Tovární hala v Karlíně se pod vedením filmového režiséra Julia Ševčíka promění v apokalyptický Londýn a herci Marek Němec, Kryštof Hádek, Václav Jiráček nebo Eva Salzmannová publiku představí text, jehož uvedení na jeviště označil magazín The Theatre Voice za největší skandál na londýnské divadelní scéně za posledních deset let.
"Proč by mělo být něco špatného na tom, když se lidé v divadle rozčílí," prohlásil v rozhovoru pro magazín Ridley. Rtuť loni uvedl soubor Paines Plough v bývalé továrně na čokoládu.
Daily Telegraph ji tehdy oznámkovaly jako násilím nejposedlejší hru od londýnské premiéry Blasted Sarah Kaneové a nakladatel po bouřlivé diskusi odmítnul vydat knihu s textem.
"Ridley napsal velmi současné antické drama, které reaguje na aktuální problémy, terorismus a televizní kulturu. Konzument televizních programů přepíná z jednoho na druhý a za chvíli si nepamatuje, kam patří která situace nebo osobnost," říká Ševčík.
Britská kritika Ridleyho označuje za enfant terrible současného anglického divadla; on sám něco takového odmítá a argumentuje klasickými texty - v Králi Learovi vystupuje muž s vypíchnutýma očima, Médea brutálně povraždí své děti. "Pokud zkusíte popsat svět kolem nás, lidi to popudí," reaguje autor.
Ševčík přitakává: "Kdyby násilí v této hře bylo samoúčelné, vůbec bychom se do ní nepouštěli. Když Hitler vyhodí z pokoje Marilyn, protože ji nejde anální sex, není to samoúčelné. Brutalita funguje jako vztyčený prst."
Rtuť už byla přeložena do francouzštiny, ale česká verze je teprve druhým nastudováním. Kulisou pro hru - která nešokuje formou, ale obsahem - je velkoměsto, po kterém se rozlila rtuť. Na ulicích zuří nepokoje, společenský systém je v chaosu, lidé propadají šílenství. Skupina mladých lidí se schází v opuštěném ateliéru na okraji města, aby připravila párty pro zvrhlého klienta, který jediný zná cestu z apokalypsy. Obětováno má být desetileté dítě.
"Odehrává se v současnosti, kde se vyskytují zástupy osamělých jedinců. Rozpadají se rodiny, vulgarita je na denním pořádku a násilí se považuje za běžnou věc. Taková společnost už nikoho neuspokojuje, proto začínají vznikat jednotlivé kmeny lidí, které hledají způsob, jak se z nešťasné apokalypsy dostat ven," říká o hře Julius Ševčík.
Živí jako tvůrce krátkých filmů a reklam; loni se v kinech uvedl debutovým snímkem Restart. Scénickým architektem je Fin Heinrich Boráros, hudbu má na starost Filip Míšek z kapely Khoiba - oba už se Ševčíkem spolupracovali na Restartu. Rtuť přeložila Martina Schlegelová, hrát se bude do 2. září za podpory Divadla Letí, které se zaměřuje právě na uvádění českých premiér moderních a kontroverzních textů, v půli měsíce má následovat další série.
Philip Ridley se narodil v roce 1964 v Londýně, vystudoval malbu a jako spisovatel se prosadil na konci 80. let s dětskými příběhy. Pro BBC začal psát rozhlasové hry, v roli dramatika se představil kontroverzní hrou The Pitchfork Disney; prorazil v roce 1992 s The Fastest Clock In The Universe.
- Stránky inscenace Rtuť
- Stránky Divadla Letí
