Monumentální sci-fi v Rudolfinu. Příhodova výstava oslní každého

Monumentální sci-fi v Rudolfinu. Příhodova výstava oslní každého
Jiří Příhoda (na snímku) vytvořil Potopu v letech 1995 až 1996. Tvoří ji polystyrén, dřevo, dřevotříska a překližka.
Další instalace se jmenuje Qc (Kvantová loď), vznikla v letech 2013 až 2022.
Pohled do vnitřku instalace Qc (Kvantová loď).
Vstup do instalace Qc (Kvantová loď), 2013 až 2022.
Foto: ČTK
Lenka Lindaurová Lenka Lindaurová
17. 5. 2022 12:00
Před více než třiceti lety mladý umělec běhal po lese a hledal se. Tehdy byla jeho díla součástí krajiny. Teď Jiří Příhoda sebevědomě ovládl pražskou Galerii Rudolfinum, kterou proměnil k nepoznání. Jeho projekt Void, jenž potrvá do 28. srpna, obstojí v mezinárodním měřítku a oslní bez výjimky každého.

Pro mladší ročníky Příhoda zasluhuje znovu představit. Jako středoškolák objevil knihu Minimal & Earth & Concept Art, kterou roku 1982 vydala Jazzová sekce, a pochopil, že jeho uměleckou cestou je úplná volnost: pracoval přímo v lese a vytvářel instalace, jež mohla spatřit ponejvíce zvířata.

Zaujaly ho krajinné projekty Ivana Kafky. A když nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění, výrazně se profiloval pod vlivem geometrických prací výtvarníka Stanislava Kolíbala či monumentálních soch Aleše Veselého.

Jako žák třetího ročníku na studentské výstavě v roce 1993 představil objekt Billboard, jehož vyzrálost a preciznost překvapila odborníky i laiky. Plechové pláty zavinuté do šroubovice ve stylu Kleinovy lahve, tedy geometrického útvaru bez vnitřku a vnějšku, Příhoda umístil do ocelového rámu velkého jako billboard. Předznamenalo to jeho styl.

Už o rok dříve zabodoval v pařížském Muzeu současného umění, kde představil kruh vetknutý do překladu dveří - dnes patří do sbírek Galerie hlavního města Prahy. Další jeho tehdejší instalaci nazvanou Scéna raně gotické kaple lze momentálně vidět na výstavě Heroin Crystal v pražském Domě U Kamenného zvonu.

Začátkem 90. let chyběl nejen kvalitní materiál a moderní technologie, ale také mecenáši a trh. Příhody si však všiml čerstvý galerista a začínající sběratel Karel Babíček, který mu dal šanci ve své galerii Behémót na pražském Starém Městě. Umělec tam vystavil objekty v podobě velrybích torz a nazval je fyzikálním zápisem zvuků, jež vydávají. Když je galerista zakoupil, autor získal prostředky na další práci.

Babíček mu později dal příležitost v nejkrásnější pražské galerii, funkcionalistické Nové síni, kde byl toho času hlavním kurátorem. To už bylo zřejmé, že vsadil na správného koně - Jiřího Příhody si začala všímat média a roku 1997 jako jedenatřicetiletý získal Cenu Jindřicha Chalupeckého.

Právě pro Novou síň umělec vytvořil dvě monumentální instalace: Potopu v podobě negativního otisku povrchu zvlněné mořské hladiny a "zvukovou stavbu" Music for Prague, na které spolupracoval s britským hudebníkem Brianem Enem. V kontaktu jsou dodnes, momentálně se domlouvají na možnosti ještě jednou Prahu společně překvapit.

Jiří Příhoda: Void, pohled do instalace Záběr/klapka 02 Potopa, 1995 až 1996.
Jiří Příhoda: Void, pohled do instalace Záběr/klapka 02 Potopa, 1995 až 1996. | Foto: Martin Polák/Galerie Rudolfinum

Jiný předvídavý galerista Jiří Švestka zase podpořil Příhodovy monumentální chrliče, vytvořené podle skutečných tvarů z newyorského mrakodrapu Chrysler Building a vystavené roku 1994 v prestižní berlínské galerii Martin-Gropius-Bau. Dva původní a šest nových budou v průběhu června instalovány ve dvoraně Rudolfina, kde minulý měsíc začala Příhodova nejnovější výstava.

