Krajinář s rukama od hlíny. Čechošvýcar Jedlička má v Praze dosud největší výstavu

Krajinář s rukama od hlíny. Čechošvýcar Jedlička má v Praze dosud největší výstavu
Jan Jedlička, Maremma X, rosso-blu, 1997–2001, pigmenty na japanu a plátně.
Jan Jedlička, Kartografická kresba, Fosso Tanaro, 22. 9. 1995, tužka a akvarel na papíře.
Jan Jedlička, Velká zelená Praha, 1980–2001, pigmenty na japanu a plátně.
Jan Jedlička, Maremma tondo – rosso-blu, 2001, pigmenty na japanu a plátně.
Foto: Galerie hlavního města Prahy
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
26. 8. 2021 18:12
Jan Jedlička je krajinář, který nepostojí. Vynalezl kresby, do nichž zapojil chůzi i čas, a barvy dokonce nahradil pigmenty z nasbíraných hornin. Dosud největší českou výstavu autora, jenž emigroval v roce 1968, přichystala Galerie hlavního města Prahy. V Městské knihovně potrvá už jen do příští neděle 5. září.

Úvod míří k tomu nejzajímavějšímu. Sedmasedmdesátiletý Jedlička se umělecky vyjadřuje nejen obrazem, ale také fotografií a filmem. Na výstavě však nadšení vzbuzují především malby a kresby, zatímco v jejich stínu zůstávají "celuloidové" práce. Jistě je to dané rozsáhlostí přehlídky a také jistou náročností témat.

Technicky bravurní fotografie krajin i rozmazané černobílé snímky z jedoucího vlaku nebo barevné třeštění záběrů z večírku v londýnském klubu se zdají být málo originální. Je zapotřebí většího úsilí, aby divák objevil, o co autorovi šlo a v čem jsou jeho díla, podobně jako filmy, jiná a původní.

U malířské části výstavy to jde samo: velké plátno se stovkou barevných políček na tmavém podkladu je pulzující, láká k rozluštění. Skladba barev se nezdá být nahodilá, i když žádná pravidelnost v nich není.

Jsou to otisky konkrétních míst, především jihotoskánského opuštěného kraje, pobřeží Maremma. Tam se Jedlička desítky let vrací a tam také sbírá horniny, z nichž sedimentací získává barevné pigmenty. Kousky země pak dává na plátno v takovém pořadí, jak je při procházkách našel.

Akryly v autě

Ostrov Elba leží poblíž Maremmy a Jan Jedlička tam v roce 1977 trávil dovolenou se svou ženou a malým synem. Chtěl také malovat, akrylové barvy však zapomněl v autě. Tehdy ho poprvé napadlo použít na znázornění krajiny kousek jí samé. "Prakticky motivované gesto v sobě nese pozoruhodnou symboliku - podobně jako podání ruky, když skrze fyzický kontakt dojde ke vzájemnému uznání," píše v katalogu kurátorka výstavy Jitka Hlaváčková.

V publikaci jsou i fotografie Jedličkovy "databanky" barev. Vypadá jako pořadače na léky: desítky malých otevřených krabiček na jednom platu. Do nich Jedlička sype barevný prášek, který získá z hlíny, bahna nebo rozdrcením drobných kamenů.

Zajímá ho nejen barevnost krajiny, ale především její proměna například v závislosti na denní době. "Modré k večeru ztrácejí intenzitu, červené ji získávají," uvádí Hlaváčková. Malíř to na svých krajinách nazvaných jednoduše Maremma vystihuje barvou podkladů. "Červené podklady ukazují atmosféru krajiny v přímém poledním světle," prozrazuje kurátorka jev, jehož význam divák nemusí znát, aby pocítil účinek.

Jan Jedlička, Maremma X, rosso-blu, 1997–2001, pigmenty na japanu a plátně.
Jan Jedlička, Maremma X, rosso-blu, 1997–2001, pigmenty na japanu a plátně. | Foto: Galerie hlavního města Prahy

Jedličkovy Maremmy nejsou jen barevné skvrny na temném či světlém pozadí, ale také horizonty, linie a abstraktní tvary, které něčím vystihují dotčené místo. Pobřeží na jihu Toskánska má zvláštní barevnost i díky mnoha vodním plochám, kanálům či tůním, na jejichž hladině vznikají zářící odlesky.

Fascinaci a fyzickou provázanost Jedlička přenáší též na další místa, která zachytil. Patří mezi ně i Praha, kde má od 90. let minulého století vedle Curychu druhý domov.

Obrazy krajin dále maloval v Irsku, Walesu a na jiných místech. Každá malba především barevností vystihuje svůj původ.

