Koncepce Knastové byla nekonkrétní, říká Pleskot. Šéfka Chalupeckého ceny drží palce

ČTK Kultura ČTK, Kultura
14. 10. 2020 0:31
Překvapení z volby nové generální ředitelky Národní galerie Praha, kterou se 1. ledna příštího roku stane Alicja Knastová z Polska, vyjadřují lidé z oboru. Jediné, na čem se relativně shodnou, je respekt k otevřenému výběrovému řízení a možnost nastartovat novou etapu.
Novou ředitelku Národní galerie Alicji Knastovou (vlevo) vybral a v úterý představil ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek.
Novou ředitelku Národní galerie Alicji Knastovou (vlevo) vybral a v úterý představil ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek. | Foto: ČTK

Rezervovaně vyznělo vyjádření architekta a předsedy Garanční rady Národní galerie i výběrové komise Josefa Pleskota v odpoledním vysílání Českého rozhlasu. Uznal, že byť Knastová přichází z ne zcela vzdáleného polského prostředí a měla české předky, "bude se muset seznamovat s prostředím docela důkladně, i pochopit chod Národní galerie," řekl architekt, podle něhož Knastová dosud "vedla muzeum, které zdaleka nemá ten význam, jako má Národní galerie".

Za další handicap šéf výběrové komise označuje, že Knastová zatím nemluví česky. "Bude to asi hodně důležité, a samozřejmě porozumět všem vazbám, vztahům," upozorňuje.

Na dotaz, jaká tedy byla plus Knastové a čím výběrovou komisi přesvědčila, Pleskot odvětil, že "toto je otázka hlavně na pana ministra" Lubomíra Zaorálka z ČSSD, "protože pan ministr měl tu poslední kartu, měl tu poslední rozhodovací pravomoc a myslím si, že nejvíce byl okouzlen pan ministr", říká architekt.

Dodal, že byť i komisi Knastová "také velmi okouzlila", její koncepce "byla spíše taková náznaková, manažerská, cosi slibující, nekonkrétní, bylo hodně znát, že to prostředí docela úplně přesně neovládá, nebo není s ním seznámena," řekl Českému rozhlasu Josef Pleskot, podle nějž tak ministr kultury výběrem Alicje Knastové "vsadil trošku do neznáma".

Výbor Uměleckohistorické společnosti si cení, že nová ředitelka Národní galerie vzešla z otevřeného výběrového řízení a že se na něm podílela odborná veřejnost. "Na základě vyjádření pana ministra je jasné, že hlavním úkolem nové ředitelky bude především zvýšení návštěvnosti, stejně důležitý je ale i kvalitní výstavní program a dobré fungování instituce jako takové," říká za výbor teoretička umění Johanka Lomová.

"Alicju Knastovou osobně neznám, ale na její koncepci pro Národní galerii jsem ocenila, že neopomněla důležité otázky, jako je inkluze rozmanitosti skupin diváků i témat do programu, nutnost větší péče o stávající zaměstnankyně a zaměstnance, podnícení společné diskuse nad vizí budoucího fungování instituce, důraz na výzkum a sbírání umění středoevropského prostoru a vzájemnou podporu a spolupráci s lokální uměleckou scénou," vyjmenovává předsedkyně Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová, která se do výběrového řízení sama hlásila v rámci kolektivu deseti žen.

"Nová ředitelka nepřichází po mnoha změnách v Národní galerii do lehké situace, ale budeme jí držet palce, aby se jí podařilo plánované cíle prosadit. Doufám také, že budeme mít možnost společně jednat o obnovení konání Ceny Jindřicha Chalupeckého v Národní galerii," dodává Kottová.

Výstava finalistů Chalupeckého ceny, která vyzdvihuje umělce do 35 let, se měla na podzim konat v Národní galerii, dočasná ředitelka Anne-Marie Nedoma ji však s odvoláním na situaci kolem koronaviru a jeho dopadem na veřejné rozpočty odmítla v Národní galerii uskutečnit. Letos měla přehlídku hostit ostravská galerie Plato, jejíž šéf Marek Pokorný rovněž kandidoval do čela Národní galerie, akci však dosud brání nejnovější opatření v souvislosti s šířením koronaviru.

"Od změny si neslibuji vůbec nic, nikdo ji nezná, nikdo nic neví, jen jsem zaslechl, že okouzlila porotu svojí ženskostí. Možná je hezká, ale důležité je, že je to velice šikovný politický tah, aby to nedali nikomu, kdo je v Čechách nějakým způsobem známý. Aby nikdo takzvaně nemohl nic říkat," hodnotí Knastovou výtvarník František Skála.

Připomíná, že stát se odvolanému předešlému řediteli Národní galerie Jiřímu Fajtovi omluvil. "Jestliže se stát omluvil, to znamená, že uznal, že byl Jiří Fajt odvolán neprávem. Měli ho tedy automaticky vrátit zpátky do funkce a omluvit se mu a nahradit mu škody, které mu tím vznikly. Nemělo se vypisovat další výběrové řízení, kterého se on musel zúčastnit," soudí oceňovaný výtvarník, kterému Národní galerie před třemi lety uspořádala velkou retrospektivní výstavu.

Vít Havránek, který jako kurátor současného umění působí v několika mezinárodních platformách a v minulosti také usiloval o místo v Národní galerii, spatřuje příležitost, že Knastová na instituci nahlédne nezávisle.

"Je naděje, že by mohla být Národní galerie restrukturalizovaná, že nová ředitelka zjistí, že je to příliš velká instituce a že by k její restrukturalizaci mohl přistoupit spíše než historií a kulturním kontextem zatížený kandidát z domácího prostředí," říká Havránek. Ten dříve prosazoval právě možnost rozdělit Národní galerii na několik institucí.

"Pro mě byla volba Knastové překvapivá, ale zároveň povzbudivá. Pevně doufám, že přinese čerstvý vítr, nové nápady a zkušenosti do této trochu zatuchlé instituce, protože sama není zatížená místními animozitami v odborné komunitě. Ve své koncepci vyzdvihuje roli týmového lídra proti ovládání instituce vlastními ambicemi. A snahu zbavit ji rutiny. Držím jí palce," vzkazuje kurátorka a novinářka Lenka Lindaurová.

"Nezakrývám, jsem hluboce zklamán," napsal stroze na Facebook po oznámení jména budoucí ředitelky Národní galerie výtvarník Jiří David.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy