O úmrtí informoval server Blesk.cz, posléze jej Radiožurnálu potvrdila herečka Iva Hüttnerová. Podle agentury ČTK loni Hadrbolcová utrpěla mozkovou příhodu a musela být převezena do nemocnice. Dožila v léčebně pro dlouhodobě nemocné. "My jsme to velmi tajili, kde je, aby měla klid," popsala Hüttnerová, která s ní byla v kontaktu.
Zdena Hadrbolcová se narodila v červenci 1937. Do povědomí diváků vstoupila zejména jako představitelka starostlivých filmových matek. Takové byly její role ve snímcích Už zase skáču přes kaluže, Návrat idiota nebo František je děvkař. Naposledy se na plátně objevila roku 2019 ve sportovní komedii Přes prsty režiséra a scénáristy Petra Kolečka, kde ztvárnila správcovou Slámovou.
Účinkovala také v seriálech Létající Čestmír, Přítelkyně z domu smutku nebo Redakce.
Pražská rodačka jako malá chtěla být novinářkou, zatímco otec si pro ni vysnil dráhu lékařky. Nakonec ale po maturitě na jazykovém gymnáziu začala studovat režii na DAMU. "Byla jsem romantická, četla jsem básně a divadelní hry a s holčičí partou na gymnáziu jsme chodily na všechna odpolední sobotní představení do Stavovského divadla. Ke zkouškám na divadelní fakultu jsem šla, aniž jsem měla o divadle a jeho odvrácené tváři ponětí," vzpomínala roku 2000 v interview pro Týdeník Televize.
Po prvním ročníku režie dala na radu kolegyně Vlasty Fabiánové a přešla k herectví. "Možná se jí líbilo, jak jsem při zkouškách vysekla monolog Lelia z Benátské maškarády, což bylo slavné číslo Eduarda Kohouta. Každopádně já věděla, že režie je v mém případě nesmysl," vyprávěla Hadrbolcová roku 2012 v rozhovoru pro přílohu Pátek Lidových novin.
Po dokončení školy se na tři desetiletí stala členkou souboru tehdejšího libeňského Divadla S. K. Neumanna, tedy dnešního Divadla pod Palmovkou, kde zažila nejen většinu 60. let, ale také skoro celou normalizaci.
Ještě za komunismu Hadrbolcová napsala první scénáře pro alternativní Divadlo Na okraji, které tou dobou začínalo v pražském Rubínu. Na scéně vyhlášené neobvyklým stylem i dramaturgií těžící z netradiční a neoficiální prózy Hadrbolcová připravila inscenace podle Racinovy Faidry nebo knih Ivana Bunina. Stejně tak účinkovala kupříkladu v Postřižinách, jež dle předlohy Bohumila Hrabala režíroval Zdeněk Potužil.
"Doba v Divadle Na okraji byla pro mne velice důležitá, protože jsem se naučila otevřenému způsobu práce. Myslím, že to mi pak umožnilo pracovat jak s Léblem, tak třeba s Pitínským," vzpomínala Hadrbolcová pro Plzeňský deník, jak po roce 1989 zamířila do Městských divadel pražských a poté dlouho působila v Divadle Na zábradlí. Tam účinkovala mimo jiné v projektech režiséra Petra Lébla, například v Ivanovovi vyznamenaném Cenou Alfréda Radoka pro inscenaci roku nebo ve Strýčkovi Váňovi. "Jeho talent musel být vykoupen velkou bolestí," řekla Hadrbolcová poté, co Lébl v prosinci 1999 spáchal sebevraždu ve věku 34 let.
V režii Jana Antonína Pitínského se rovněž Na zábradlí objevila třeba ve známé inscenaci hry Ritter, Dene, Voss od rakouského dramatika Thomase Bernharda.
Obecně říkala, že je jí lépe v divadle než na plátně. "Ne že bych se nějak zvlášť podceňovala, ale rozhodně jsem věděla, že neudělám díru do světa filmu díky své tvářičce. Ve filmu jsem začala hrát mnohem později. Ale musím říct, že mě vždycky bavila televize jako kompromis mezi filmem a divadlem," vyprávěla.
Už koncem 60. let v televizi moderovala první tehdejší talkshow nazvanou Rodinná pošta. V následující dekádě Hadrbolcová napsala detektivní román Paraple paní Černé, jejž vydal Melantrich. Odehrává se na Žižkově za první republiky. Strohý a věcný policejní inspektor s iniciativním strážmistrem v něm pátrají po vrahovi tajemného starožitníka bez koncese.
"Pouštějí mě v tramvaji sednout, ale jsem v rozpacích, protože já vstávám, když přijde starší dáma. Já se věku nebráním, ale je mi divné, kolik je mi let. Nevím, jestli by nebylo čestnější to přiznat," řekla herečka roku 2019 v rozhlasu, kde popisovala, jak i po osmdesátce hraje tenis.
Video: Bojím se o mladou generaci, říká Holubová
