Podcast: Zažil to nejhorší, co si člověk může představit. Jeho texty ale září nadějí

Miloš Doležal Miloš Doležal
6. 10. 2020 18:00
Před šedesáti roky zemřel Jan Zahradníček, jedna z nejcharakternějších postav české kultury 20. století. V podcastu Miloše Doležala na básníka vzpomínají jeho žena, přátelé i spoluvězni z komunistického kriminálu.

Stalo se to v sanitě, mířila zrovna do nemocnice v Třebíči. Pětapadesátiletý básník Jan Zahradníček sedí vepředu vedle řidiče. Když projíždí lesíkem nedaleko Rudíkova, náhle mu klesne hlava. Auto prudce zastaví. Manželka Marie, která sedí v lůžkové části, básníka společně s řidičem vynese na sanitní lůžko. Dodýchá v její blízkosti.

Jen pár měsíců předtím jej stalinisté po devítiletém žalářování poslali domů doslova umřít. Psal se 7. říjen 1960. O pouhé dva dny později už v Uhřínově na Vysočině ukládali básníka do země. Knihař Stanislav Vodička později napíše: "Místních bylo na pohřbu málo. Báli se jít na pohřeb básníka, aby je někdo neviděl. Tohle mi pak řekl ve fabrice uhřínovský občan: ,Na funus toho kriminálníka se sjela reakce z celý republiky!´"

Podcast se vzpomínkami na Jana Zahradníčka si můžete poslechnout zde:

Básník, překladatel a esejista Jan Zahradníček (1905-1960) patří mezi nejpozoruhodnější a nejcharakternější postavy české kultury 20. století. Svým dílem i osudem.

Pětapadesát let života, v němž si radost a zoufalství podávaly ruce: třebíčské gymnázium, první básnické pokusy, zájem o biologii; pražská filozofická fakulta, bujará bohémská chudoba venkovana ve městě, stavy zoufalství i celoživotní přátelství (Halas, Čep, Vyskočil). A také křesťanská konverze a pracovní zkáznění, svatba, rodina a nalezení domova v Brně. Redaktorování v časopise Akord; odsouzení, devítileté vláčení po kriminálních kobkách a v roce 1956 smrt dvou dcer na otravu houbami.

Zahradníčkovi povolili cestu na pohřeb s tím, že se nebude muset vracet, ale během 14 dní byl znovu povolán do vězení. Nadějí se pro něj do dalších temných žalářních let stalo narození dcerky Marie.

Zahradníčkovy básnické knihy jsou svědectvím duchovního zrání - od Pokušení smrti (1930) přes vrcholné Jeřáby (1933) až po mohutné Znamení moci (1950) či závěrečná, vězením oproštěná Čtyři léta. A k tomu překlady (Dante, Rilke, Norwid), eseje (Oslice Balaamova) a publicistika.

Zásadním se pro Zahradníčka stalo setkání s Marií Bradáčovou (1919-2013), jeho pozdější manželkou. Česká literatura jí vděčí za Zahradníčkovu milostnou poezii i za ukotvené zázemí, které mu na několik krátkých poválečných let dalo pocítit bezpečí a klid.

Stala se jeho inspirátorkou i ochranitelkou rodinného ohně v dobách mrazivého stalinského teroru, kdy byl jejich domov rozmetán. Nebyla patetickou "národní vdovou" typu Gusty Fučíkové ani zahořklou stařenou, která by proklínala či nepřijala zprohýbaný osud. Dokázala svůj život prozářit pokorným jasem, smíchem i zpěvem.

Vítejte u podcastu Na cestě s Milošem Doležalem. Na Jana Zahradníčka vzpomínají jeho žena Marie, básníci Bohumil Pavlok a Gertruda Goepfertová-Gruberová i spoluvězeň z komunistického kriminálu, kněz Antonín Bradna. K poslechu na platformách SoundCloud, SpreakerSpotifyApple Podcasts Google Podcasts.

Podcast Na cestě s Milošem Doležalem

Na cestě s Milošem Doležalem

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy