Za projektem stojí jedna z největších českých aukčních galerií Adolf Loos Apartment and Gallery. Ta vyměnila výstavní síň Mánes, kde šest let působila v jednom z bočních prostor, za vyhlídkový pavilon usazený na pražské Letné. Část proslulé stavby, přenesené do metropole po veleúspěšné československé účasti na světové výstavě v Bruselu, se tak po mnoha letech otevřela veřejnosti pod názvem Expo 58 Art.
Středně velká přehlídka, která potrvá už jen do příští neděle 20. března, ukazuje díla zapůjčená z dvacítky soukromých sbírek v Česku, Rakousku, Francii, Anglii či Švýcarsku. Nechybějí ani Kupkova nejoceňovanější abstraktní plátna včetně těch z období zrození světové abstrakce, jako jsou dva obrazy z roku 1913 nazvané Tvar modré a Čáry, plochy, hloubka, případně o sedm let mladší Gotické kontrasty.
Od Alfonse Muchy jsou na Letné portréty nebo originální návrhy plakátů. "Je to volná reminiscence pařížské výstavy, která se konala v míčovně v Tuilerijských zahradách. Ale několik děl z té výstavy tady máme," vysvětluje ředitel pražské aukční galerie Vladimír Lekeš.
Jmenuje například jedinou známou sochu od Františka Kupky, bustu jeho manželky Eugénie zvané Nini. Bronzová busta má dvě varianty, v galerii jsou obě. Kromě drobných detailů se liší tím, že jedna stojí na soklu. "V roce 1929 ji za deset tisíc franků zakoupil Jindřich Waldes," připomíná galerista významného umělcova mecenáše a pro srovnání dodává, že ceny Kupkových abstraktních olejů se v té době pohybovaly kolem pěti tisíc franků.
Druhou variantu busty si Kupka ponechal až do konce života. Potom se dostala do sbírky jeho galeristy Louise Carrého. Socha je vidět na fotografii z Kupkova ateliéru. Snímek zachycující i samotného umělce výstava rovněž nabízí, stejně jako fakturu dokládající Waldesův nákup.
Prvorepublikový podnikatel, majitel značky Koh-i-noor a také sběratel Jindřich Waldes podporoval Františka Kupku od roku 1917, kdy se seznámili, až do Waldesovy smrti v roce 1941. Jeho sbírka, která je nyní základem kolekce Kupkových děl v pražské Národní galerii, původně čítala na 50 olejomaleb a 260 prací na papíře. "Plus jednu sochu," připomíná galerista Lekeš, kurátor aktuální výstavy.
Ta je pojatá také jako pocta Waldesovi, neboť loni uplynulo 145 let od jeho narození a 80 roků od úmrtí. Waldes navíc pomáhal s organizací pařížské přehlídky Kupky a Alfonse Muchy. Na té současné je několik děl z jeho původní sbírky, například Modrá kompozice s věnováním paní Waldesové z roku 1925. Nebo Abstraktní kompozice, kterou sběratelé o 12 let později odvezli do Ameriky, když utíkali před nacisty.
"My jsme ji v roce 2006 přivezli zpátky a tady se na aukci prodala za na tu dobu neuvěřitelnou cenu přibližně 14 milionů korun, to pomohlo dostat Kupku do první ligy," připomíná Vladimír Lekeš. Částky, za které jsou sběratelé ochotní kupovat malířovy obrazy, od té doby několikanásobně vzrostly. Na konci roku 2020 bylo plátno Divertimento II z roku 1935 vydraženo za 90,2 milionu korun s aukční přirážkou.
Na pražské výstavě není. Zato tu jsou jiné práce - jak ty z konce 19. století, na kterých je patrný vliv secese a lze u nich pozorovat příbuznost k Muchovým portrétům, tak díla abstraktní. Zajímavou syntézu představuje obraz Mraky ze 30. let, který realisticky zachycuje pohled z letecké perspektivy na krajinu skrz mraky. Některé oblačné chuchvalce však silně evokují Kupkovy starší abstraktní motivy.
Oblačná malba kvašovými barvami vznikla jako vzpomínka na leteckou cestu Waldesů a rodiny Kupků do Londýna v roce 1934. "Letěli Waldesovým letadlem. Waldes byl jedním z nejbohatších podnikatelů za první republiky. Jeho továrna Koh-i-noor měla zastoupení v New Yorku, ve Varšavě, Drážďanech, Paříži, Londýně a tuším i v Lisabonu," vypočítává galerista, který zná původ téměř každého z vystavených obrazů. Některé pocházejí ze sbírky Louise Carrého, jiné například z kolekce Běly a Jiřího Kolářových.
Louis Carré byl jediný galerista, se kterým v roce 1951 tehdy osmdesátiletý Kupka podepsal smlouvu. Carré kromě toho zastupoval Pabla Picassa nebo Fernanda Légera a ve své newyorské galerii představil Kupkovu tvorbu.
Z vystavených děl Alfonse Muchy patří k nejcennějším originální návrh na plakát Srpen, který byl v cyklu různých měsíců vystaven roku 1899 na světové výstavě v Paříži. Právě Srpen získal značnou popularitu u veřejnosti.
Galerista Lekeš nezapře ducha obchodníka, v průvodním textu výstavy uvádí i celkovou hodnotu děl na výstavě. Ta činí více než dvě a půl miliardy korun.
Nový výstavní prostor Expo 58 Art se podle ředitele aukční galerie má stát místem exkluzivních výstav. Jednou ročně hodlá uskutečnit přehlídku, která by měla aspirovat na výtvarnou událost roku. "Začali jsme tedy Muchou a Kupkou. Příští rok chceme připravit přehlídku velikánů světového malířství, budou tam obrazy Gerharda Richtera, Kerryho Jamese Marshalla nebo Georgeho Conda," naznačuje Lekeš.
Ve výstavním plánu počítá také s účastí mladých českých umělců, na přelomu června a července by měla začít výstava osmatřicetiletého malíře Jana Gemrota. Dvakrát do roka se pak v Expo 58 Art budou konat předaukční výstavy a samotné aukce Adolf Loos Apartment and Gallery.
Prosklená vyhlídková stavba je jednou ze dvou částí československého pavilonu, který na světové výstavě v Bruselu roku 1958 získal cenu za architekturu. Větší část stavby, navržené architekty Františkem Cubrem, Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným, byla po rozebrání a převezení do Prahy postavena na holešovickém Výstavišti. V roce 1991 však budova vyhořela a zbyla pouze část umístěná na Letné.
V pavilonu je také kavárna. Galerista dál plánuje rekonstrukci přilehlé terasy a zpřístupnění renesančních viničních sklepů, které se nacházejí pod terasou. "Máme v plánu tam vybudovat lapidárium, ale zatím nemáme stavební povolení. Stávající vedení Městské části Prahy 7 není nakloněno změnám budovy na výstavní prostor a galerii umění," dodává Vladimír Lekeš.
Výstava
Kupka - Mucha
Expo 58 Art, Praha, výstava potrvá do 20. března.
