Lidový mýtus praví, že malíř, jehož 500. výročí úmrtí si svět letos připomněl, zemřel roku 1520 v pouhých 37 letech na syfilis. Experti se shodují, že podlehl infekčnímu onemocnění.
Horečku, která skolila plodného výtvarníka a architekta, léčili nejlepší lékaři v Římě. Raffaelovi je poslal papež v obavách, že přijde o svého nedocenitelného umělce, uvádí historik lékařství Michele Augusto Riva.
Podle italského malíře Giorgia Vasariho (1511-1574), který napsal životopisy nejlepších malířů, sochařů a architektů, Raffael opomněl říci lékařům, že často za studených nocí navštěvoval milenky. "Tehdy byla v březnu hodně zima a je velmi pravděpodobné, že chytil zápal plic," tvrdí Riva.
Lékaři diagnostikovali horečku vyvolanou přemírou "tělesných šťáv" či krve. Raffaelovi pouštěli žilou a nasazovali mu pijavice. To smrtelně oslabilo umělce, který s Michelangelem a Leonardem da Vincim patří ke třem předním mistrům renesance.
Raffaelovi se dostalo grandiózního pohřbu ve Vatikánu. Jeho ostatky leží v římském Pantheonu, po celý letošní rok hrobku zdobí rudá růže. "Lékaři tehdy už věděli, jaká jsou rizika pouštění žilou při léčbě infekčních nemocí, ale postupovali na základě špatných informací," vysvětluje Riva, který studii vedl se třemi kolegy z Univerzity Milano-Bicocca.
"Raffaelovu smrt zavinila chyba lékařů a jeho vlastní chyba, když věrně nevypověděl, co dělal," řekl Riva. "Podle toho, co je nám známo, zemřel Raffael na plicní chorobu velmi podobnou covidu-19," zdůrazňuje.
Soudobé popisy malířovy smrti říkají, že nemoc trvala dva týdny. Raffael stihl dát do pořádku své záležitosti, vyzpovídat se z hříchů a přijmout poslední pomazání, uvádí studie. Podle vědců šlo o prudkou nemoc charakterizovanou vysokou a trvalou horečkou.
"Pohlavně přenosná infekce, jako je kapavka a syfilis, nemohla vysvětlovat inkubační dobu. Výrazný projev infekční žloutenky by nemohl být možný bez zežloutnutí a dalších známek jaterního selhání. Také v té době v Římě nebyla hlášena žádná epidemie tyfu nebo moru," upřesňuje studie.
Bez ohledu na svůj krátký život Raffael vytvořil mnoho mistrovských děl, z nichž většina se nalézá ve Vatikánu. Muzea mají několik sálů plných jeho fresek. Tyto sály nazývané Raffaelovy síně dokončili po jeho smrti žáci a jsou z Vatikánských muzeí nejpopulárnější.
