Skupina sdružovala umělce, kteří se o slovo přihlásili v 70. letech minulého století, vznikla však až roku 1987. Její výstavy ještě před pádem komunistického režimu, například v dubnu 1988 v bývalé jízdárně zámku v Kolodějích, měly ohlas na neoficiální scéně. Členy uskupení dále byli nebo jsou Jiří Beránek, Kurt Gebauer, Ivan Kafka, Michael Rittstein, Jiří Načeradský nebo Jiří Sopko.
Ouhelovo úmrtí oznámil galerista Radan Wagner na webu Artrevue.cz.
Ivan Ouhel se narodil 18. února 1945 v Ostravě, o rok později se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde už zůstal. V roce 1962 se vyučil mechanikem kancelářských strojů, poté navštěvoval různé výtvarné kurzy. Později studoval na Akademii výtvarných umění v ateliéru figurální malby Karla Součka.
Na výtvarnou scénu vstoupil zkraje 70. let. Byl vnímán především jako představitel moderní české krajinomalby. Vztahoval se k předchůdcům Jiřímu Johnovi, Josefu Šímovi nebo Janu Preislerovi. Barevné plochy a linie na jeho obrazech zase evokovaly díla Františka Kupky či pastely Karla Malicha.
Pracoval intuitivně. Zpracovával osobní prožitek z krajiny a emotivní vzpomínky na přírodní živly. Jeho spontánní malířské záznamy jsou charakteristické tím, jak nervně přes sebe autor klade barevné vrstvy. Plochy čistého plátna kontrastují s geometrickými liniemi.
Často zachycoval anonymní postavu vystavenou těžkostem světa. Dříve oddělená témata krajiny a figury v jeho díle později splynula.
Ouhel od roku 1975 uspořádal na čtyři desítky samostatných výstav, účastnil se také mnoha skupinových. Jeho umělecké začátky ze 70. let jsou spojeny s takzvaným landartem, kdy vytvářel částečně pomalované objekty z plexiskla a ty pak umísťoval do přírody. Později se věnoval i figurální malbě.
Od druhé poloviny 80. let stále zjednodušoval kompozice svých obrazů a pracoval s barevnými kontrasty. Roku 1983 byl vyslán na Podzimní salon v Paříži, v letech 1984 a 1988 pak byl vybrán jako představitel československého umění pro účast na Benátském bienále.
Dnes jsou jeho práce mimo jiné ve sbírkách Národní galerie, Moravské galerie v Brně nebo Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Od roku 1992 byl členem obnoveného sdružení Umělecká beseda. Poslední výstavy měl v liberecké galerii Prostor 228, pražském Vltavínu nebo Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích.
