Jak popisuje agentura AP, k vidění jsou tu impozantní portréty, intimní skeče i grafiky. Všechny zpravidla odpočívají v temných depozitářích za přísně regulovaných teplotních podmínek.

"Tato výstava výtečně vysvětluje, kým Rembrandt byl," říká Pieter Roelofs, který v Rijksmuseu šéfuje sbírce obrazů a soch. "Návštěvníka vtahuje do Rembrandtova světa a na druhou stranu skvěle vysvětluje, proč byl jedním z nejinovativnějších, nejodvážnějších autorů v dějinách západního umění," dodává.

Ředitel muzea Taco Dibbits zase upozorňuje, že současná výstava je jedinečná. "Nikdy už ji nebudeme moci zopakovat, protože díla na papíře jsou nepředstavitelně křehká," zdůrazňuje.

Muzeum vlastní 1300 Rembrandtových grafik, z nichž na současnou přehlídku prý vybralo ty nejlepší. Především se ale ve vlastnictví Rijksmusea nachází nejvyšší počet Rembrandtových maleb a kreseb ze všech světových institucí.

Organizátoři je na nynější výstavě neseřadili chronologicky, místo toho díla shromáždili do tematických celků.

Ty ilustrují malířův vývoj od mládí, kdy portrétoval členy vlastní rodiny nebo přátele, až po dobu, kdy se stal starým mistrem - jedním z prvních, který lidi znázorňoval bez příkras. "Rembrandta lidi zajímali, a tak je nikdy neidealizoval, pouze zachycoval. S jejich silnými i slabšími stránkami," míní šéf obrazové sbírky muzea Roelofs.

"Nedodržoval pravidla umění, nezajímala ho krása, nýbrž syrová realita. Ukázal nám to krásné, ošklivé, naše nedokonalosti, radost i smutek," doplňuje ředitel Rijksmusea.

To na výstavu nezařadilo jedinou malbu - Rembrandtovu proslulou Noční hlídku z roku 1642. Dál zůstává vystavena na čestném místě v samostatném křídle budovy.

Rembrandt van Rijn: Noční hlídka, 1642 | Foto: Rijksmuseum

Součástí přehlídky All the Rembrandts jsou desítky autoportrétů, "svým způsobem selfie ze 17. století", jak poznamenávají kurátoři. Při tvorbě těchto děl si Rembrandt nacvičoval znázornění emocí, které později použil ve svých slavných dílech. Jeden obraz například zachycuje malířovu nemocnou ženu Saskii ležící v posteli krátce předtím, než zemřela ve věku pouhých devětadvaceti let.

Samostatná část přehlídky se zaměřuje na Rembrandtovu inspiraci Starým zákonem. Například na obrazu z roku 1667 nazvaném Židovská nevěsta jsou s největší pravděpodobnosti znázorněni Izák se svou ženou Rebekou. Právě o tomto díle kdysi obdivně hovořil Vincent Van Gogh, když tvrdil, že by "dal 10 let života" za to, aby mohl 10 dnů pozorovat Rembrandtovu Židovskou nevěstu.

Rembrandt van Rijn: Židovská nevěsta, 1667 | Foto: Rijksmuseum

V jiné části galerie jsou k vidění lepty a kresby, které Rembrandt pořídil při toulkách po městech Leidenu a Amsterdamu. Podle kurátorů ho zvlášť fascinovali žebráci, pouliční hudebníci, tuláci nebo herci. "S oblibou říkám, že Rembrandt byl prvním uživatelem Instagramu. A opravdu se tím nesnažím zavděčit," podotýká ředitel muzea Dibbits.

Podle něj malíř jako první zachycoval realitu a do té doby nevídaným způsobem prostřednictvím maleb ukazoval druhým, co se odehrává třeba v jeho ložnici. "Nebýt jeho, pořád malujeme bohy a bohyně. Rembrandt jako první ukázal, jací jsou lidé," dodává ředitel.

Výstava All the Rembrandts v Rijksmuseu potrvá do 10. června, organizátoři upozorňují, že vstupenky vázané na konkrétní datum a čas je nutné zakoupit dopředu.

Výtvarní kritici už nyní odhadují, že z výstavy se stane hit a lidé na ni budou stát dlouhé fronty. Deník Financial Times si v dnešním článku položil rétorickou otázku, kolik času by měl návštěvník na výstavě strávit. "Počítá se každá vteřina," odpověděly si Financial Times.

Svatební portréty Martena Soolmanse a Oopjen Coppitové vytvořil Rembrandt roku 1634, muzeum je do své sbírky získalo teprve nedávno. | Foto: ČTK/AP

Přehlídka v Rijksmuseu je jednou z akcí, které se v Nizozemsku letos konají u příležitosti 350. výročí Rembrandtova úmrtí. Princezna Beatrix, která byla do roku 2013 královnou Nizozemska, sérii výstav zahájila minulý měsíc v haagském muzeu Mauritshuis. To vlastní další významnou sbírku Rembrandtových děl včetně slavného obrazu Anatomie doktora Tulpa nebo autoportrétu vytvořeného roku 1669, kdy Rembrandt zemřel.

Muzeum Mauritshuis doufá, že koncem roku bude svým návštěvníkům moci ukázat ještě dva Rembrandtovy portréty. Jde o obrazy, které znázorňují starší muže a u nichž se předpokládá, že je Rembrandt vytvořil. Jeho autorství ale nejprve musí prokázat odborníci.

(Další fotografie si lze prohlédnout v galerii nahoře u článku.)