Podle kurátorky Heleny Musilové se práce, které Kopecký vytváří již 70 let, nachází v mnoha významných sbírkách, známá jsou také jeho architektonická či designová díla. Jako pedagog vychoval mnoho studentů, pro které bylo setkání s Kopeckým iniciační.
Kopeckého tvorba zabírá široké spektrum. Podle kurátorky není obvyklé, aby bylo možné jednoho autora řadit jak ke gestické malbě, přiznávající poučení z abstraktního expresionismu 50. let minulého století, tak ke geometrické abstrakci.
Důležité jsou pro něj barva a prostor. Vystudovanému sklářskému výtvarníkovi práce s tekutými barevnými sklářskými hmotami umožnila vnímat barvu jiným způsobem, než kdyby měl jen malířskou průpravu. Barva ve sklářském pojetí znamená větší svébytnost, průsvitnost, zároveň specifické ohraničení pole s průniky jednoho tónu do druhého, uvádějí pořadatelé výstavy.
K malbě se Vladimír Kopecký vrátil po roce 2000. Jeho často velkoformátová plátna zaujmou přirozeností, energií či fyzickým prožitkem z tvorby. V jeho současných obrazech, skle či vázách se odráží celoživotní směřování a principy tvorby.
Výstava v Museu Kampa představuje obrazy z posledních let. Rozdělené jsou na ty s potlačenou barevností, v nichž dominuje výrazné autorské gesto, a práce, pro něž je barva naopak zásadní.
Kolekci doplňuje série váz a skleněných objektů, které výtvarníkův malířský rukopis převádějí do prostoru. Vladimír Kopecký vloni zvítězil v soutěži na podobu jedné ze stanic budoucí linky pražského metra D - Nádraží Krč. Na Kampě je instalován jeden z pracovních návrhů tisků na skleněný most.
Kopecký pro stanici Nádraží Krč zvolil velké prosklené stěny s geometrickými ornamenty, které se opticky rozpohybují při příjezdu a odjezdu vlaku.
"Zážitky má jak cestující ve vagónu, tak i ten, kdo prochází. Když projíždí vlak, všechno se pohybuje proti sobě a všechno se to roztřese a rozpohybuje. Více při příjezdu, kdy vlak do stanice vletí rychle a pak zpomaluje, a méně při odjezdu," řekl při představení návrhu.
Povrch stěn má být propojen vlnitými oblouky s linkami a žlutými pyramidami. Nádraží Krč se od dalších tří plánovaných stanic metra D liší tím, že nástupiště nebude v podzemí. "To výtvarnému řešení přináší nové možnosti vnímání, ale i problémy s proměnou prostoru v různé denní době i vnímání uměleckého díla při pohledech na objekt zvenčí i zevnitř do okolí. Je to ale napínavé a osvěžující," konstatoval umělec.
Kopecký vystudoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde od začátku patřil k nejvýznamnějším žákům Josefa Kaplického. Za návrh mozaiky pro výstavu Expo 58 v Bruselu získal zlatou medaili. V poslední dekádě se věnuje expresivní malbě, sklu i geometrickým digitálním grafikám, za které roku 2014 získal cenu Grafika roku.
Jeho sklářské práce jsou vysoce hodnoceny v USA, Nizozemsku, Japonsku nebo Německu. Sklu se věnuje už 75 let a stále ho dokáže překvapit, jak řekl začátkem minulého měsíce, kdy se stal nejstarším účastníkem symposia v Novém Boru.
"To se stává hodně, hlavně u malovaného skla ty barvy za studena teď, když je tam nanáším, tak po vypálení vypadají úplně jinak. To chce také určitou zkušenost," uvedl autor, který kdysi chodil pilovat malované sklo do sklářské školy v Kamenickém Šenově. Učil se také v Novém Boru. "Ono si to jde svou vlastní cestou a pak se zjistí, že to vlastně bylo v pořádku, že to tak mělo být," říká o svém tvůrčím postupu.
Kopeckého jubileum připomene také Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Od 8. prosince vystaví jedno jeho dílo doprovázené fotografiemi Gabriela Urbánka, jež zachycují Kopeckého skleněné práce či obrazy. V den vernisáže výstavy nazvané V bouřích i rozjímání se v muzeu uskuteční večer na výtvarníkovu počest.
