"Byl to skvělý společník, vřelý, vtipný, měl nesmírné znalosti o široké škále témat. Není mnoho spisovatelů, kteří vás přesvědčivě dokážou přenést od Malty 16. století až k ruské invazi do Prahy," uvedl Richard Beswick, ředitel nakladatelství Abacus, které knihy Simona Mawera publikovalo čtvrt století.
Podle něj se autorovým nejslavnějším románem stal Skleněný pokoj, který vypráví o židovsko-křesťanském manželském páru v předválečném Československu. Inspirovaly jej osudy známé brněnské vily Tugendhat. V roce 2009 se próza dostala mezi finalisty Man Bookerovy ceny nejprestižnějšího ocenění v anglofonní literatuře.
V románu Pražské jaro z roku 2018 zase Mawer mapoval optimismus roku 1968 v tehdejším Československu i jeho náhlý konec po invazi vojsk Varšavské smlouvy očima trojice Britů, kteří se v bouřlivém období ocitli v Praze.
"Simon byl velmi mladistvý a energický sedmdesátník, který v sobě měl ještě spoustu knih a stále měl světu co říct," míní Richard Beswick, podle nějž "jsme ztratili výjimečného spisovatele a člověka".
Mawerův otec byl důstojníkem britského Královského letectva známého pod zkratkou RAF. Jeho povolání rodinu zavedlo do různých zemí po celém světě. Syn tak čerpal literární inspiraci z mnoha míst, kde žil. Rodina pobývala například na Maltě nebo Kypru, kam v dospělosti Mawer zasadil svůj román Swimming to Ithaca (Plavání na Ithacu).
Mawer vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a později se stal učitelem biologie v Římě, kde strávil velkou část života. Jeho zájem o vědu a genetiku se promítl do mnoha děl včetně románu Mendelův trpaslík a jeho poslední knihy Ancestry (Rodokmen).
