Podle Bolfa jsou práce vystavené v Jurkovičově vile sice "minoritní", přesto podstatné. "Několikrát už zvlášť a jinak prezentovány byly, teď vytvářejí nový celek. V posledních letech se stávají podstatnější pro jinak akcentované obrazy," říká. "Nejsou v plném rozporu s majoritním sdělením, jsou jeho částí. Čmáranice vzniklé v mezičase jsou důležité tím, že odhalují mezeru, dovolují nahlížet na skutečnost jinak, zpochybnit ji," míní Bolf.
Ten s kurátorem Rostislavem Koryčánkem prostřednictvím skic, automatických kreseb a přípravných koláží nastoluje otázku, kdy a jak se kresba či malba stávají uměleckým dílem.
"Nestává se někdy, že nastane vzpoura všech těch čmáranic, zmuchlaných papírů nebo třeba i důstojných skic, které se společně zatvrdí v odhodlání stát se také uměleckými díly? Možná i navzdory záměrům a snažení samotného autora? Přes síť podpůrných tvůrčích složek pronikají na velká plátna, kde překvapují zaskočené tvůrce," uvažuje Koryčánek.
Moravská galerie, která Jurkovičovu vilu spravuje, začala s Bolfem spolupracovat v roce 2010. Tehdy vyhrál soutěž na zhotovení skleněné mozaiky pro štít vily.
Zadáním bylo interpretovat původní nedochovanou mozaiku a podat její námět, pohádku Bača a drak, v nové formě. Bolfova mozaika z probarvených skel ale postupně ztrácela na zřetelnosti, a proto v roce 2019 sklo nahradily smaltované plechy se stejným námětem. Příběh mozaiky je jedním z témat výstavy.
Padesátiletý Josef Bolf patří k předním českým malířům. Jeho obrazy jsou někdy plné fantaskních světů, osamocených postav stižených bolestí nebo melancholií. Zpracovával témata jako traumatické vzpomínky z dětství, deprese či dětskou osamělost.
Na jeho dílech, zasazených do úzkostných či katastrofických scén, se objevují napůl děti, napůl zvířata. Někdy mají oči plné slz, zdánlivě bez příčiny jsou zraňované, krvácejí nebo trnou v obavách. Jedny výjevy se odehrávají v okolí paneláků, školních či nemocničních chodeb, druhé třeba v lese plném stromů, skal, potoků a jeskyní.
"To, co se děje na mých obrazech, je někdy nesnesitelné a extremizované, což mě zajímá. Vadí mi věci už dělané se záměrem, aby byly vtipné. Nejenže mě nepřitahují, hlavně jim nevěřím," řekl před lety pro Aktuálně.cz.
Bolf vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění v Praze, kde dnes vede jeden z ateliérů malířství. Začátkem 90. let minulého století byl s dnes již nežijícím Jánem Mančuškou, Tomášem Vaňkem a Janem Šerých členem umělecké skupiny Bezhlavý jezdec.
Do širšího povědomí se dostal mimo jiné díky nominaci na Cenu Jindřicha Chalupeckého v roce 2005 a také díky ocenění Osobnost roku, které obdržel pět let nato. V roce 2012 mimo jiné ilustroval novelu Mondschein od novináře a scenáristy Ondřeje Štindla.
Bolf se věnuje malbě a animaci, kombinuje techniky, často jej inspirují horor nebo sci-fi. Před třemi roky svou výstavu v pražském Veletržním paláci nazval Tušení stínu podle knihy Ludvíka Součka s vědecko-fantastickými přesahy z roku 1979. Současná přehlídka v Jurkovičově vile se zase jmenuje Minoritní zpráva, tedy stejně jako sci-fi povídka spisovatele Philipa K. Dicka z roku 1956, podle níž roku 2002 vznikl film Minority Report s Tomem Cruisem v hlavní roli.
