V šestidílném seriálu, který lze vidět na stránkách iVysílání, režisér Jan Vejnar se spoluscenáristkou Darjou Mikovou otevírají témata spojená s intimitou, sociálními sítěmi a různými druhy obrazů sebe sama, jaké si v dnešní době konstruujeme.
Mnohé nedávné české projekty cílící na mladé jako Sex O'Clock od videotéky Voyo navzdory chvályhodné snaze držet krok se světem působily dost šroubovaně. Vlastně se nic nestalo vyniká přinejmenším suverénní, nenucenou režií a vedením herců, stejně jako schopností budovat atmosféru jednotlivých scén.
Denisa Barešová v roli Žofie je unavená žena šokovaná zjištěním, že si její přítel platí ženské na internetu. Tedy že platí za obsah na platformě OnlyFans, kam může kdokoli dávat cokoli, přestože je zřejmé, jaký typ fotek a videí převažuje.
Evidentně je to jen poslední tečka ve vztahu, který už delší dobu drhnul. Jenže pak se Žofie opije s kamarádkou, nafotí pár vtipných fotek svých palců a chodidel. Kdesi mezi večerem, ránem a několika lahvemi vína se něco z těch fotek najednou dostane na internet. A Žofii začnou chodit zprávy i cenové nabídky, které ji jednak zarazí, ale také hrdince s lehce pochroumaným sebevědomím zalichotí.
Přichází pár rychlých fotek v kabince obchodního řetězce a začíná se klubat lehký návyk.
Mezitím Andrea, kterou skvěle hraje Elizaveta Maximová, bojuje s nájmem i tím, že coby začínající modelka a celebrita "druhé kategorie" známá hlavně účastí v reality show se musí na částečný úvazek přiživovat v korporátu. A její šéf má během firemního výjezdu dost specifické představy o tom, jak by si podřízená mohla přilepšit.
Seriál velmi přirozeně načrtává několik situací, k jakým běžně dochází. Lukáš Hejlík je mimořádně slizký coby šéf, který si ve vířivce nejen dovolí sáhnout nohou Andree do rozkroku, ale především posléze v kanceláři dovede velmi odpudivě zametat celou situaci pod koberec.
Podobných scén je tu spousta - takových, které jen zachycují události, kamera pozoruje, dialog nepůsobí návodně, přesně trefená hudba podtrhuje atmosféru.
Další pozitivum je, že seriál umí citlivě našlapovat při zobrazování platformy OnlyFans.
Tvůrci ji nedémonizují, zároveň se netváří, že se jedná jen o další obyčejnou sociální síť umožňující se při tvorbě sexuálního obsahu emancipovat. Veškeré etické otázky si ale divák musí rozebrat sám.
V jedné scéně třeba jasně vidíme, jak se Žofie cítí nejistě při opravdovém profesionálním, navíc hromadném focení ve spodním prádle, když se má konfrontovat s pohledy a těly konkurence. V takových momentech tvůrci umí vše podstatné - nejistotu z blízkosti ostatních, porovnávání se, vnímání sebe sama - vystihnout pomocí obrazu, beze slov.
Vlastně se nic nestalo však bohužel tak jako spousta předchůdců naráží na limity formátu.
Krátké dvacetiminutové epizody dohromady skládají stopáž jednoho celovečerního filmu, avšak vyprávění se musí přizpůsobovat epizodické struktuře. Výsledkem je, že některé změny v ději či rozhodnutí postav vyznívají až příliš zkratkovitě.
Tu a tam jsou situace jen načrtnuté a seriál by potřeboval víc prostoru, aby relativně velké množství protagonistů dovedl tam, kam je potřeba, po trochu delší dráze.
Název odkazuje k tomu, co bohužel provází řadu případů různých forem sexuálního obtěžování. Noha v rozkroku na večírku plném alkoholu a kokainu? Vždyť se vlastně nic nestalo. Pár fotek v telefonu? To jsem zvrzal, ale zase tak moc se nestalo, ne?
Jsou to důležitá témata a dobře, že je Česká televize otevírá pomocí hrané tvorby schopné napodobit pocity, jaké v podobných situacích zakoušejí reální aktéři. Hrozí však, že v tomto provedení nad nimi mnoho diváků nakonec jen mávne rukou přesně v duchu názvu.
Novinka zároveň vysílá signál k veřejnoprávní televizi. Ta sice po webových sériích TBH a Pět let nebo nedávných Adikts opět dala prostor talentovaným mladým filmařům i svěžejším tématům, ideální by však bylo, kdyby jim mohla poskytnout také patřičné finanční zázemí.
Minisérie
Vlastně se nic nestalo
Režie: Jan Vejnar
Seriál je k vidění v iVysílání České televize.
