"Poslední projekt v prostorách galerie na pardubickém zámku je oslavou sbírek Východočeské galerie, je oslavou sedmdesátin instituce a zároveň odrazovým můstkem pro novou éru jejího směřování," říká Michaela Johnová Čapková, mluvčí galerie.
Ta v lednu změní název na Gočárovu galerii, představí novou vizuální identitu a začne připravovat projekty v novém působišti. Mlýny navrhl architekt Josef Gočár, který žil v letech 1880 až 1945. Jejich přestavba vyjde Pardubický kraj zhruba na 400 milionů korun, z toho 130 milionů bude činit dotace od Evropské unie. Na ni galerie dosáhla díky tomu, že dvě budovy mlýnů byly prohlášeny za národní kulturní památku.
Galerie bude muset do mlýnů převézt více než 19 tisíc sbírkových předmětů, fungovat v novém prostoru by mohla od července 2023. V hospodářské budově pardubického zámku vystavovala od roku 1970. Poslední zdejší přehlídka teď zahrnuje díla předválečného modernismu včetně expresionismu a kubismu v konfrontaci s tvorbou z let 2017 až 2022.
"Nejstarší datované dílo na výstavě je drobná malba Ernsta Ludwiga Kirchnera z roku 1911, nejnovější potom z roku letošního, malé sošky Barbory Fastové a video Marie Tučkové," ilustruje kurátor Viktor Čech.
Na výstavě jsou zastoupeni autoři jako Zdenka Burghauserová, Emil Filla, Jaroslav Grus, Georges Kars, Pravoslav Kotík, Svatopluk Máchal, František Muzika, Antonín Pelc nebo Ladislav Zívr. "Exponáty pochází především z galerijních sbírek a jsou dokladem kvalitní odborné práce minulých i současných pracovníků galerie," doplňuje mluvčí.
Přehlídka se točí okolo lidských těl. Přibližuje, jak se v první polovině 20. století musela vypořádat se dvěma světovými válkami. Aktuální díla zohledňují třeba klimatickou krizi. "Umění není jistě jen pouhým zrcadlem své doby, ale také aktivním hráčem," míní kurátor Čech.