Dnes šestapadesátiletý tvůrce zde pracuje se svými archetypálními útvary, které můžeme zjednodušeně nazývat šroubovicí, archou a věží. Pohybují se na hraně umění a architektury.

Snesou srovnání s pracemi dnes již nežijícího amerického sochaře Vita Acconciho, známého radikálními intervencemi a přestavbami výstavních prostor, Příhoda je však techničtější a něčím lyričtější. Techničtější tím, jak repetitivně a důsledné rozvíjí několik vyzkoušených architektonických principů: poetický pak příběhem, často skrytým, ale v průběhu let doplňovaným a upřesňovaným. Nejde mu jen o to prvoplánově oslnit.

Jeho instalace popírají novorenesanční interiér Rudolfina. Dva menší sály vyplňují objekty: nově zrekonstruovaná Pouštní bouře, která napodobuje písečnou dunu, a původní Potopa z 90. let. Obě jsou vyrobeny ze speciálního polystyrenu a pocitově představují zrcadlové objemy - hladina nad hlavou, poušť na zemi. Divák do nich může vstoupit a pobýt pod pomyslnou vodou, dohromady však objekty neuvidí. Jejich okolí Příhoda obestavil různě sníženými podchozími "stropy" a přepážkami evokujícími labyrint.

Jiří Příhoda: Void, pohled do instalace Záběr/klapka 01 Pouštní bouře, 1995.
Jiří Příhoda: Void, pohled do instalace Záběr/klapka 01 Pouštní bouře, 1995. | Foto: Martin Polák/Galerie Rudolfinum

Jednomu velkému sálu dominuje točitá věž s ornamentální šroubovicí, z níž se člověku naskytne nečekaný pohled na historický prostor. Spojnici k mistrovskému objektu ve tvaru archy pak tvoří poloprůhledný zatočený tunel, kde najdeme deskriptivní kresby objektů. Ty autor pořizuje vždy ex post, když je práce dokončená, nebo zatímco čeká, až bude fyzicky vyrobena podle už hotového návrhu.

Druhý velký, opulentně vysoký sál Rudolfina ve třetinové výšce přepažuje nová podlaha, ze které ční nesymetrická archa. Sestává z kovových plátů a připomíná monstrum uvízlé v hladké hladině. Pod ni je možné sestoupit do spodní části a prohlédnout si dutou schránku obludy zespoda. Jinými slovy: člověk chodí po Rudolfinu ve výšce asi tří metrů.

Výtvarník Jiří Příhoda na své výstavě Void.
Výtvarník Jiří Příhoda na své výstavě Void. | Foto: ČTK

První verze vznikla v umělcově hlavě před devíti lety, pak podle ní vytvořil architektonický útvar, do něhož mohli lidé vstupovat nebo v něm bydlet. Stál v zahradě pražského Trojského zámku, kde Příhoda v roce 2016 vystavoval. Následně objekt přestěhoval do Lubné u Litomyšle, kde se z něj stala alternativní galerie.

Už od roku 2012 zároveň Příhoda průběžně stavěl různé menší příbytky, něco jako luxusní zahradní domky pro své děti žijící v Americe. První pandemický lockdown strávil v texaském městě Austinu, kde také vymyslel první předzvěst "archy". Otevřená půlkruhová scéna, zamýšlená jako schránka pro kvantový počítač, se stala modelem pro nynější objekt v Rudolfinu.

Příběhy Příhodových děl někdy nejsou lehko uchopitelné, jak konstatuje teoretik a historik architektury Christopher Long v jemu věnované knize, vloni vydané nakladatelstvím Kant. Těm objektům ale není potřeba plně porozumět. Samy o sobě jsou esteticky dokonalé a většinou mají i užitnou funkci. Relativizují pohled na skutečnost, zpochybňují stereotypní měřítka, působí jako sci-fi. Jsou jedinečné a světové. V Jiřím Příhodovi máme představitele současné objektové tvorby číslo jedna, na kterého můžeme být bez patosu pyšní.

Výstava

Jiří Příhoda: Void
Galerie Rudolfinum, Praha, výstava potrvá do 28. srpna.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 4 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy