Nejprve ministr Antonín Staněk z ČSSD minulý čtvrtek na tiskové konferenci prohlásil, že "v dílčích objektech například stoupá návštěvnost Národní galerie, ale celkově ta návštěvnost klesá".

Ve včerejším vysílání Českého rozhlasu Plus naopak Staněk uvedl, že "celková návštěvnost mezi rokem 2014 a 2018 výrazně stoupla".

Napodruhé měl ministr pravdu. Zatímco před nástupem Jiřího Fajta, který se funkce ujal v létě 2014, se celková návštěvnost Národní galerie pohybovala okolo 380 tisíc lidí, za Fajta šla výrazně nahoru a nyní se ustálila kolem 700 tisíc diváků. Vloni Národní galerie zaznamenala divácky jeden z nejúspěšnějších roků ve své historii.

Celková návštěvnost Národní galerie

Na doplňující dotaz Aktuálně.cz mluvčí Antonína Staňka upřesnila, že "pan ministr měl na mysli, že v turisticky nejvytíženějších místech, jako je Pražský hrad, kde jsou Salmovský palác, Šternberský palác a Schwarzenberský palác, nebo na Staroměstském náměstí, kde je Palác Kinských, návštěvnost klesá, což je zarážející".

V případě Šternberského paláce to není pravda. V roce 2015 jeho návštěvnost činila 27 tisíc lidí, od té doby každoročně stoupala až na loňských 48 tisíc.

Návštěvnost Šternberského paláce

Salmovský palác vloni skutečně zaznamenal nejnižší návštěvnost za poslední čtyři roky, pouze 7270 lidí. Ministerstvo už ale nedodává, že v říjnu 2017 zde Národní galerie uzavřela stálou expozici umění 19. století a od té doby tu byla jen výstava o Chartě 77.

Zbylé prostory, v nichž se momentálně nachází vypůjčená kolekce moderního a současného umění sběratelky Eriky Hoffmannové z Berlína, byly znovu otevřeny teprve 2. prosince 2018. Za klesající celoroční návštěvnost Salmovského paláce jsou tedy v tomto případě vydávány údaje za výstavu Charta Story plus jediný měsíc nové expozice moderního a současného umění - včetně vánočních svátků.

Návštěvnost Salmovského paláce

Ministerstvo kultury dále argumentuje poklesem návštěvnosti Schwarzenberského paláce, což je fakt. V budově se od roku 2009 nachází stálá expozice barokního umění. O nutnosti ji vyměnit a zatraktivnit Jiří Fajt veřejně hovořil od chvíle, kdy se stal ředitelem Národní galerie.

Palác nakonec nechal uzavřít až zkraje letošního ledna, nová expozice starých mistrů zde měla být otevřena koncem letošního roku.

"Hodnotit návštěvnost jednotlivých stálých expozic by mělo smysl, jen kdyby šlo současně dokladovat, kolik Národní galerie vynaložila na jejich propagaci. A to, myslím, bude částka blízká nule. S tím, že by galerie propagovala své stálé expozice, jsem se skoro nesetkal. Šlo by argumentovat, že je úspěch, že do Schwarzenbergu přišel aspoň někdo," poznamenává Jan Skřivánek, redaktor odborného časopisu Art+Antiques.

Návštěvnost Schwarzenberského paláce

Také tvrzení ministerstva kultury, že klesá návštěvnost Paláce Kinských, má kontext. Vloni do budovy na Staroměstském náměstí skutečně přišlo méně lidí než předešlé dva roky, to ale může souviset s tím, že se tu konala jediná výstava, médii i kritiky vysoce hodnocená přehlídka děl Jiřího Koláře reflektující události roku 1968.

Druhá přehlídka nazvaná Bonjour, Monsieur Gauguin byla v Paláci Kinských otevřena teprve 16. listopadu, tedy půldruhého měsíce před koncem roku. Čísla její návštěvnosti tak přepadnou ještě do ledna, února a března 2019, kdy skončila.

"Roky 2016 a 2017 v Paláci Kinských byly z hlediska návštěvnosti rekordní, protože tehdy se konaly výstavy Henriho Rosseaua a Gerharda Richtera. Jsem rád, že je Národní galerie uspořádala, ale nemyslím si, že má dělat jen takovéto výstavy," podotýká Jan Skřivánek z Art+Antiques.

"K tomu, jak vypadala loňská výstava děl Jiřího Koláře, jsem měl řadu výhrad, ale to, že tam byl vystaven jeho Týdeník 1968, pro mě bylo nejzajímavější akcí k výročí srpnové okupace. Je přitom jasné, že Kolář nepřiláká tolik lidí jako Rosseau, ale bylo by chybou považovat to za argument, proč Koláře nevystavovat," dodává.

Návštěvnost Paláce Kinských

Mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl nakonec jmenuje ještě jednu galerijní budovu. "Kolísající návštěvnost lze zaznamenat například i ve Valdštejnské jízdárně, kde se konají divácky atraktivní výstavy jako například František Kupka, přesto i zde oproti 2015 návštěvnost klesla z původních 136 tisíc na současných 75 tisíc návštěvníků. Je potřeba číst čísla v celém kontextu," uvádí ministrova mluvčí.

Nezmiňuje ale, že vloni byla návštěvnost Valdštejnské jízdárny vyšší než předešlého roku 2017.

V roce 2016 přesáhla hranici 100 tisíc díky výstavě o Karlovi IV., kterou jako hlavní kurátor připravil ministerstvem nyní odvolaný ředitel Národní galerie Jiří Fajt a jež se toho roku stala nejnavštěvovanější dočasnou přehlídkou v Česku.

Rekordních čísel Valdštejnská jízdárna skutečně dosáhla za rok 2015, jak poukazuje ministerstvo. Nestalo se tak ale díky Národní galerii, nýbrž výstavě nazvané Večerníček slaví 50 let. Tu tehdy časopis Art+Antiques ani nezapočítal do celkové návštěvnosti roku, neboť u ní Národní galerie byla uvedena pouze jako spoluorganizátor - pořádala ji s Českou televizí a Museem Kampa.

Výstavu o Večerníčku vidělo 126 tisíc návštěvníků z celkových 136 tisíc, kteří roku 2015 do Valdštejnské jízdárny přišli.

Návštěvnost Valdštejnské jízdárny

"Obecně je podle mě dost problematické hodnotit návštěvnost jednotlivých objektů v čase bez toho, abychom mluvili o tom, jak se tam konaly výstavy nebo o jaký typ expozice se jedná," doplňuje Jan Skřivánek.

Považuje prý za nemístné, aby ministerstvo kultury používalo návštěvnost jako primární hodnoticí kritérium práce Národní galerie. "Jejím posláním není jen honit návštěvnost, ale dělat i výstavy, které jsou výsledkem odborné práce, byť třeba mají jen omezený návštěvnický potenciál. Méně navštěvovaná výstava může být v tomto smyslu mnohem kvalitnějším výstupem než akce, na kterou přijdou davy," upozorňuje Skřivánek.

Údaje o návštěvnosti pocházejí z výročních zpráv Národní galerie, od její mluvčí a z brožury Prague City Tourism.