


Před historickou budovou Ústřední knihovny v Praze denně stojí fronta turistů kvůli umělecké instalaci. Cizinci jí familiérně přezdívají Book Tower, jmenuje se ale Idiom a ve foyer knihovny stojí už skoro 30 let. Od té doby, co se vysoký sloup z knih stal hitem internetu, budí vášně. Teď ho čekají změny.

Nadměrná pozornost věnovaná dílu dává zabrat jak skulptuře samotné, tak i čtenářům přicházejícím půjčit si knihy a kolemjdoucím. Situace si proto žádá komplexní řešení ze strany knihovny, ale i města.
Je všední den, krátce po poledni. Leden. Ze střech padají kusy ledu, z oblohy déšť. Psí počasí. Přesto před pražskou knihovnou stojí fronta lidí. Cíl mají většinou stejný jako oslovený mladík z Argentiny: „Čekám tu na věž z knih, vím o ní z TikToku. Jestli to bude stát za to čekání? Možná. Už jsme v Praze všechno zásadní viděli, tohle je poslední věc.“ Dodává, že se těší jak na dílo samotné, tak na fotku s ním. Má štěstí. Bude čekat „jen“ asi dvacet minut, mezi svátky by tu strávil víc než hodinu.
Očekávání jednotlivců ve frontě na Idiom od slovenského umělce Mateje Kréna se ale liší. Někteří se těší, že odejdou s knihou. Jako postarší pár z anglického Yorkshiru: „Jsme tu kvůli knihám. Podíváme se na Book Tower, pak si vezmeme knihu a sedneme si s ní na kávu.“ A nejsou sami. Takových, kteří si vystojí frontu na Idiom, ale pak pokračují do knihovny, přibývá. „Na začátku to vypadalo, že fronta je jen na ikonický snímek pro sítě. Postupně se zdá, že někteří začínají vnímat i budovu jako takovou a snaží se nahlédnout hlouběji a za další dveře. Tam se skrývají i příklady užitého umění, například originální strop podle návrhu malíře Františka Kysely,“ říká mluvčí knihovny Lenka Hanzlíková.
Další oslovená turistka před budovou vyjadřuje svůj upřímný zájem o výtvarné dílo: „Na fotkách na Googlu nemůžete vidět, z jakých knih je sloup udělaný, a já jsem tu proto, abych si do detailu prohlédla jednotlivé tituly.“ Na turistickou atrakci narazila přímo na Google maps. Ve frontě potkáte i lehce znuděné partnery přítelkyň hnaných trendy sociálních sítí. Najdou se i tací, co si do fronty stoupli jen z principu. Na otázku: „Na co tu čekáte?“ odpovídají, že vlastně neví.
Někteří ale v řadě stojí prostě omylem. „My jsme teď přišli. Jdeme se podívat do knihovny a nevíme. Je tohle fronta do knihovny?“ Rozhlíží se zmateně další cizinka. Knihovna sice cca před rokem a půl vyhradila pro frontu k Idiomu část schodiště a jedny dveře označila polepem a nevelkou informační cedulí, ale přesto to problém zcela nevyřešilo. Ty, kteří by rádi rovnou za knihami, to leckdy mate. „Označení vchodů, které by bylo viditelné z větší dálky, bylo navrženo ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy. Bohužel, navržená varianta nebyla podpořena ze strany památkové ochrany,“ vysvětluje mluvčí.
Největší pozdvižení se odehrává uvnitř budovy přímo u samotné instalace. Vedle sloupu z knih visí informační tabule s piktogramy, že na dílo se nemá sahat ani ho fotit. To už si ale před Idiomem návštěvník z Francie sundává sako a pouští se do několikaminutového pózování pro fotku. Muž se opře o otvor ve skulptuře, pak si sedne na knihy a na závěr si do uměleckého díla i stoupne. Sloup z knih je nahoře i na dně opatřen zrcadlem, musí tedy trpět. „Dílo je navrženo k interakci. Abyste zahlédli ono ,nekonečno vědění´, je nutné se naklonit a nahlédnout dovnitř. Takže bezpečnostní bezdotykovou zónu nelze lehce zavést,“ objasňuje problematiku ochrany díla mluvčí Lenka Hanzlíková. Vybírání vstupného na „fotku s Idiomem“ vedení knihovny interně probíralo, ale zvítězil postoj, že jde o veřejný prostor, kam má mít přístup každý bez rozdílu.
Aby instalace zvýšený nápor zájmu ustála, je třeba ji častěji opravovat. To se provádí za účasti autora Mateje Kréna. Nestačí jen vyměnit pár osahaných knih, skulptura se musí prakticky celá rozebrat a sestavit z knih nových, což ji čeká letos. Dříve se opravovala zhruba jednou za sedm let, to už dnes nestačí.
Hala budovy dosud sloužila jako místo pro vracení knih, odložení kabátů, vstup do kreativního centra a podobně. Nově přibyla funkce turistická. „Návrhy, jak tuto živelnost usměrnit, začneme hledat letos. Chceme se sejít s uživateli budovy a místními,“ sděluje mluvčí Lenka Hanzlíková. Jsou to právě místní, kteří situaci na veřejném prostranství před knihovnou nesou nelibě. Na sociálních sítích navrhují Idiom přestěhovat jinam. Zájem turistů berou jako přítěž, která se neřeší. A kdy se podle nich řešit začne? Až někdo před knihovnou spadne pod auto, glosují.
„Chceme o prostoru před knihovnou otevřít dialog i s příslušnými organizacemi a úřady. Je totiž od pěší zóny Mariánského náměstí oddělen vozovkou,“ plánuje mluvčí knihovny. „Nepředpokládám, že by bylo možné ulici zcela zneprůjezdnit, ale některá menší opatření, například snížení rychlosti nebo rozšíření chodníku, by mohla pomoct jak snadnějšímu průchodu chodců, tak i zvýšení jejich bezpečnosti.“
Je fakt, že vidina otevřeného prostranství a posezení před knihovnou by kauzu kolem uměleckého díla, z něhož se stala hvězda sociálních sítí, mohla do jisté míry uklidnit. Nezbývá než doufat, že mezitím nikoho nenapadne do Idiomu házet drobné jako do fontány.



O víkendu se po chladném pátku zřejmě mírně oteplí až na 13 stupňů Celsia. Objeví se ale přeháňky a hlavně na horách může padat i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Sněžit asi začne už ve čtvrtek. Podle ústavu může na východě Česka napadnout do pátečního rána na severním návětří hor až 30 centimetrů sněhu.



Je to pár dní, co se Alžběta Karásková a Radovan Síbrt vrátili z amerického Los Angeles, kde osobně převzali od Americké filmové akademie Oscara za nejlepší celovečerní dokument.



Tohle byla česká superjízda. David Pastrňák a Pavel Zacha zářili při výhře hokejistů Bostonu 4:3 v prodloužení na ledě Buffala, nejlepšího celku Východní konference NHL.



Ve kterém českém městě se nejvíc bere pervitin a kde se naopak nejvíc kouří marihuana? Odpověď překvapivě nenabízejí policejní statistiky, ale kanalizace. Analýza odpadních vod dokáže odhalit stopy drog, které lidé ve městech skutečně užívají. Vědci díky ní sestavili detailní – a místy překvapivou – mapu drogových zvyklostí v Evropě, včetně Česka.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.