Zrození světa i jeho konec. Malířka Radka Bodzewicz ovládá štětec i virtuální malbu

Zrození světa i jeho konec. Malířka Radka Bodzewicz ovládá štětec i virtuální malbu
Radka Bodzewicz: Kolo času, 2021, kombinovaná technika na plátně, 190x210 cm.
Radka Bodzewicz: Chrám, 2021, kombinovaná technika na plátně, 180x140 cm.
Radka Bodzewicz: ExNihilo, 2021, kombinovaná technika na plátně, 180x190 cm.
Radka Bodzewicz: Mýtus o věčném návratu, 2021, kombinovaná technika na plátně, 190x180 cm.
Foto: Ota Palán
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
4. 3. 2022 11:37
Obrazy Radky Bodzewicz v pražské Galerii Václava Špály jsou na první pohled krásné a vtahující. Abstraktní krajiny lákají do svých hlubin. Přistoupí-li divák blíž, zjistí, že jsou osídleny drobnými lidskými a zvířecími postavami. Jejich gesta a rozmístění mají symbolický význam, stejně jako název výstavy.

Ta se jmenuje latinsky In illo tempore, což znamená "v onom čase". Výrok pochází z Lukášova evangelia, jehož úryvek se čte při katolické bohoslužbě o první neděli adventní, tedy na počátku liturgického cyklu.

"Jsme vychovávaní v tom, že čas je lineární, ale on je cyklický," říká třicetiletá Radka Bodzewicz, podle které In illo tempore odkazuje k počátku. "Lidé se ve svém životě neustále vrací k nějakému počátku. Opakují se nám situace, které sami dál posouváme. Opakuje se začátek každého dne i ročních období," dodává.

In illo tempore je také klíčovým termínem eseje amerického religionisty rumunského původu Mircei Eliadeho Mýtus o věčném návratu, který umělkyni inspiroval. "Baví mě mýty, symboly a rituály. To mě navedlo k různým autorům. Eliade dělal sondu přes všechny kultury, hledal univerzální jazyk, ve kterém se zobrazuje prazáklad, to, z čeho vychází lidská kultura a náboženství," popisuje Bodzewicz princip, jejž hledá v obrazech.

"Nedělala jsem je pro lokálního diváka, ale snažila jsem se o obecně lidské vyjádření. Vystihnout základ, který známe z náboženství a je stejný tady i na konci světa, v Evropě i u indiánů," naznačuje.

Aby to mělo smysl

Velká plátna ve Špálově galerii hrají sytými barvami. Jsou často kruhového tvaru, kdy připomínají prastaré mandaly nebo rituální malby přírodních národů, a také mají dramaturgickou posloupnost. "Je to poskládané logicky, aby to dávalo smysl. Na začátku jsou obrazy, ve kterých jsem autorsky pojednala mýty o zrození světa, například od Aboriginců," popisuje Bodzewicz s odkazem na původní obyvatele Austrálie.

Patro Špálovy galerie patří "heroickému věku člověka, ve kterém hledá náboženství i sám sebe". Jedno z pláten představuje kolo času, jak je zobrazují buddhistické thangky, tedy duchovní svitky. Má podobu velké želvy s krunýřem členěným na různé rituální výjevy.

Želví kolo času zároveň připomíná postavu z populární fantasy ságy o Zeměploše britského spisovatele Terryho Pratchetta, v níž celý svět nese na svém krunýři gigantická želva A'Tuin, pomalu plující vesmírem. "To je jedna z věcí, které se mi v obrazech propojily," přitakává malířka, že Pratchettovy komické romány zná. Vítá jakékoli asociace diváků, i takové, které nezamýšlela.

Radka Bodzewicz: Kolo času, 2021, kombinovaná technika na plátně, 190x210 cm.
Radka Bodzewicz: Kolo času, 2021, kombinovaná technika na plátně, 190x210 cm. | Foto: Ota Palán

Ve sklepních prostorách galerie pokračuje výstava další kapitolou. Po zrození světa a věku zralosti přichází námět konce světa. Tady se malířka inspirovala ikonografií křesťanské apokalypsy a Ragnarökem - severským mýtem o zápasu bohů a obrů na konci světa, po kterém se rodí nový začátek.

