Národní galerie letos na jaře plánuje výstavy Rembrandta a Mikuláše Medka. V září chce představit amerického kreslíře Saula Steinberga, v listopadu buddhistické umění. Zbytek původně avizovaných podzimních výstav už z webu galerie zmizel. Diváci tak zřejmě neuvidí zápůjčku sbírek ze slovinské Lublaně, díla pražského malíře Igora Korpaczewského a fotografky Markéty Othové nebo Umělecké kolonie na Okoři.
O změnách podle informací agentury ČTK nejsou příliš informováni ani zaměstnanci galerie. Ruší se také vydávání knih souvisejících s již pořádanými výstavami.
Vedením galerie pověřená ředitelka Anne-Marie Nedoma, kterou vloni na podzim jmenoval ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek, ve středu napsala dopis pořadatelům Ceny Jindřicha Chalupeckého. Vysvětlila jim, že vzhledem k mimořádné situaci s šířením viru Covid-19 a následným vládním opatřením je nucena změnit veškerý program.
"Dotýká se to i prezentace finalistů naší ceny a nenavrhuje se žádná alternativa," reaguje ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová, která dopis obdržela.
"Je to půl roku před výstavou, dělá se výstavní architektura, máme zahraniční hosty, myslím, že si to v Národní galerii ani neuvědomují. Ve chvíli, kdy na projektu participují prestižní zahraniční instituce i partneři, kteří se toho účastní finančně, může galerie přijít o svou prestiž," varuje Kottová.
Zrušení výstavy Ceny Jindřicha Chalupeckého potvrzuje mluvčí Národní galerie Eva Sochorová. Podle ní je instituce ve velké nejistotě a čelí masivnímu výpadku příjmů. "Z toho důvodu jsme nuceni měnit výstavní plán pro letošní rok. Musíme určit priority tak, abychom zachovali především rozpracované projekty, jejichž financování již započalo," argumentuje Sochorová.
"Zrušení spolupráce se Společností Jindřicha Chalupeckého je otázkou především finanční. Na výstavě jsme se měli podílet finanční částkou, ale nejedná se o výsledné číslo, pořádání projektu s sebou pro Národní galerii nese řadu dalších nákladů. Ve chvíli, kdy redukujeme vlastní původní program, nejsme schopni zrealizovat veškeré programy partnerské, což nás velmi mrzí," doplňuje mluvčí.
Karina Kottová upřesňuje, že na výstavě se měla Společnost Jindřicha Chalupeckého podílet sumou 1,5 milionu korun a Národní galerie částkou 150 tisíc korun. Organizátoři ceny by se podle Kottové ale dokázali možná vypořádat i s tím, že by galerie finančně nepřispěla vůbec. Kottovou tak mrzí především to, že první česká výstavní instituce od spolupráce ustupuje.
Ne všechny veřejné instituce v koronavirové krizi postupují stejně. Galerie hlavního města Prahy sice není příspěvkovou organizací státu, ale Prahy, nicméně všechny své výstavy na letošní rok připravuje, jak potvrzuje její mluvčí Michaela Vrchotová. Připravují se i projekty, které měly být otevřené na konci dubna. "Pokud to nebude možné, budeme čekat, až přijde ta chvíle, nicméně výstavy budou připravené k otevření," ubezpečuje Vrchotová.
Výpadky z tržeb v řádech desítek milionů za měsíc mají všechny velké příspěvkové organizace ministerstva kultury jako Národní muzeum, Národní divadlo či Národní památkový ústav. Ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek uvedl, že na pomoc kultuře chce požádat vládu o 1,5 miliardy korun, čímž by podpořil kulturu ve státních institucích i tu nezávislou. Podrobnosti zatím nesdělil.
Anne-Marii Nedoma dočasným vedením Národní galerie Zaorálek pověřil loni v září. Ve funkci měla setrvat do té doby, než bude vypsán konkurz na řádného šéfa. Zaorálek tehdy také zřídil garanční radu, která konkurz připravila. Její poslední jednání ale bylo zrušeno, a jak nyní říká její předseda Josef Pleskot, nové by se mělo konat 6. dubna. Pokud se tak stane, mohl by konkurz na ředitele Národní galerie být vyhlášen do Velikonoc. Ministerstvo kultury to zatím nepotvrdilo.
