reklama
 
 

Vstup zakázán! Tady tlejí trosky našich životů

20. 3. 2008 10:41
Kam nás vpouští Martin Kocourek v Galerii Vernon

Recenze - Martin Kocourek (1976), další z absolventů ateliéru veškerého sochařství Kurta Gebauera na pražské VŠUP, dává svou výstavou v pražské Galerii Vernon vědět o tom, že by se s ním mělo začít vážně počítat. Jeho zatím asi největší prezentace se jmenuje Restricted Area - Zakázaná zóna.

Zakázaná zóna je místo buď nebezpečné, nebo soukromý pozemek. V krajním případě obojí. Všeobecně se soudí, že takový prostor ohrožuje nezasvěcené, kteří do něj vstupují, ale málokoho napadne, že úzko tam může být naopak jeho majiteli. Žijeme v oblasti, která není příliš zmítána válečnými konflikty ani živelními katastrofami. Jediné opravdové krize, které známe, jsou životní. A právě ty se odehrávají v naší osobní zóně -  kam je až na výjimky vstup zakázán.

V případě Kocourkovy výstavy to platí téměř absolutně. Jeho objekty sestavené většinou z opotřebovaných předmětů, šrotu a uschlých rostlin se skoro stoprocentně vztahují ke vztahům. Asi nejlépe to ilustruje L..ED (loved) -  jakési prostorové graffiti.

Nápis v symbolické podobě ustrnule nakloněné houpačky, ze kterého písmena vypadala, takže zůstalo jen první, ale hlavně předposlední a poslední. Kompozici doplňují pichlavé šlahouny bodláku, za stojan slouží stará pneumatika. Jízda to mohla být leda kdysi

Také další objekty vytvářejí pocit zmatení, trápení nebo nostalgie. Hromádka spirálovitě zavinutých rezavých špon, ostnatého drátu a zkroucených pásků plechu silně sugeruje růži rozpadlou na kusy. Dveře zatlučené prkny do rámu člověka dezorientují, protože dost dobře není možné určit, kde je uvnitř a kde venku.

Jsou tu i zrcadla, ze kterých prosvítá dívčí portrét, nebo toaletka koncipovaná jako opuštěný hrobeček se zvadlým kartáčkem v kelímku a několika stébly suché trávy. Zvlášť působivé je jediné skutečné ready-made výstavy, nalezená klícka, v níž  už dávno chybí kanárek - ptáček, který je používán jako lakmusový papírek v nebezpečných provozech.

Z významově semknuté řady trochu vybočuje jen série plechových a drátěných vlajek, která v sobě - kromě osobní roviny ve smyslu označení dosažené mety -  přirozeně nese i politizující akcent. Ať už je to politika osobní nebo v obecném slova smyslu.

Instalace je střídmá, logická a v naprosté většině případů se drží přirozené funkce věcí. Jedinou výjimku tvoří dřevěná krabice, výsek dveří s klikou a  průhledem na měsíc v úplňku, která je nadvěšená, takže celkem nenápadně mění prostorové poměry a diváka staví do perspektivy malého dítěte.

Kocourek se neprezentuje jako vyznavač luxusních materiálů a rafinovaných postupů. Na jeho práci nejsou technické finesy, jejichž podstatu by člověk neodhalil. Ani základní formou nepřekvapuje, sestavuje většinou notoricky známé části bytového zařízení.

Maximálního účinku ale dosahuje znejistěním, absurditou, změnou kontextu, fragmentálností a nebo použitým materiálem. Pracuje hlavně s odpadem. Právě jím si Martin Kocourek zařídil v Galerii Vernon svých pár pokojíčků.

Je podařenou shodou okolností, že jde o bytovou galerii, tedy prostor, kde se také skutečně žije; to dává zvolené koncepci významový rozměr navíc. Kocourkovy objekty jsou z rodu toulavých psů a předmětů, kterých se někdo zbavil. Mají za sebou svoji minulost. U věcí se tomu říká opotřebovanost, u lidí zkušenost, někdy moudrost.

Martin Kocourek: Restrited Area. Galerie Vernon, Praha 7, Janovského 23. Výstava se koná do 4. května.


 


 

autor: Radek Wohlmuth | 20. 3. 2008 10:41

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama