Křivky a elipsy. Kaláb na výstavě odpovídá na Mirvaldovu geometrickou abstrakci

Křivky a elipsy. Kaláb na výstavě odpovídá na Mirvaldovu geometrickou abstrakci
Snímek z výstavy Kód geometrie.
Snímek z výstavy Kód geometrie.
Snímek z výstavy Kód geometrie.
Snímek z výstavy Kód geometrie.
Foto: ČTK
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
13. 9. 2021 17:00
Pojmy jako cylindrické aperspektivy, Archimédova spirála nebo undulační válce odkazují spíše k deskriptivní geometrii než umění. Malíř a středoškolský učitel matematiky Vladislav Mirvald, který žil v letech 1921 až 2003, však obojí dovedl spojit. V roce 100. výročí narození ho teď připomínají tři výstavy.

Originálního tvůrce představují pod názvem Mirvald 100 dvě přehlídky v Lounech, v Galerii Benedikta Rejta a městské galerii. Třetí se koná v pražské Ville Pellé, podílelo se na ní také Museum Kampa, jmenuje se Kód geometrie a Mirvaldovy geometrické abstrakce a kresby tuší konfrontuje s obrazy čtyřicátníka Jana Kalába.

Mirvald dosud neměl tolik štěstí jako jeho spolužák a lounský přítel Zdeněk Sýkora, jehož jméno má dnes mezinárodní renomé. Umělci přitom k sobě měli blízko i umělecky, prošli podobným vývojem od kubismu přes krajinomalbu po abstrakci. Kantor Mirvald však zůstal „nedělním malířem“, který pracoval ve dnech, kdy nemusel do školy.

„Tyhle obrazy mohly vznikat jenom o prázdninách, protože do bytu by se to nevešlo. Všechny ty velké obrazy jsou venkovní, letní, prázdninové,“ vzpomínala na vernisáži ve Ville Pellé Mirvaldova dcera Věra.

Křivky vibrují

K abstrakci se dostal na radu básníka a grafika Jiřího Koláře, který všem doporučoval, aby dělali to, co je jim nejbližší. Vystudovaný geometr Mirvald se radou začal řídit. Plátna nejčastěji zaplňoval černobílými křivkami, vytvářel spirály, vlnovky a organicky se svíjející válcovité tvary, jimž dával názvy jako Kontinuální válec nebo Čtyřgarmondové kružnice.

Ručně štětcem dovedl namalovat dokonalé křivky, nepotřeboval počítač, který tehdy ještě ani nebyl k dispozici. „Křivky vibrují a vlní se barevné tahy a linie, které aktivují oko i mozek pozorovatele a z plochy obrazu činí neobyčejný vizuální zážitek,“ píše ve výstavním bookletu kurátorka Martina Vítková.

Vladislav Mirvald na archivním snímku.
Vladislav Mirvald na archivním snímku. | Foto: Galerie Villa Pellé

I když výsledkem jsou fascinující iluzivní obrazce, na rozdíl od tvůrců směru op-art Mirvaldovi nešlo o vizuální efekty. Experimentoval, zkoušel zobrazit určité jevy. Obrazy nazvané Rombergovy křivky vycházejí z testu, kterým lékaři zkoumají poruchu rovnováhy například při požití omamných látek či při určování onemocnění sluchového labyrintu.

Člověk s poruchou nedokáže stát bez kývání, jeho hlava opisuje do vzduchu klikatou linku. Právě ta Mirvalda zaujala.

Vchod do sálu v prvním patře Villy Pellé zaclání skleněný paraván, do kterého jsou vsazeny Mirvaldovy oboustranné kresby plné rozpitých skvrn. Malíř na nich zkoumal teorii o náhodném pohybu mikročástic v kapalině. „Ten pohyb je vidět, když do vody přidáme dost malou hmotu - tak jsem hledal, co je dost malé. Je to tuš,“ vzpomínal v televizi.

Kresby nazval kaňkáže, termínem, který snad vymyslel Jiří Kolář. Od něj pochází i označení zmrzláže, vystavené opodál. Na nich Mirvald pracoval podobně, jen je na závěr nechal na balkoně přes noc zmrznout.

Díla Vladislava Mirvalda.
Díla Vladislava Mirvalda. | Foto: ČTK

Ohnuté elipsy

Součástí přehlídky je také obraz Pocta republice, vlnková abstrakce v barvách trikolory. Vladislav Mirvald jej dokončil v červenci 1968, pár týdnů před vpádem vojsk socialistických zemí do Československa.

Právě Poctou republice se nechal inspirovat dnes třiačtyřicetiletý Jan Kaláb. Pro svůj mezigenerační dialog s lounským malířem ve Ville Pellé vytvořil rozsáhlou sérii geometrických obrazů, jejichž barevnost redukoval na základní odstíny červené a modré. V některých dílech je doplňuje o bílou a černou.

Barevné omezení ho „donutilo více se zaměřit na tvar a dynamiku postavit na maximálním kontrastu dvou barev”, prohlásil Kaláb na vernisáži.

Jan Kaláb před svými díly na výstavě Kód geometrie.
Jan Kaláb před svými díly na výstavě Kód geometrie. | Foto: Tomáš Rubín

U Mirvalda jej fascinuje „měňavost křivek“, sám ale šel jinou cestou: své nepravidelné elipsy vystrčil do prostoru. I když jde stále o plátno napnuté na rámu, jeho povrch se nadouvá, například v případě díla Ohnutá elipsa, nebo vystrkuje oblé hrany. Taková plátna výtvarník označuje za reliéfní.

Jan Kaláb, který jako první tvůrce graffiti vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, vytvořil klasickou malířskou technikou kompaktní, hladké třírozměrné obrazy, které mají blízko k objektům.

Výstava

Mirvald & Kaláb: Kód geometrie
Galerie Villa Pellé, Praha, výstava potrvá do 26. září.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy