Přehlídka potrvá do 3. července a její pořadatelé zveřejnili též Pivovarovovo vyjádření k ruské agresi na Ukrajině. "Válečná hlášení oznamují, že je bombardováno město Vasilkov nedaleko Kyjeva. V tomto městě žil můj dědeček a babička, tady se narodila moje máma," vzpomíná výtvarník. "Jediná zbraň, kterou můžu držet v ruce, je štětec. Ale nemůžu touto zbraní bránit žádnou živou duši. Jsem bezmocný vůči násilí. Jsem zoufalý," dodává.
Brněnský radní pro kulturu Marek Fišer z pirátské strany pak uvedl, že mimo jiné touto výstavou lze českému prostředí "představit jiné Rusko, než je právě to nyní bojující s Ukrajinou".
Přehlídku spojuje motiv různých zahrad a postava mnicha Rabinoviče. Ten se v Pivovarovově díle poprvé objevil roku 2006 na deset metrů dlouhém svitku Sútry strachů a pochybností, jenž připomínal židovskou tóru neboli pět knih Mojžíšových.
Pivovarov na svitku zachytil i schéma mnichových zahrad. "Mnich Rabinovič říká, že pokud směřuješ k Vyššímu, je nejlépe modlit se k prasklé žárovce nebo ke kameni při cestě. Nebo prostě k čerstvé okurce. Není nic vznešenějšího než prasklá žárovka. Nikdo ji nepotřebuje. Ani příroda, ani člověk, ani Bůh," říká malíř k postavě, kterou lze podle kurátorů chápat jako jeho alter ego.
K tématu se později vracel, uvažoval například nad mnichovou zahradou coby pomyslným ekvivalentem ráje. Nové malby vytvořil v roce 2020, nakonec se podle nich výstava jmenuje.
Každá Pivovarovova zahrada skýtá specifickou atmosféru, dohromady pak mají tvořit ucelený zážitek. "Zůstal jen povzdech, trochu smutný, trochu blažený, a vzpomínky. Vzpomínky na všechny zahrady rozkoše i smutku, kterými jsme prošli," píše v průvodním textu kurátorka Máša Černá Pivovarová.
Autora inspirovala i skutečná zahrada, která přiléhá k jeho ateliéru v pražských Kunraticích. Nedávno se dočkala úpravy, kterou sám navrhl. Dbal na to, aby zůstaly zachovány všechny staré stromy z původní výsadby. Kunratická zahrada jej inspirovala také k práci s venkovním prostorem a umístění rozměrných soch do parku Koliště při brněnském Domě umění.
Viktor Pivovarov se narodil roku 1937 v Moskvě. Od začátku 70. let se věnuje především volné tvorbě, pracuje v ucelených obrazových cyklech. Patřil k zakladatelům moskevské konceptuální školy, o níž psal také v česky vydaných vzpomínkách Zamilovaný agent.
Do Česka přišel začátkem 80. let po sňatku s překladatelkou a historičkou umění Milenou Slavickou. Stal se zdejším občanem. "Neprožil jsem hrůzy gulagu, ale hrůzy obyčejného života," řekl před šesti lety v rozhovoru pro Paměť národa, ve kterém vzpomínal na dospívání v komunálním moskevském bytě.
Tehdejší sovětskou metropoli opouštěl jako významný autor neoficiální scény, širší veřejnosti byl však znám spíš jako ilustrátor. Kresbami doprovodil pohádky Hanse Christiana Andersena nebo texty Fjodora Michajloviče Dostojevského, Walta Whitmana, Charlese Baudelaira či básnické sbírky Igora Cholina.
První velkou výstavu měl až roku 2004 v Treťjakovské galerii v Moskvě, odtamtud putovala ještě do Petrohradu. Vloni v pražském Veletržním paláci představil přes dvě stovky svých maleb a kreseb. Dnes je Viktor Pivovarov zastoupen také ve sbírkách britské Tate Gallery, pařížského Centre Pompidou nebo právě Treťjakovské galerie.
