Praha - Ministerstvo kultury letos rozdělí oblasti živého umění na grantech 91 milionů korun. Loni touto cestou dostaly divadelní, taneční, hudební a výtvarné projekty po navýšení 139 milionů korun. Z oblasti literatury jsou zveřejněny jen výsledky žádostí na podporu překladu. Ministerstvo kultury letos prostředky na granty navýšilo po velkých protestech části kulturní obce, která požadovala odstoupení ministryně Aleny Hanákové.
Ze zhruba osmi stovek podaných žádostí získala grant zhruba polovina. Do složité až neřešitelné situace se dostanou hlavně menší projekty, z nichž mnohé ministerstvo v předchozích letech podpořilo, a letos se na ně už nedostalo. Podle příjemců žádostí postup úřadu dokládá jeho nesystematičnost v podpoře umění. Ministerstvo kultury dlouhodobě argumentuje tím, že na získání grantu si žadatelé nemohou činit nárok a pravidlo, které v jednom roce zaručuje jeho zisk, příště už neplatí.
Na divadlo letos půjde 20 milionů korun (profesionální divadla mají vlastní program podpory), na hudbu skoro 50 milionů a na výtvarné umění 22,5 milionu korun. V oblasti tance ministerstvo podpořilo 36 z 80 žádostí v celkové hodnotě devíti milionů korun. Mezi festivaly dostalo podporu deset z 22 přehlídek, z dvaadvaceti nových tanečních inscenací ale peníze dostanou jen tři. Na celoroční inscenování žádalo o peníze 14 souborů, dostalo je devět - jedná se o příspěvky od 60 do 440 tisíc korun.
Podpořili vznik, ne kontinuitu
Mezi těmi, kteří na celoroční inscenační činnost nedostali nic, je například Taneční studio Light Lenky Tretiagové. Studio v žádosti jako celkové náklady uvádělo 1,2 milionu korun a žádalo o 467 400 korun. V bodování grantové komise získalo 3,44 bodu, poslední podpořený projekt dostal 3,67 bodu; maximum je pět.
Studio se dlouhodobě věnuje pohybové a dramatické výchově dětí a uvádí interaktivní tanečně divadelní inscenace vedené profesionálními umělci. "Ministerstvo podpořilo naši několikaletou tvorbu - načež tyto vytvořené a divácky úspěšné projekty zlikvidovalo nepodpořením jejich repríz," řekla Tretiagová.
Finance vložené do podpory tvorby jsou tak podle ní zbytečné. Tretiagová připomíná, že dotace státu na živou kulturu umožňuje mimo jiné to, že lidé nemusejí platit vysoké vstupné. "Naše představení jsou plně interaktivní, v tom tkví jejich umělecká a výchovně vzdělávací jedinečnost, a skutečná výše vstupenky je 300 až 450 korun. To je pro většinu školních a rodinných představení nemyslitelná cena. Plánování repríz vychází z předpokladu, že z daní nás všech bude tato kultura dotovaná státem," říká.
"Snažíme se pochopit, že rozpočet ministerstva je zoufale nízký, a dobře rozumíme tomu, že je potřeba financovat třeba zdravotnictví. Na druhou stranu tvůrci, umělci, diváci - všichni platíme nemalé daně, všichni máme své profesní starosti a domnívám se, že není náš problém, když se ministerstvo neumí prosadit a zajistit základní financování živé kultury," míní Tretiagová.