Stejně tak nakonec návštěvník musí odejít přední částí galerie kolem obrazů znázorňujících zrození světa. "Tím se dostává znovu na začátek, završuje se tak cyklus," říká spokojeně malířka, podle které tak divák může zažít jistou iniciaci, pocit životního koloběhu.

K tomu přispívá ještě jedna vrstva: většina obrazů ukrývá digitální stopu. Stačí si stáhnout aplikaci Artivive, jejíž QR kód je k dispozici na zdi galerie. Člověk pak přes displej chytrého telefonu nebo tabletu může pozorovat digitálně animovanou verzi téhož výjevu. Postavy se pohybují, voda se přelévá, mraky na obraze se vzdouvají. Animace, přesněji rozšířená realita, má také hudební doprovod.

Radka Bodzewicz: Vize, 2021, kombinovaná technika na plátně, 170x190 cm.
Radka Bodzewicz: Vize, 2021, kombinovaná technika na plátně, 170x190 cm. | Foto: Ota Palán

Dva tři obrazy

"Fascinuje mě, co to všechno dokáže. Virtuální malování mi změnilo pohled na plochu, baví mě to," říká o virtuální nadstavbě Radka Bodzewicz. Je to už druhá výstava, na které ke svým obrazům přidala digitální stopu. Podobně vylepšila několik děl z předloňského cyklu věnovaného Božské komedii od Danta Alighieriho.

Obrazy jsou však plnohodnotné i bez virtuálního dodatku a sama autorka doporučuje užít si výstavu nejprve "naživo" a teprve ve druhém kole využít mobil.

Letos jednatřicetiletá umělkyně, absolventka ateliérů sochy Jindřicha Zeithammla a grafiky Vladimíra Kokolii na pražské Akademii výtvarných umění, tvoří ve třech fázích. Základem je abstraktní plocha, na kterou nanáší barvu, pigmenty i například hlínu. Z barevných skvrn pak vytváří většinou symetrický otisk přeložením plátna.

"Na základě toho zpracovávám barevnost jednotlivých ploch a pak jdu do menšího a menšího detailu. Od abstrakce ke konkrétnímu. Víc si s obrazy pohrávám, chci jít hlouběji, aby z dálky byla vidět abstrakce a potom zblízka byly patrné jednotlivé příběhy," popisuje.

V ateliéru má paralelně rozpracované dva tři obrazy. "Jednotlivé vrstvy mi průběžně prosychají, a já tak můžu neustále pracovat," objasňuje svou metodu. V poslední době začala po vzoru středověkých iluminací ještě víc prokreslovat detaily.

Nakonec vždy přidává digitální vrstvu, která "vzniká fyzickým malováním, pouze nástroji virtuální reality", vysvětluje v průvodním textu kurátor výstavy Radek Wohlmuth. Podle něj tento dovětek přináší téměř magický moment, který "umožňuje obrazy vnímat jako pohyblivý atmosférický prostor".

Výstava

Radka Bodzewicz: In illo tempore
Galerie Václava Špály, Praha, výstava potrvá do 20. března.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Ledecká je popáté Královnou bílé stopy

Trojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká je popáté Královnou bílé stopy. Vyhrála i hodnocení obou svých sportů, tedy alpského lyžování a snowboardingu. Na trůnu vystřídala snowboardcrossařku Evu Samkovou, která o vrchol olympijské sezony přišla poté, co si v prosinci zlomila obě nohy u kotníků. Naopak Ledecká v Pekingu vyhrála paralelní obří slalom na snowboardu a přidala ke dvěma zlatým olympijským medailím z Pchjongčchangu další triumf.

Ledecká na ZOH útočila na medaile i na lyžích. V kombinaci skončila čtvrtá, v superobřím slalomu pátá a ve sjezdu ji jen hrubá chyba srazila až na 27. příčku. Na stupně vítězů se mezi lyžařkami dostala v závodech Světového poháru. Při únorových sjezdech v Crans Montaně byla první a druhá, v lednu obsadila třetí příčku při sjezdu v Cortině d'Ampezzo. Třetí místo jí patřilo i v celkovém hodnocení sjezdu ve Světovém poháru.

Aktualizováno před 1 hodinou

Německo a Francie oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie a Kanada. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy