Zprávu přinesla v prosinci agentura ČTK, teprve toto úterý ji Národní galerie potvrdila a zveřejnila vizualizace. "Předpokládaná doba realizace je sedm let od zahájení projektu, celkové odhadované investiční náklady dosáhnou 1,3 miliardy korun," uvedla mluvčí Eva Sochorová.
Pozemky již galerie vykoupila, na ně a zpracování projektové dokumentace zatím vyčlenila 64 milionů korun.
O potřebě nového depozitáře mluvila Národní galerie již za předešlého vedení. Je také podmínkou případné přestavby Veletržního paláce, který nyní zčásti slouží ke skladování děl. Kapacity současných depozitářů jsou však již vyčerpány. Galerie své sbírky uchovává v několika budovách.
"Jsem přesvědčen, že celý depozitární komplex zajistí dostatečný prostor pro uložení uměleckých děl, poskytne technické zázemí, ale i prostory, které budou otevřeny veřejnosti, což je mimo jiné v souladu i se zahraničním trendem," míní ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Součástí komplexu budou restaurátorské ateliéry, laboratoře a digitalizační centrum. Vybraná umělecká díla mají být umístěna v exteriéru, ve veřejnosti přístupném sochařském parku.
"Projekt má tři základní cíle: poskytnout co nejkvalitnější manipulační a výzkumné zázemí pro sbírky, nechat veřejnost nahlédnout do zákulisí galerie, což bude možné díky specifickému uspořádání depozitárních prostor, restaurátorských ateliérů a laboratoří, a vytvořit veřejné místo setkávání pro lokální komunitu," říká Alicja Knastová, která je od 1. ledna novou generální ředitelkou Národní galerie. Ve funkci nahradila Anne-Marie Nedoma.
Do finále se kromě vítězné společnosti Jika-cz dostalo sdružení AED Project s Chybik+Kristof Architects a Urban Designers plus návrh VPÚ Deco Praha. Projekt Jiky doporučila porota vedená architektem Radkem Kolaříkem. Označuje ho za moderní urbanistické řešení a oceňuje jeho technologickou stránku.
"Náš návrh má potenciál stát se katalyzátorem změn v doposud zanedbávaném území, přestavby okolních prostor a výchozím bodem cesty do Prokopského údolí," popisuje architekt Jan Kubát. "Budova je navržena jako abstraktní socha, která přinese do prostoru zaplněného grafickým smogem novou čistotu. Hmota domu se tak z uzavřené kostky postupně drolí a otevírá veřejnosti," doplňuje.
Dům má kromě nejmodernějších technologií využívat tradičních materiálů, jako jsou třeba nepálené cihly. Ty mají vhodné akumulační vlastnosti.
"Dům tak bude navržen nejen s ohledem na citlivost a hodnotu exponátů, ale zároveň bude šetrný k životnímu prostředí," vysvětluje hlavní inženýr Jiří Slánský.
Všechny tři soutěžní návrhy budou vystaveny v v mezaninu pražského Veletržního paláce, kde je návštěvníci budou moci vidět po znovuotevření galerie. O něm rozhodne vláda, nyní jsou všechny kulturní instituce v zemi kvůli pandemii nemoci covid-19 zavřené.
Národní galerie má v hlavním městě šest budov se stálými expozicemi nebo výstavami, které pořádá také ve Valdštejnské jízdárně, patřící Senátu. Spravuje nejrozsáhlejší sbírku výtvarných děl v Česku. Má více než dvousetletou tradici. Shromažďuje, eviduje, studuje, vystavuje, publikuje a zprostředkovává umělecké práce ze všech oborů od antiky po současnost. Stát přispívá galerii částkou okolo 330 milionů korun ročně.
