Zpočátku ukazují podhoubí, ze kterého Newton čerpal, později tu jsou pro porovnání, aby vyniklo, v čem byl německý rodák jiný, vynalézavější, provokativnější.
Zvláštní kapitolu pak představuje soubor mapující Newtonův pobyt v Praze. Přehlídku nazvanou Helmut Newton in Dialogue připravilo Museum Kampa ve spolupráci s berlínskou Kicken Gallery.
Táhlo mu na čtyřiaosmdesát let, když Helmut Newton nezvládl řízení své limuzíny a nárazem do zdi si zkrátil život. Bylo to roku 2004, nedlouho předtím se v Praze konala jeho první česká výstava. Přichystala ji Leica Gallery ještě ve svém původním sídle na Pražském hradě.
V tom roce se jednalo o nejnavštěvovanější výstavu, za tři měsíce ji vidělo 68 tisíc lidí. Současná Newtonova přehlídka je teprve druhou příležitostí vidět v České republice "naživo" jeho fotografie neohrožených, sebevědomých žen, které na sobě často mají jen šperky a lodičky s opravdu vysokými podpatky.
Zrcadlo nad postelí
První, na co návštěvník výstavy v Museu Kampa narazí, je široká postel, nad níž visí zrcadlo. Je to interaktivní prvek vyzývající diváky, aby se pokusili o podobný autoportrét, jaký Helmut Newton udělal v roce 1980: v hotelovém pokoji leží v obleku na bílé posteli. Jeho netečné tělo objímá krásná žena ve spodním prádle.
Na Newtonovy počátky upomíná série avantgardních módních fotografií ze 20. a 30. let minulého století. Například snímek Horsta P. Horsta nazvaný Electric Beauty, na němž si žena holí nohy. Nebo snové módní fotografie od Yvy, majitelky berlínského studia, u které se Newton koncem 30. letech učil.
V té době ještě používal rodné příjmení Neustäedter a na rozdíl od Yvy, která byla také židovského původu, se včas zachránil útěkem z nacistického Německa přes Singapur do Austrálie.
Pražská výstava představuje i dva české avantgardisty, Františka Drtikola a Jaromíra Funkeho. "Drtikol je příklad inspirace, představuje období, ve kterém Newton vyrůstal. Kromě něj jsou na výstavě další surrealisticko-dekadentní snímky a také čisté módní fotografie, které jsou sošné. To vše se v Newtonově tvorbě odráží," říká kurátorka výstavy Helena Musilová.
Podle ní Newton mohl Drtikola znát, i když doklad o tom zřejmě neexistuje. "Když Newton vzpomínal, mluvil o sobě, o sobě, pak trochu o Yvě, a potom možná o svém útěku před nacisty. Ale že by zmínil své vzory, to ani ty největší ne," dodává Musilová.
V Praze se bál
O jiném jeho setkání s českými fotografy už pochyb není. S Gábinou Fárovou a Tonem Stanem se potkal v roce 1988, kdy na dva týdny přijel do Prahy. Newtona tehdy vyslal časopis Traveler s úkolem vyfotit něco typického pro československou metropoli.
V socialistické zemi prošpikované fízly se fotograf necítil dobře, připomínala mu totalitní nacistické Německo. "On z něj utekl v osmnácti letech, ale ještě na konci 80. let měl u nás permanentní obavy, že se během jeho pobytu něco stane a už neodjede," upozorňuje kurátorka.
Dva průvodce Newtonovi doporučila historička fotografie Anna Fárová, na niž měl kontakt, protože byla mezinárodně proslulá svou monografií o fotografovi Henrim Cartierovi-Bressonovi.
Tono Stano se navíc stal Newtonovým modelem. Podle instrukcí se oblékl jako Franz Kafka a Newton jej fotografoval ve starých uličkách. Gábina Fárová to dokumentovala, série jejích černobílých snímků zachycuje ležérního Newtona při práci, na vernisáži Stanovy roudnické výstavy nebo při návštěvě v ateliéru Olbrama Zoubka.
"Gábina Fárová jinak dokument vůbec nefotí, ale tady je moc pěkně vidět to normalizační ovzduší," všímá si kurátorka.
Helmut Newton
— aucharbon (@alcarbon68) July 1, 2017
At The New World, Prague, 1988 pic.twitter.com/ifmDLc9f5w
Prostupnost železné opony
Stano i Fárová teď v Museu Kampa také mají své soubory, které ukazují blízkost k slavnému fotografovi.
"Přišlo mi zajímavé ukázat, že železná opona byla do jisté míry propustná. To, co tady byla postmoderní fotografie, úplně přesně odpovídalo tomu, co se dělo na Západě. I bez návštěvy Helmuta Newtona byli Fárová a Stano velmi aktuální, jejich soubory vykazují podobnou postmoderní hravost," míní Helena Musilová.
Pražská výstava představuje mnoho Newtonových proslulých snímků. Nechybějí portréty slavných hereček Jane Fondové či Nastassji Kinski, je tu snímek dcery slavného malíře Palomy Picassové, pózující malíř David Hockney či popartový idol Andy Warhol.
Helmut Newton in Dialogue. Fashion and Fictions
Museum Kampa, Praha, výstava potrvá do 28. října.
Hlavní slovo ale mají nebezpečně se tvářící, nahé či vyzývavě oblečené modelky. Newton téměř nepoužíval ateliér, raději fotil v existujícím prostředí. V hotelovém pokoji, v parku, u kadeřníka, na ulici.
Jeho pečlivě stylizované scény jsou provokativně erotické. Hladký a ladný akt ležící dívky, po které se vine obrovský had, od amerického fotografa Richarda Avedona se mezi Newtonovskými kráskami pro kontrast vyjímá. Newton fotografuje silnou, sebevědomou ženu, která ovládá situaci. Dokonce i tehdy, když je svázaná nebo osedlaná koňským sedlem.
