firmě Moderna. Obě vyrábí vakcíny na covid-19

Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny. Informuje o tom list The Times.

Ze zprávy nebylo okamžitě jasné, za jak dlouhé období AstraZeneca svůj podíl prodala. Cena akcie Moderny se minulý měsíc zvýšila až na 186 USD z 29 USD před rokem. V pátek akcie firmy uzavřely na ceně 154,81 USD, což celou firmu ohodnotilo na 61 miliard USD.

Zisk z prodeje akcií posílí finance firmy AstraZeneca, která stejně jako Moderna vyrábí vlastní vakcínu proti covidu-19, vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Na rozdíl od Moderny ji však v době pandemie prodává bez zisku.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi

 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil Írán z odpovědnosti za páteční výbuch na izraelské obchodní lodi v Ománském zálivu. Vyhnul se ale přímé odpovědi na otázku, zda Izrael chystá nějakou odvetu. Informovala o tom agentura Reuters.

Už v sobotu uvedl izraelský ministr obrany Benny Ganc, že za výbuchem na lodi pravděpodobně stojí Írán. Plavidlo MV Helios Ray pro přepravu vozidel zasáhl výbuch nad hladinou vody, který prorazil otvor v obou stranách kýlu. Nikdo z posádky nebyl zraněn. "Jednalo se nepochybně o íránskou operaci. To je jasné," řekl dnes Netanjahu izraelské rozhlasové stanici Kan.

Na dotaz, zda Izrael bude nějak reagovat, Netanjahu zopakoval svá předchozí prohlášení, že je odhodlaný zabránit Íránu ve vývoji jaderné kapacity a dodal: "Írán je největším nepřítelem Izraele, a my proti němu budeme nadále zasahovat po celé oblasti," uvedla agentura AFP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy