Schiele Centrum letos slaví výročí. "Třicátý rok naší existence jsme se snažili trošku vrátit ke kořenům, připravit znovu česko-rakouskou sezonu. Vybírali jsme umělce, kteří se dotýkají fenoménu tvorby Egona Schieleho," říká ředitelka galerie Hana Jirmusová Lazarowitz.
Ze zdejších tvůrců vybrala vystudovanou architektku Ivanu Lomovou, v jejíchž dílech právě architektura hraje významnou roli. "Dokáže ji zpracovat tak, že zůstáváte stát před obrazem jednoduchých věcí, jako je louže či otlučená omítka, a vzpomínáte na svůj život, na své blízké. Přivádí vás k nostalgii a klidu," ilustruje ředitelka.
Spojitost mezi Lomovou a Schielem spatřuje v tom, že také Schiele chtěl být architektem. A podobně jako on Ivana Lomová zbožňuje své město. Dle ředitelky galerie třiašedesátiletá rodačka z Prahy miluje jeho nostalgická, trochu smutná zákoutí.
Lomová dle vlastních slov chce zobrazovat svět takový, jak ho cítí, bez výmyslů. "Chtěla bych namalovat ty prchavé pocity, které nás přepadají náhle a nečekaně. A protože chci být maximálně přesná, nechci básnit, používat velká gesta nebo přehánět, nacházím cestu v možná strohých realistických obrazech," řekla umělkyně v rozhovoru. Lomovou širší veřejnosti před třemi roky přiblížila výstava v pražském Centru současného umění Dox.
Druhá krumlovská přehlídka děl Janze Franze je barevnější a expresivnější. Autor se při tvorbě emocionálních maleb nechal inspirovat vším od šamanismu po rockovou hudbu. "Jeho zvířata na obrazech tančí, jsou úplně živá, mají všechny možné barvy a přivádí člověka k radosti ze života," míní ředitelka.
Janz Franz žil v letech 1946 až 2017, v rakouském malířství druhé půle 20. století byl solitér. Egona Schieleho, jenž mu byl vzorem, podle ředitelky připomíná v síle okamžiku, kdy chtěl co nejrychleji dostat na plátno to, co zrovna cítil.
Na obrazech ztvárnil pantery, démony i čarodějnice, kromě toho se ale inspiroval třeba herečkou Brigitte Bardotovou. Byl také celoživotním přítelem herce Arnolda Schwarzeneggera, známého jako Terminátora. "S Arnoldem na sebe byli napojeni. Když Janz Franz ochrnul a ocitl se na vozíku, Arnold Schwarzenegger přiletěl, pořídil mu vozík a zároveň se stal patronem fabriky, která ty vozíky vyrábí. Franz také hodně pomáhal, všechny peníze věnoval na pomoc zvířatům," popisuje Hana Jirmusová Lazarowitz.
Schiele Centrum se za 30 lety existence ohlíží rovněž kolekcí 200 plakátů svých dosavadních výstav. Patřila k nim třeba svého času největší evropská přehlídka děl Alfreda Kubina. "Byli jsme první v republice, kdo měl Giacomettiho, Keithe Haringa, dělali jsme obrovskou výstavu Muchy," vzpomíná Hana Jirmusová Lazarowitz.
Galerie již několik let drží základní vstupné 200 korun. Za energie platí meziročně o 100 procent víc, od ledna do půli dubna zavřela a méně topila. Noví městští radní jí dali vyšší příspěvek než dřív, letos to je 1,1 milionu korun, dříve to bylo 600 tisíc. I díky tomu základní vstupné zůstalo 200 korun, vysvětluje ředitelka.
Egon Schiele Art Centrum otevřelo na podzim 1993. Nejvíc lidí, 90 tisíc, sem přišlo na výstavu Pabla Picassa v roce 1995. Výstavní plocha zabírá téměř 5000 metrů čtverečních. Loni galerii, jež má deset stálých zaměstnanců, navštívilo přes 18 tisíc lidí. Letos na její fasádě přibude madona, kterou vytvoří rakouská umělkyně Bernadette Huberová.
