Přehlídka nazvaná Údiv větru zahrnuje především velkoformátová plátna, často laděná do červené nebo světle modré. Potrvá do 12. listopadu.
Malíř, grafik a ilustrátor Hísek se narodil roku 1965. Studia na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru knižní kultury a ilustrace uzavřel roku 1991 ilustracemi k symbolistickým básním Jana Opolského nazvanými Hadí král. Dodnes Hísek ilustroval přes dvě desítky knih.
V posledních letech v jeho tvorbě převažuje malba. Vždy pro něj byla důležitá představivost, obrazy ale také bývají provázané s jeho osobním životem. "Obecně se dá říct, že současné obrazy jsou do značné míry reflexí ztišení a dlouhodobé samoty, tak jak je znenadání přinesla pandemická situace," říká kurátor výstavy Radek Wohlmuth.
"Spolu s ní se samozřejmě také v dříve jen těžko představitelné intenzitě objevily obavy a pocit nejistoty, včetně úvah o křehkosti, zranitelnosti, konečnosti a pomíjivosti lidského bytí," míní Wohlmuth.
Změnu přineslo i Hískovo stěhování na pražské Staré Město, do místa jeho dětství, ke kterému má silné citové pouto.
Název výstavy podle Wohlmutha iniciovaly dvě postavy z klíčového obrazu Mars, jejichž vztahy se podle autora "dějí v určitém větru". Ten může s ohledem na barevnou výpověď působit stejně jako oheň i voda.
Zastřešujícím termínem by mohlo být slovo proudění, označující pohyb částic určitým směrem, jež je všem těmto třem živlům společné, uvažuje kurátor. "Nese s sebou věci z minulosti, jiné se aktuálně dějí a další se teprve blíží za horizontem. Tak jako plyne čas, který je ve skutečnosti hlavním tématem 'vizuálního přemýšlení' Jana Híska," dodává.
