Plastika představuje spleť těl trpících pod útlakem. Vytvořil ji dánský umělec, performer a lidskoprávní aktivista Jens Galschiøt. "Lidé se mě často ptají, proč se jako starý bílý Evropan zajímám o to, co se děje v Číně," řekl při odhalení. Jedním důvodem pro něj je energie mladých lidí v Hongkongu, která mu připomíná odhodlání mladých Číňanů před 33 lety.
"Když jsem sochu v roce 1997 vyrobil, byla otázka, jak ji dostat do Číny. Bylo jasné, že jediné místo je Hongkong, to bylo ještě předtím, než nad ním Čína opět převzala správu. Dva týdny před převzetím Hongkongu se nám podařilo osmimetrovou sochu nainstalovat. Už tehdy se to Čína snažila zablokovat, ale měli jsme podporu Velké Británie," vypráví autor. Spojené království předalo svou bývalou kolonii Hongkong do čínské správy 1. července 1997.
Z hongkongského Victoria Parku byla socha později přesunuta na univerzitu, kde se každoročně konaly vzpomínkové akce. Sloup hanby nechal čínský režim odstranit až vloni v prosinci. Momentálně je uložený kdesi v kontejneru a Galschiøt se k němu snaží dostat. Nedaří se mu ale najít pomoc. Když kontaktuje jakoukoli firmu a řekne, o které dílo se jedná, u lidí zafunguje cenzura a začnou se bát, popisuje. "S tou sochou je v tom kontejneru uzamčen svobodný duch Hongkongu," dodává.
Kromě toho má autor pro připomínku masakru ještě osobní důvod - právě 4. června slaví narozeniny. "Viděl jsem to jako znamení a o svých narozeninách o Číně hovořím velmi často," dodává osmašedesátiletý Dán.
Galschiøt založil iniciativu Art in Defence of Humanism, zaměřenou na provokativní společenskokritické umění. Sloupů hanby, jež připomínají oběti politických represí, vytvořil více.
Hongkong si po desítkách let masakr na náměstí v Pekingu již nepřipomíná. Tento pátek vláda oznámila, že před výročím masakru dočasně uzavírá část Victoria Parku. Areál dříve patřil k nejdůležitějším místům, kde se konaly upomínkové vigilie při svíčkách. Čínské úřady se odvolávají na internetové výzvy, které podle nich podněcovaly k nepovolenému shromáždění. Uzavření parku tak má zajistit veřejný pořádek a zabránit šíření koronaviru, tvrdí čínský komunistický režim. Ten už připomínce masakru bránil v letech 2020 a 2021.
Do té doby byl Hongkong jedním z mála míst, kde čínské úřady veřejné vzpomínkové akce povolovaly. Macao je zakázalo vloni z důvodu státní bezpečnosti.
Každoroční vigilie v Hongkongu organizovala dnes již neexistující tamní aliance na podporu vlasteneckých demokratických hnutí Číny. Předloni se ve Victoria Parku lidé sešli i přes zákaz. Celkem 24 občanů, včetně mediálního magnáta Jimmyho Laie a aktivisty Joshuy Wonga, bylo nakonec kvůli shromáždění odsouzeno.
Čínská armáda v noci na 4. června 1989 poslala tanky proti účastníkům z velké části studentských protestů, kteří v centru Pekingu několik týdnů požadovali demokratické reformy. Zahynuly stovky až tisíce studentů, aktivistů i dalších občanů. Úřady následně po celé zemi pozatýkaly více než 1600 lidí, které podezíraly ze spojení s demonstranty.
Oficiální bilanci obětí čínské úřady nikdy nezveřejnily a zmínky o událostech země nadále přísně cenzuruje.
Sobotní akce v pražském Doxu se konala pod záštitou hongkongské nevládní organizace Dei a ve spolupráci s projektem Sinopsis. Představitelka Dei v Praze oznámila, že její spolek vzhledem k situaci v Hongkongu přerušuje činnost.
Centrum současného umění Dox se o situaci v Číně zajímá dlouhodobě. Před třemi roky sem masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu přijeli připomenout disident Sü Jou-jü a jeden z vůdců tehdejších demonstrací Čou Feng-suo.
"Byl to nejvýznamnější okamžik čínských dějin posledních 30 let a také rozhodující okamžik mého života," řekl Čou. Při té příležitosti také odhalil bustu dnes již nežijícího disidenta, literárního kritika a držitele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, jež je v Doxu k vidění natrvalo. Tentýž rok bustu v Praze osobně navštívila Liouova vdova, básnířka a disidentka Liou Sia.
Momentálně Dox na porušování lidských práv upozorňuje výstavou čínského protirežimního umělce vystupujícího pod pseudonymem Baduciao. Krátce před vernisáží na organizátory tlačilo čínské velvyslanectví v Praze, aby přehlídku zrušili, popsalo Aktuálně.cz. Na vernisáži pak ministr zahraničí Jan Lipavský z České pirátské strany oznámil, že čínská strana zkoušela vyvinout tlak i na něj.
"O masakru na náměstí Tchien-an-men jsem ani já dlouho vůbec nevěděl. Je to důsledek sofistikované čínské cenzury," řekl umělec Baduciao v podcastu Na dotek moderátora Petra Viziny.
