Šimon Sýkora, narozený roku 1990, absolvoval ateliér Vladimíra Skrepla na pražské Akademii výtvarných umění. Má za sebou studijní pobyt na Tchaj-wanu.
Jeho figurální malby jsou podle pořadatelů charakteristické magicky znepokojivou a melancholickou atmosférou. Jako by sledovaly zastřenou příběhovou linii osudových setkávání, cest, rozchodů, osamění či pocitů vykořeněnosti. Odrážejí tísnivé pocity izolace, nejistoty a frustrace ze současné situace na umělecké scéně, které autora vedou k nomádskému životu a dobrovolnému exilu.
Druhá výstava Baletka s plnovousem navazuje na projekt Neboj Karlín v galerii arto.to, sídlící v Uhelném mlýně v Libčicích nad Vltavou. Malířka Michaela Petrů tvůrčím způsobem kombinuje klasickou techniku s barevnými samolepicími fóliemi, které prořezává a přelepuje. Vytváří tak pop-artovou koláž komických postav, městských motivů, znaků, reklam či předmětů každodenní potřeby. Zobrazuje přirozený chaos, variabilitu města i jeho celkovou mozaiku.
Obě výstavy potrvají do 31. ledna 2022. Michaela Petrů se narodila roku 1978, na Akademii výtvarných umění absolvovala v ateliéru Michaela Rittsteina.
Už za dva týdny, v sobotu 2. října, GASK otevře přehlídku Samota uprostřed davu připomínající 200 let od narození básníka Charlese Baudelaira. Obsáhne díla více než 90 umělců. Někteří se přímo nechali inspirovat dílem slavného literáta, jiní třeba jeho životem.
Výstava zahrne malby, grafiky, fotografie, sochy i videa. Návštěvníky čekají sochy Quida Kociana či Jana Štursy, fotografie Ivana Pinkavy, znepokojivé obrazy Martina Gerboce či audiovizuální animace Františka Štorma.
Zastoupeni budou i umělci Max Švabinský, František Drtikol, Karel Hlaváček, František Hudeček, Ladislav Šaloun, Jaroslav Šerých, Marek Škubal či Josef Bolf.
"Na výstavě budou jak díla z konce 19. století, tak díla naprosto současná. Budou mezi sebou zkombinována, nebude to vystavěno chronologicky," popisuje kurátorka Kristýna Jirátová. Podle ní nebude chybět ani "klasická" část, zahrnující ilustrace a ukázky knižních vydání Baudelairových děl.
Cílem je ukázat, jaký vliv měl Baudelaire na české umění. Výstava sleduje nejdůležitější témata, jež rezonovala básníkovým životem a dílem, ať už to byly pocity osamocení, nuda vedoucí k celoživotnímu splínu, láska a zároveň nenávist k ženám nebo touha po nalezení krásy.
"Jeden sál bude věnován jedné z jeho nejslavnějších básní Mršina neboli Zdechlina a vůbec právě vykřesání krásy z ošklivosti a pomíjivosti života," dodává Jirátová.
Baudelaire žil v letech 1821 až 1867, bývá označován za prvního z takzvaných prokletých básníků. Jeho stěžejním dílem je sbírka Květy zla. Kromě poezie se věnoval překladatelství a literární kritice, což byl pro autora bohémské povahy prostředek skromné obživy. Jeho básně do češtiny překládali Karel Čapek, Viktor Dyk, Vítězslav Nezval, Vladimír Holan či František Hrubín.
