Když se řekne karlovarský filmový festival, vedle Jiřího Bartošky se ihned objeví jméno Evy Zaoralové. Od začátku byla součástí týmu, jenž se v roce 1994 ujal pořádání akce, a dodnes působí jako umělecká poradkyně festivalu.
Eva Zaoralová, filmová teoretička, publicistka a překladatelka, slaví 28. listopadu pětaosmdesáté narozeniny.
Původně studovala češtinu, francouzštinu a italštinu na Univerzitě Karlově, díky manželovi Ivovi Hepnerovi ale začala chodit na projekce na FAMU. Tak se zrodila její láska k filmu.
Nejprve překlady, pak vlastní texty
Nejprve překládala odborné texty z italštiny a francouzštiny, později začala o filmu i sama psát. Knižně či časopisecky vyšly desítky jejích překladů, autorských článků a publikací věnovaných především francouzskému a italskému filmu. Podílela se i na překladech řady známých filmových děl.
Jako pedagožka působila na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, kde přednášela filmovou historii. Za svou práci byla vyznamenána medailí Za zásluhy i francouzským Řádem rytířky umění a literatury, na filmovém festivalu v Cannes získala plaketu za dlouholetou žurnalistickou činnost.
Eva Zaoralová letos zazářila ve festivalové znělce
Cenou za umělecký přínos na ni pamatoval před lety i karlovarský filmový festival, jehož byla uměleckou ředitelkou, a letos získala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
Zaoralová zasedala v porotách přehlídek v Benátkách, Berlíně, Cannes, Mannheimu a Wiesbadenu a jako novinářka se podílí i na práci Mezinárodní federace filmového tisku.
