Nový snímek nazvaný Vedlejší pokoj, který začala promítat česká kina, je jeho prvním natočeným v angličtině. A zdá se, že některé věci se ve filmu oceněném Zlatým lvem na festivalu v Benátkách ztratily v překladu.
Pětasedmdesátiletý tvůrce se poslední dobou obrací k uměřenější, dramatičtější látce. Estét, jenž proslul vizuálně výraznými díly i hrátkami s emočním vypětím telenovel, se sice nezbavil důrazu na barvy a kompozici scén, místo práce s televizním kýčem se ale nyní obklopuje světem vysokého umění. Zřejmé to bylo už v dramatu Julieta z roku 2016, jímž se po mnoha žánrovějších filmech jako Rozervaná objetí či Rozkoš v oblacích obrátil k vážnější poloze.
Už v tomto snímku o truchlení nad ztracenou dcerou Pedro Almodóvar obklopoval postavy "mluvícími" interiéry bytů, jimž dominovaly stylizované sošky s chybějícími penisy či malby britského moderního malíře Luciana Freuda. Tehdy se mu - i díky pečlivému designu - však podařilo zachytit autentický smutek hlavní hrdinky.
Novinka Vedlejší pokoj, natočená podle knižní předlohy americké spisovatelky Sigrid Nunez nazvané What Are You Going Through z roku 2020, vypráví o umírání. Martha se rozhodne nepodstoupit další fázi experimentální léčby a prožít poslední týdny či měsíce naplno. Je to oblíbené téma mnoha "feel good" snímků, které o těžkém tématu často hovoří pozitivně, až radostně. Tomu se chce Almodóvar spíše vyhnout.
Režisér sleduje dvě intelektuálky, jež spolu kdysi pracovaly ve stejném časopise. A těží z charismatu hereček Julianne Moore a Tildy Swinton, schopných prožívat bolest bez emočních veletočů - což ale neznamená, že se snímek zříká velkých gest.
Místo road movie či dalších zápletek nabízejících se u filmu o posledních týdnech před smrtí Martha promýšlí následující kroky, má jasný plán, co učinit se zbývajícími chvílemi.
Obě herečky podávají skvělý výkon, jenže trochu je zrazuje jazyk, kterým mluví. Obě by měly být ze své praxe zvyklé vládnout slovem, avšak Almodóvar je místy nechává hovořit v poněkud umělohmotných anglických floskulích. A jako by na podobnou bariéru narážel, i když hrdinky aranžuje do úhledných kompozic fotogenických sídel.
Luxusní obydlí v lesích, kde se Martha rozhodne za asistence své kamarádky Ingrid podstoupit eutanazii pomocí ilegálně sehnané pilulky, je místo přetěžkané významy. Na zdi visí obraz amerického malíře Edwarda Hoppera, který jedinečně zachycoval samotu a izolaci, na poličce leží DVD s posledním snímkem hollywoodského velikána Johna Hustona The Dead. Nejsou to jen dekorace, hrdinky si tento film, který byl adaptací povídky Jamese Joyce, pouštějí a jeho věty ve Vedlejším pokoji opakovaně zní. Stejně tak kamera občas zabírá Marthu v duchu Hopperových melancholických děl.
Almodóvar nechce zachytit smrt jako tragédii či sledovat proces umírání naturalisticky. Spíše se snaží postihnout, jak se k faktu vlastní konečnosti postavit s jistou důstojností.
Distingovaná Tilda Swinton, s účesem a kamennou tváří připomínajícími Andyho Warhola, hraje Marthu coby hrdinku, která bere událost mnohem klidněji než její přítelkyně Ingrid. Jenže protagonistky jako by se v těch pečlivě komponovaných nápodobách Hopperových maleb poněkud ztrácely.
Pedro Almodóvar už jednou chtěl točit v angličtině. Právě Julietu, jejíž předlohou byla pro změnu povídka kanadské spisovatelky Alice Munro. Tehdy nakonec zasadil děj do Španělska, a možná i proto citové napojení na postavy fungovalo lépe. Nyní vypráví příběh z New Yorku, který je až příliš ušlechtilou snahou postihnout důležité téma.
Almodóvar chce až moc okatě něco sdělit veřejnosti, což se projevuje také v postavě přítele obou žen, kterého ztvárnil John Turturro. Z jeho úst padají slova o stavu současného světa, ale opět je cítit pachuť velkých gest.
Po pozoruhodném osobním a spíše nedoceněném snímku Bolest a sláva, v němž režisérovo alter ego ztvárnil Antonio Banderas, natočil Pedro Almodóvar svůj dost možná nejodtažitější film. Elegantní do takové míry, až připomíná pečlivě aranžované fotografie z módních časopisů.
Pět let poté, co na benátském festivalu dostal Zlatého lva za celoživotní dílo, se letos díky Vedlejšímu pokoji dočkal i toho opravdového. Škoda že i ten ale působí trochu jako soška za zásluhy. Vedlejší pokoj je úhledný, vycizelovaný předmět do poličky každého cinefila, zdánlivě tlumený snímek, který se přitom ostentativně ohání těmi správnými a vkusnými kulturními statky. Snad se na něj v té poličce nebude příliš prášit.
Film
Vedlejší pokoj
Scénář a režie: Pedro Almodóvar
Vertical Entertainment, česká premiéra 21. listopadu.
