Návštěvníci si do 31. ledna mohou prohlédnout výrobky Koh-i-noor, společnosti založené v roce 1902, jako jsou patentky či přezky na boty a dále dobové fotografie, reklamy nebo plány budov.
"Návštěvník se seznámí s životními osudy Jindřicha Waldese a s rozvojem jeho firmy, která se z malé dílny vyvinula ve světově proslulou firmu s řadou výrobních filiálek v zahraničí," avizuje autorka projektu Hana Králová.
"Poprvé se zde prezentuje činnost sportovního klubu Waldes, zasahující do řady sportovních odvětví, který byl ve svých počátcích spjatý s klubem Bohemians. Zcela unikátní a ve světě jedinečný počin pak představoval První pražský pánský pletací klub Waldes, založený za účelem propagace waldesových aerodynamických jehlic," dodává Martin Sovák ze Státního oblastního archivu v Praze, který se na výstavě podílel.
Waldese proslavil inovativní stiskací knoflík Koh-i-noor. Stal se i součástí znaku, jejž společnost používá dodnes a na kterém je hlava ženy s knoflíkem v oku. Autory výtvarné podoby loga přezdívaného Miss Kin jsou umělci Vojtěch Preissig a František Kupka, Waldesův dlouholetý přítel.
Podnikatel židovského původu své výdělky vložil mimo jiné do vzdělávání, sportu a umění. Shromáždil mnoho kreseb, grafik, soch a plastik. Jeho kolekce čítala 449 obrazů od Karla Škréty, Vojtěcha Hynaise, Mikoláše Alše, Josefa Čapka, Kupky a dalších předních českých výtvarníků.
Rozsáhlou sbírku zabavili nacisté poté, co byl Waldes roku 1939 zatčen gestapem a zavlečen do koncentračního tábora v německém Buchenwaldu.
Tam strávil dva roky, v roce 1941 uzavřel s třetí říší dohodu o vyrovnání a byl propuštěn na svobodu. Jeho manželce Hedvice a třem dětem se podařilo opustit tehdejší protektorát Čechy a Morava do srpna 1939 a Waldes se za nimi měl vypravit do Ameriky. Při plavbě z Lisabonu do USA se však zhoršil jeho už tak chatrný stav a při zastávce na Kubě byl hospitalizován. Zemřel 1. července 1941 v Havaně.
O konci Waldesova života se podle autorů výstavy tradují legendy. V Národním technickém muzeu je však k vidění dědický spis, jehož součástí je úmrtní zpráva. Ta potvrzuje, že podnikatel zemřel na selhání ledvin.
Waldesův vztah s Františkem Kupkou, se kterým se přátelil od roku 1919, připomněla o 80 let později výstava nazvaná Kupka - Waldes v pražském Rudolfinu.
Waldesova sbírka zabavená nacisty se teprve po roce 1996, na základě zákona o zmírnění křivd způsobených holokaustem, začala dostávat zpět k dědicům. Její nejvýznamnější části, především obrazy Františka Kupky, vykoupila Národní galerie a dnes jsou k vidění v Anežském klášteře nebo Veletržním paláci.