Pro české krajiny výtvarník sbíral pigmenty nejen v povodí Vltavy, třeba v Nelahozevsi, ale také například v zemědělské krajině Velvarska. Je zajímavým detailem, že Praha vychází zelenější než pigmentové obrazy z Irska. Jeden z obrazů z let 2018 až 2019 se přímo jmenuje Velká zelená Praha.

Jan Jedlička, Velká zelená Praha, 1980–2001, pigmenty na japanu a plátně.
Jan Jedlička, Velká zelená Praha, 1980–2001, pigmenty na japanu a plátně. | Foto: Galerie hlavního města Prahy

Voda v kanálech

Na výstavě je mnoho kreseb, do nichž Jedlička zaznamenal i čas a chůzi. Takzvané Kartografické kresby vznikají během pečlivě naplánované procházky s pravidelnými přestávkami, oddělovanými stanoveným počtem kroků. Pokaždé, když se malíř zastavil, pak nejčastěji tuší zanesl stav vody v okolních kanálech. Procházky na stejných místech s odstupem mnoha měsíců opakoval.

Soubory kreseb fascinují repetitivním rytmem. Jsou to horizontální krajinné kaligrafie, ale také docela přesné grafy výskytu vody na jednom místě.

Vztah s realitou je pro Jedličku důležitý, i když výsledek vypadá abstraktně. "Vznikaly poloabstraktní kresby, které ale nikdy neztratily vztah s realitou místa. Protože když tam ta realita není, je to falešné a člověk skončí u ornamentu," popisuje v katalogu kartografické kresby.

Jan Jedlička, 364 Colori, 2019/2020, pigmenty na japanu a plátně.
Jan Jedlička, 364 Colori, 2019/2020, pigmenty na japanu a plátně. | Foto: Galerie hlavního města Prahy

Proměnu denní i roční doby v krajině zachycuje též v rozsáhlých časosběrných fotografických cyklech. Nečekaným vybočením z "krajinářství" je několik cyklů, ve kterých vystupují lidé. Například video Kuchařky věnuje důkladnou pozornost šesti ženám při práci v italské rodinné jídelně.

"Proces vaření tu představuje jako nadčasový rituál - po generace shromažďované zkušenosti kuchařek tu reprezentují vrstvy historie podobným způsobem jako v jiných dílech sedimenty půdy," vrací do hry krajinářský motiv kurátorka Hlaváčková.

Pražská výstava představuje Jana Jedličku také jako autora vitráží v Kostele svatého Kosmy a Damiána na Sicílii nebo obalů desek. Umělce, jehož pradědečkem byl malíř František Ženíšek, přibližuje i loňský hodinový dokument nazvaný Stopy krajiny. Natočil jej režisér Petr Záruba, který s ním byl nominován na cenu Doc Alliance Award.

Jan Jedlička

(Pořádá Galerie hlavního města Prahy)
Městská knihovna, Praha, výstava potrvá do 5. září.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Slovenské ekonomice hrozí kvůli nákladům na elektřinu kolaps, řekl premiér Heger

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.

Heger podle FT zároveň varoval, že pokud by se jeho země pomoci z Evropské unie nedočkala, byl by nucen přistoupit k zestátnění dodávek energií v zemi. Ekonomický deník jeho slova označil za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.

Hegerovo varování zdůrazňuje obrovské důsledky snahy Moskvy omezit dodávky plynu do Evropy v reakci na sankce Evropské unie zavedené proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ty letos v létě výrazně přispěly k tomu, že cena elektřina v Evropě vystoupila na rekordní hodnoty.

před 33 minutami

Celá Kuba zůstala po úderu hurikánu Ian bez proudu. Florida se připravuje na evakuaci

Poté, co se Kubou přehnal hurikán Ian, zkolabovala na ostrově elektrická síť a celá země zůstala bez proudu. S odvoláním na úřady o tom informovaly agentury Reuters a AP. Živel udeřil v úterý na západní část Kuby jako hurikán třetí kategorie z pěti, úřady kvůli němu nechaly evakuovat na 50 tisíc lidí. 

Nejprve proud vypadl na západě Kuby, ale následně se zhroutila celá rozvodná síť, píše AP. Státní energetická společnost nyní pracuje na obnově dodávek elektřiny pro 11 milionů obyvatel země.

Živel zdevastoval provincii Pinar del Río, v níž se pěstuje velká část kubánského tabáku, poznamenala AP. Zpustošil přitom jednu z nejdůležitějších tabákových farem. Bouře způsobila záplavy, poškodila domy a vracela stromy. Podle stanice BBC má živel jednu oběť. 

Hurikán nyní míří k americké Floridě, kde úřady vyzvaly k evakuaci 2,5 milionu obyvatel. Očekává se, že by nad teplými vodami Mexického zálivu mohl nabrat na síle až na čtvrtou kategorii a během dne by měl podle předpovědí udeřit na západní pobřeží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy